Pýcha a předsudek – rozbor knihy (2)

 

   Kniha: Pýcha a předsudek

   Spisovatel(ka): Jane Austenová

   Přidal(a): Terezd

 

 

Literární druh: epika

Literární žánr: román

Literární směr/sloh: romantismus – realismus

 

Jazykové prostředky: jednoduchý, spisovný, hovorový jazyk

 

Próza: slovní zásoba:

  • – vyprávěcí i popisný styl
  • – mnoho dialogů, přímá řeč
  • – ironie( Jste vážně chorá)
  • – personifikace (Každá minuta je drahá.)
  • – metafora (Anděl světla)

 

Obsah díla:

V městečku žije rodina, Bennetova, s 5 dcerami a ty matka chce za každou cenu provdat. Do města se přistěhuje Pan Bingley, který má velkou moc a matka ho musí okamžitě seznámit s dcerami. Na plese se zakouká do nejstarší dcery, Jane, které se také líbí. Pan Bingley vezme s sebou kamaráda, Pana Darcyho, který ovšem působí velmi pyšně a povýšeně, šíří nezájem o ženy, ale je velmi bohatý a mocný. Panu Darcymu se z počátku Elizabeth, druhá nejstarší dcera, moc nezamlouvá. Ovšem poté, jak pozná její laskavost a nedostupnost, zamiluje se do ní. Bingleyho sestra to vyčíhá a snaží se Pana Darcyho nalákat, to ale nefunguje. Mezitím Jane a Pan Bingley spolu tráví spousty času. Na zimu do města přijíždějí vojáci a Elizabeth se seznámí s plukem Wickhamem, který ji prozradí, co mu provedl Pan Darcy, nepřepsal na něj majetek, který měl slíbený a zachoval se velmi netaktně. Elizabeth stojí za plukem a Darcy se jí hnusí. Nato dávky náhle zjistí, že pánové opustili město a odjeli do Londýna. Jane je velmi smutná, jelikož byla zamilovaná a čekala zásnuby. K rodině přijíždí jejich bratranec, Pan Collins, který nejdřívě požádá Elizabeth o ruku, ale ta ho odmítne. Požádá tedy její dobrou kamarádku Charlotte, na kterou zapůsobil a odstěhují se . Elizabeth ji jede brzy navštívit a ocitne se blízko panství, kde zrovna působí Pan Darcy. Tam ho velmi okouzlí a on ji požádá o ruku, ale ona ho odmítne a vysvětlí mu důvody, proč ho nechce. Darcy je zarmoucen, že žádost okamžitě nepřijala a píše ji omluvný dopis, kde vysvětluje náhlý odjezd Bingleyho a vztah k Wickhamovi. Elizabeth najednou mění názor a má pro něj pochopení. Cítí se ovšem trapně a odjíždí s tetou a strýcem na cestu po Anglii, zavítá také na panství Pemberley, kde sídlí Darcy a potká ho tam. Překvapí ji, jak se jeho chování změnilo a je okouzlena. Uprostřed návštěvy přichází zpráva o její mladší sestře, jak utekla s plukem Wickhamem do Londýna a uzavřou sňatek. To ji velice pobouří a vrací se domů. Rodina se cítí ponížena dceřiným nerozmyšleným jednáním. Může to ohrozit jejich pověst. Mezitím přichází zpráva od strýčka, že ji vypátral a vyjednal podmínky. Lydie se nakonec vdá za Wickhama a je velmi pyšná, musí se ale odtěhovat i s ním do Newcastlu. Poté se vrací do Netherfieldské panství Pan Bingley a Darcy. Jane a Elizabeth jsou velmi rozrušeny a Eliza se dozvídá, že to Darcy vypátral její sestru, vyjednal podmínky s Wickhamem a srovnal dluhy. Je překvapena, ale mezitím přijíždí Lady Catherine de Bourghová ji oznámit, ať se ani neopovažuje zvážit sňatek s Darcym. Elizabeth se jí ovšem nebojí. Nato se Jane opět shledá s Bingleym a uzavřou sňatek. Pan Darcy není pozadu a nanedlouho požádá i Elizabeth, která to přijímá. Musí ale přemluvit otce o Darcyho chování, jelikož všichni ho vidí za pyšného a bojí se o Elizabeth. Pánové si dcery vezmou i přes jejich nedobrou rodinnou pověst. Jsou ovšem všichni štastni.

 

Téma:

Snaha dobře provdat své dcery, touha po vyšší třídě, penězích a dobré pověsti

 

  • Epika: vypravěč: er-forma

 

Kompozice: chronologická, gradace

 

Charakteristika postav:

– Elizabeth Bennetová – chytrá, tvrdohlavá, prozíravá, skromná, ochotná

– Jane Bennetová – nejstarší, zamilovaná, láskyplná, krásná

– Pan Darcy – bohatý, zpočátku pyšný, hrdý, nekomunikativní, poté zamilovaný, obětavý, rozumný, přívětivý

– Pan Bingley – bohatý, upřímný, veselý, komunikativní, zmanipolovatelný

– Rodiče Bennetovi – otec moudrý, laskavý, matka planoucí po bohatství

 

čas: přelom 18. A 19. století

prostor: Anglie, Netherfieldské panství nedaleko Longbournu

 

Společensko-historické pozadí

  • (politická situace, „každodenní“ život, stručný umělecký kontext, literární vývoj – popis literárního období či směru, další významní autoři a díla)

Romantismus – od slova román = dobrodružný jako v románě

– vznikl v Anglii na počátku 19. stol., rozšířil se do celé Evropy, někde přetrval celou polovinu 19. stol.

– navazuje na tendence preromantismu, je reakcí na klasicismus

– nový způsob pohledu na svět – silně subjektivní a individualistický

– požaduje se tvůrčí svoboda, nezávislost, touha po harmonii s přírodou

– inspirace – gotika pro svou tajuplnost

dominuje próza – povídky, novely, romány

lyrika – intimní, reflexivní

specifický žánr – byronská básnická povídka (poéma) = veršovaný lyrickoepický útvar, děj je prostoupen lyrickými prvky a popisy

romantický hrdina: většinou myšlenkově totožný s autorem (= autobiografičnost)

– nikdo ho nechápe, je osamělý, je to silná individualita, touží po lásce, ale miluje nešťastně

– jeho život většinou končí tragicky, jeho původ je vždy opředen záhadou

romantické prostředí: děj se odehrává ve výjimečném prostředí – tajemné, hrůzné (hrady, hřbitovy, sklepení, temné lesy, jezera)

 

Další autoři:

– Mary Wollstonecraft Shelleyová – Frankenstein

– George Gordon Byron  – jeden z největších evropských básníků vůbec

– pro jeho dílo je charakteristický osamocený boj za svobodu proti tyranům

Childe Haroldova pouť – moderní epos, má autobiografické rysy

– Odpoutaný Prométheus – dramatická báseň, utopie

 – Victor Hugo – nejslavnější osobnost francouzského romantismu

– 20 let byl ve vyhnanství na malém ostrově u Normandie

Chrám matky boží v Paříži, Bídníci (Ubožáci)– romány

   – Alexandr Sergejevič Puškin    – básník, prozaik, autor divadelních her

– psal byronské povídky – v Rusku nazývány poémy

Kavkazský zajatec, Měděný jezdec, Cikáni, Evžen Oněgin

– bratři Grimmové – Jacob a Wilhelm – pohádkami se zabývali na odborné úrovni = vědecká folkloristika

– Pohádky pro děti a celou rodinu – sbírka 200 pohádek

 

Realismus – umělecký směr, který převládal v literatuře 2. poloviny 19. Století

– Rozvoj přírodních a technických věd – průmyslová výroba.

– Lidé věří v rozum a smyslové poznání.

Znaky realismu: pravdivý obraz skutečnosti, přesné a všestranné studium života společnosti a nitra člověka, zavedeny nové výrazové prostředky – archaismy, hovorová řeč, nářečí.

 

-Autoři:

– Emily Jane Bronteová – Na větrné hůrce

– Charlotte Bronteová – Jana Eyrová

 

Inspirace tímto literárním dílem (zfilmování, dramatizace, v dalším vývoji literatury):

Zfilmováno – 2005, stejnojmenný název: Pýcha a předsudek v hl. roli s Keirou Knightley, Rosamund Pike, Matthew MacFadyen a režie: Joe Wright

 

Autor (život, další tvorba):

– narodila se roku 1775 ve Steventonu v hrabství Hampshire (Anglie)

– otec byl reverend, měla 6 bratrů a 1 sestru – tu měla nejraději

– představitelka tzv. rodinného románu (domestic novel)

– nikdy se neprovdala, po smrti otce žila s matkou a sestrou v Southamptonu, později v Chawtonu

– jednou byla zasnoubena, toto zasnoubení sama zrušila

– pro úzký okruh rodiny psala Jane Austenová již od patnácti let krátké prózy, básně i dramatické scény

– studovala krátce na soukromých středních školách v Oxfordu a Readingu, měla kvalitnější vzdělání než většina tehdejších dívek

– další vzdělání a vztah k literatuře získala především četbou anglických a cizích autorů

– ve svých dílech zachycovala život venkovských vyšších vrstev

– hlavními postavami jejích děl bývají inteligentní, morálně silné hrdinky, které ostře kontrastují s pošetilostí svého okolí

– všechna její díla vycházela anonymně, autorství přiznal až po její smrti její bratr

– zemřela pravděpodobně na Addisonovu chorobu

 

Další díla:

Rozum a cit (1811) – první autorčin román, příběh citového a morálního zrání dvou sester.

   – Emma (1815) – román z klidného venkovského městečka v Anglii na přelomu 18. a 19. století představuje jako hrdinku mladou zhýčkanou dívku, která se snaží řídit osudy svých bližních.

– Northangerské panství (1818)

 

Literární kritika:

V době, kdy autorka žila, budila posměch. Dílo ovšem časem našlo cestu k uznání a nyní patří k historickým klasikám.

 

Posouzení aktuálnosti tématu zpracování:

Dílo je v dnešní době neaktuální vzhledem k rovnoprávnosti mužů a žen. V této době už neexistují žádná věna, když si muž chce vzít dívku a jednání mezi lidmi se také změnilo. Je to historický román a moc podobného nemá. Pouze lze zmínit zápletky, jako když rodina nedovolí  nastávající nevěstě/ ženichovi vzít si nastávající, čí urychlené svatby.

 

Ukázka:

„A snad bych se já směla zeptat,“ odpověděla, „proč jste mi s tak zřejmým úmyslem mě pobouřit a urazit přišel sdělit, že mě milujete proti své vůli, navzdory zdravému rozumu, dokonce v rozporu se svou ctí? Není tohle dostatečnou omluvou za bezohlednost, jestliže jsem se jí vůbec dopustila? Jsou tu však i jiné důvody. Sám je dobře znáte. I kdyby mi city nebránily – kdybyste mi nebyl lhostejný nebo kdybych vám i byla nakloněna – myslíte, že bych za jakýchkoli okolností byla v pokušení vyslyšet muže, který svým počínáním zničil – snad navždy – štěstí mé milované sestry?“


Další podobné články na webu: