👤Gabriela Preissová
Život ❤️
Byla průkopnicí ženského psaní v českém kontextu ⯀ Její dílo realisticky a psychologicky hloubávě zobrazovalo život moravských venkovanů ⯀ Zaměřovala se zejména na život a problémy venkovských žen ⯀ Její drama „Její pastorkyňa“ je vrcholem realistické české dramatické tvorby a dodnes se hraje ⯀ Přispěla k obohacení české literatury o autentický obraz venkovského života ⯀ Prohloubila pochopení venkovských tradic a zvyků ⯀ Byla významnou českou spisovatelkou, dramatičkou a překladatelkou ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Její pastorkyňa ⯀ Gazdina roba ⯀ Prostá mravnost
Současníci 👥
Karel Čapek (Povětroň), Alois Jirásek (F.L.Věk), Božena Němcová (Babička), Jaroslav Vrchlický (Proti proudu)
📖 Prostá mravnost (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Prostá mravnost patří k literárnímu druhu drama, konkrétně se jedná o žánr tragédie s prvky realismu, napsaná ve formě divadelní hry.
Téma a motiv 💡
Téma Prosté mravnosti se soustředí na konflikt mezi tradiční venkovskou morálkou a moderními, městskými hodnotami, s hlavní myšlenkou poukazující na destruktivní sílu předsudků a pokrytectví v kontextu milostného vztahu, motivy zahrnují lásku, zradu, společenské konvence, rodinný konflikt a střet generací, přičemž námět vychází z autorčina pozorování venkovského života a jeho specifických sociálních vztahů.
Zařazení díla 🕑
Literární směr, do kterého Prostá mravnost spadá, je realismus, a autorka Gabriela Preissová tvořila v období přelomu 19. a 20. století, v kontextu české literatury označovaném jako generace Národního divadla, charakterizovaném snahou o realistické zobrazení společnosti a jejích problémů.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Prosté mravnosti je zasazen do venkovského prostředí české vesnice na přelomu 19. a 20. století, s dějem odehrávajícím se pravděpodobně během několika dní, přesněji během žní.
Kompozice 📝
Kompozice Prosté mravnosti je chronologická, s dramatickou gradací konfliktu, a formálně je členěna do tří jednání, rozdělených do jednotlivých scén.
Charakteristika díla 📜
Prostá mravnost patří k literárnímu druhu drama, konkrétně se jedná o žánr tragédie s prvky realismu, napsaná ve formě divadelní hry.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč v Prosté mravnosti není explicitně přítomen, jedná se o drama, kde se děj odvíjí skrze dialogy a monology postav, takže se zde uplatňuje dramatizovaná forma vyprávění, bez zprostředkování autorského pohledu.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Prosté mravnosti zahrnují: Lidušku, mladou, naivní a citově založenou dívku, která se stává obětí společenských předsudků; Františka, Liduščina milence, váhavého a slabého muže, neschopného postavit se za svůj vztah; Matku, ztělesnění tradiční venkovské morálky, přísnou a nekompromisní ženu, lpící na společenských konvencích; Otce, pasivního a rezignovaného muže, stojícího v pozadí rodinného konfliktu; Tetku, drbnu a hybatelku děje, jež svými intrikami rozdmýchává oheň nenávisti vůči Lidušce; Sousedy, kteří představují tlak veřejného mínění a přispívají k tragickému konci; Dělníky a dělnice, kteří dotvářejí obraz venkovské společnosti a jejího fungování.
Jazyk a styl ✍️
Preissová v Prosté mravnosti používá spisovný jazyk s prvky dobového úzu, s občasnými archaismy a dialektismy v dialozích postav nižšího společenského postavení, využívá přímou řeč pro vykreslení charakterů a vztahů mezi postavami, metafory a personifikace pro dokreslení atmosféry a emocí, a s oblibou pracuje s ironií a humorem, čímž dodává příběhu lehký a zároveň kritický nádech.
Stručný obsah 🏷
Prostá mravnost vypráví příběh mladé dívky Anežky, která se zamiluje do ženatého muže, ale nakonec se rozhodne pro sňatek s jiným, spořádaným mužem, aby si zachovala svou pověst a společenské postavení.
Podrobný obsah díla 🗒
Anežka, mladá a krásná dívka z venkova, se zamiluje do okouzlujícího, avšak ženatého statkáře Viléma, a jejich vztah se prohlubuje navzdory společenským konvencím a morálním zásadám; Vilém Anežku svádí sliby a lichotkami, a ona, zaslepena láskou, věří, že jejich štěstí je možné, avšak Vilémova manželka, žárlivá a mstivá, odhalí jejich tajemství a hrozí skandálem, který by Anežku společensky zničil; Anežka, rozpolcená mezi láskou k Vilémovi a strachem z ostudy, se ocitá v zoufalé situaci a hledá pomoc u své rodiny a přátel, ale nachází jen nepochopení a odsouzení; do jejího života vstupuje statkář Toníček, čestný a spořádaný muž, který Anežku miluje a nabízí jí sňatek a bezpečí, ačkoliv k němu Anežka necítí hlubokou lásku, vidí v něm možnost úniku před hanbou a zachování své pověsti, a proto se s těžkým srdcem rozhodne Viléma opustit a přijmout Toníčkovu nabídku; Vilém, zpočátku zdrcený, se brzy uklidní a vrací se ke své manželce, zatímco Anežka se smiřuje se svým osudem a snaží se najít štěstí v manželství s Toníčkem, ačkoliv ji stále pronásleduje vzpomínka na Viléma a ztracenou lásku; postupně si však Anežka uvědomuje, že Toníčkova láska a oddanost jí poskytují stabilitu a klid, který s Vilémem nikdy neměla, a začíná si vážit jeho poctivosti a spolehlivosti; postupně se v ní probouzí vděčnost a úcta k Toníčkovi, a nakonec nachází v manželství s ním klid a spokojenost, i když ne vášnivou lásku, kterou si kdysi vysnila; příběh končí Anežčiným smířením se s realitou a přijetím „prosté mravnosti“ jako cesty k osobnímu štěstí a společenskému uznání, i když za cenu obětování romantických ideálů a vášnivé lásky; Preissová tak ve svém díle kriticky reflektuje společenské konvence a morální dilemata své doby, a zároveň ukazuje složitost lidských vztahů a hledání štěstí v rámci daných společenských mantinelů.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.