👤Jan Campanus Vodňanský
Život ❤️
Byl autorem mnoha náboženských i světských básní ⯀ Skládal latinské verše ⯀ Překládal literární díla ⯀ Je považován za významnou postavu české renesanční a raně barokní literatury ⯀ Jeho díla se vyznačují bohatým jazykem a hlubokým náboženským cítěním ⯀ Zkomponoval slavný český chrámový chorál „Ktož jsú boží bojovníci“ ⯀ Významně ovlivnil českou hymnologii a náboženskou literaturu ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Břetislav a Jitka ⯀ Posvátné ódy ⯀ Cechias
Současníci 👥
Jan Amos Komenský (Didaktika), Václav Štefánek (některá díla), Pavel Stránský (některá díla)
📖 Prosba o mír (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Prosba o mír je lyrickoepická skladba, konkrétně píseň s protiválečným poselstvím, psaná v archaickém jazyce s využitím alegorie a symboliky.
Téma a motiv 💡
V Prosba o mír je ústředním tématem touha po ukončení válek a nastolení míru, přičemž hlavní myšlenkou je apel na panovníky a mocné, aby se zřekli násilí a řešili spory mírovou cestou; motivy zahrnují utrpení způsobené válkou, křesťanskou lásku a odpuštění, marnost válečného snažení a alegorické zpodobnění Míru jakožto vytouženého stavu; námět vychází z autorovy osobní zkušenosti s válečnými hrůzami a obecné atmosféry neklidné doby.
Zařazení díla 🕑
Prosba o mír spadá do humanismu, konkrétně do české humanistické literatury první poloviny 16. století, období renesance, kdy se Campanus Vodňanský aktivně účastnil literárního života.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v Prosba o mír není explicitně vymezen, odehrává se v jakési nadčasové, univerzální rovině, kde zuří války a lidé trpí, avšak lze ji vztáhnout k obecnému kontextu autorovy doby, kdy probíhaly četné konflikty v Evropě.
Kompozice 📝
Kompozice skladby je založena na lineárním sledu myšlenek s opakujícím se refrénem „Dejž nám, Pane, pokoj svój“, který umocňuje naléhavost prosby; formálně je text členěn do strof a veršů s pravidelným rytmem a rýmem.
Charakteristika díla 📜
Prosba o mír je lyrickoepická skladba, konkrétně píseň s protiválečným poselstvím, psaná v archaickém jazyce s využitím alegorie a symboliky.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč v Prosba o mír je lyrický subjekt, jenž promlouvá v první osobě množného čísla („my“), čímž se ztotožňuje s celým lidstvem, které touží po míru, vyprávěcí forma je přímá, založená na výkřicích, apelu a prosbě.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Prosba o mír nejsou vykresleny v tradičním smyslu, spíše se jedná o personifikované alegorie a symboly; Míru představuje vytoužený stav harmonie a klidu, symbolizovaný absencí války a utrpení, protikladem je Válka zosobňující násilí, destrukci a smrt; Bůh je vnímán jako nejvyšší instance, ochránce a dárce míru, k němuž směřuje prosba; Lid představuje souhrn všech trpících, obětí válek, volajících po ukončení násilí a nastolení míru; Panovníci a Mocní představují ty, kteří mají v rukou moc a rozhodují o válce a míru, na něž je apelováno, aby zvolili cestu míru a ukončili utrpení lidu.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk Prosby o mír je spisovná, ale s prvky tehdejší češtiny, s užitím rétorických otázek, výkřiků, přímých adres k Bohu i světským autoritám, metafor a alegorií, které dokreslují tíživou atmosféru a zdůrazňují naléhavost prosby o mír a spravedlnost.
Stručný obsah 🏷
Prosba o mír líčí strastiplnou situaci Čech, sužovaných válkou a loupežemi, a naléhavě apeluje na panovníka a šlechtu, aby nastolili mír a spravedlnost, a tím zabránili dalšímu utrpení a zkáze země.
Podrobný obsah díla 🗒
V díle Jan Campanus Vodňanský líčí neutěšený stav Čech, zdevastovaných válkou, kde se po cestách potulují loupeživé bandy, olupují a vraždí bezbranné obyvatele, vesnice a města jsou vypálené a opuštěné, pole leží ladem, obchod a řemesla upadají, chudí hladoví a umírají, zatímco bohatí a mocní se starají jen o svůj vlastní prospěch a nejeví zájem o utrpení lidu; autor pak apeluje na panovníka a šlechtu, aby se ujali své odpovědnosti a nastolili v zemi pořádek a spravedlnost, nabádá je, aby přestali s bratrovražednými boji a sjednotili se proti společnému nepříteli, aby chránili bezbranné a trestali viníky, aby se starali o blaho země a jejích obyvatel, Vodňanský varuje před důsledky nečinnosti a lhostejnosti, poukazuje na to, že pokud se situace nezlepší, země bude nadále upadat, obyvatelstvo bude hynout a nakonec celá země zanikne, zdůrazňuje, že mír a spravedlnost jsou základními předpoklady pro prosperitu a blahobyt a že je povinností panovníka a šlechty zajistit je, aby se tak stalo, v závěru autor vyjadřuje naději, že jeho prosba bude vyslyšena a že se Čechy dočkají kýženého míru, a obrací se k Bohu s prosbou o pomoc a ochranu, věří, že Bůh vyslyší modlitby trpících a pomůže Čechám překonat těžké časy.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.