Proměna – rozbor knihy

 

   Kniha: Proměna

   Spisovatel(ka): Franz Kafka

   Přidal(a): mira

 

 

 

 

1) Franz Kafka (+1924)

  • narodil se a žil v Praze poblíž Staroměstského náměstí
  • jeho otec byl dobře postavený obchodník (patřila mu galanterie)
  • německý spisovatel židovského původu
  • celý život měl spory s otcem, navzájem si nerozuměli, měl z něj komplex méněcennosti (byl sám hodně introvertní); jejich vztah byl chladný (Kafka mu vyčítal např. jeho chladnost ve víře)
  • pracoval v pojišťovně, uměl dobře česky (navštěvoval i kurzy češtiny)
  • jeho sestry zemřely v Terezíně podle scénáře jedné z Kafkových postav (jako by to předpověděl)
  • zažíval tzv. trojí vyhnanství – mezi Čechy jako Němec, mezi Němci jako Žid, …
  • se svým přítelem Maxem Brodem tvořili skupinu expresionistů (Brod proslul jako editor Kafkova díla – např. Proces vydal posmrtně i přesto, že Kafka ho nařídil spálit)
  • dílo:
    • řadíme ho do německé meziválečné prózy, ale dílo samotné je nezařaditelné
      • nese prvky dobového existencialismu, expresionismu, je to tzv. literatura odcizení
    • Proces
      • Josef K. se v den svých 30. narozenin probudí se dvěma muži u své postele. Je zatčen, ale nedozví se proč. Je přesvědčen o své nevině. Nakonec je bez rozsudku odveden za město a popraven ranou nožem do srdce.
      • Kafka zachycuje ponurou atmosféru 20. století – objevuje se pocit odcizení, beznaděje, absurdita, paradoxní situace sporu s odlidštěnými byrokratickými institucemi atp.
    • Zámek
    • Proměna

 

2) literárně historický kontext

  • obecně řadíme do pražské německé literatury
    • německy píšící spisovatelé, básníci a žurnalisté žijící a tvořící v Praze. Hlavně od konce 19. století do druhé světové války
    • Kafka, Kirsch, Brod, Urzidil, …
  • Kafku zařazujeme do moderního – experimentálního proudu a k existencialismu
    • základem je narušení tradičního pojetí románu, využívání složité symboliky a experimentů
    • existencialismus je filosofický směr vzniklý v Německu v meziválečném období.
      V tomto směru je uznávána pouze existence jedince – život je brán jako starost
    • v experimentální próze je potlačena dějová složka, vyskytují se prvky absurdity, nedodržuje se časová posloupnost. Nejde o zachycení děje jako skutečnosti, ale o srovnávání vnitřního světa hrdiny s okolím, na které hrdina většinou rezignuje. Využívá podtextu – nevyjadřuje své myšlenky rovnou, ale nechává čtenáře, aby si je sám domyslel a zhodnotil

 

3) ukázka

a) téma

  • přeměna člověka ve hmyz a následná proměna vztahů rodiny k tomuto stvoření, mezilidské vztahy, nahraditelnost zdánlivě nenahraditelného, lidská povaha a její proměna, odcizení od okolního světa, nepochopení světa a světem, samota
  • motivy: proměna, sen, touha, úzkost, charakter a jednání postavy, uzavřenost pokoje je metaforou života cizince v cizím prostředí, dveře bránou do života, chování v rodině, odcizenost

 

b) časoprostor

  • čas není u Kafky určen, ale dílo není gnómicky nadčasové, můžeme je tedy zařadit do dané doby (identifikujeme ji podle hlavního hrdiny, v jehož současnosti se děj odehrává)
  • děj se odehrává v maloměstském bytě v nejmenovaném městě

 

c) kompozice

  • povídka je psána chronologicky
  • v er-formě z pohledu Řehoře
  • často je využíván vnitřní monolog
  • občas se vyskytují vzpomínky na minulost (dozvídáme se, co se v rodině stalo, jak to tam před proměnou fungovalo, atd.)
  • příběh je členěn na tři nepojmenované kapitoly

 

d) literární druh, žánr

  • epika, povídka

 

e) vypravěč

  • er-forma
  • vyprávěcí postup je šokující, novátorský
  • typicky kafkovský – vypravěč je stejně odcizený jako jeho hrdinové
  • nezaujatý vypravěč není vševědoucí a nepustí nás do hrdinova nitra, ale vypráví nám o něm!
  • detailně jsou popisovány bizarní věci (např. jak se snaží dostat z lehu na nožičky)
    • bizarnosti jsou popisovány nezaujatě registrujícím postupem („oko kamery“), chladně registruje, popisuje, jako kdyby to bylo úplně normální

 

f) postava

  • Řehoř
    • najednou je jiný, nesplňuje již představu „jejich“ Řehoře
    • projevila se jeho jinakost, která ale může vězet v čemkoli!
    • jeho mysl je jiná, než všichni mysleli (a chtěli)
    • jeho nahlížení na svět je také jiné
  • otec – chová se agresivně, nepřátelsky, schovává Řehoře (nechce ostudu), dále situaci neřeší
  • matka – bojí se ho vidět, protože se ho štítí!!! – přesto ho miluje a chce mu pomoci. Proměnu nesnese, při pohledu na něj omdlí, miluje ale toho „minulého“ Řehoře, toho „jejího“
  • sestra
    • stará se o něj
    • proměnu jako jediná přijala
    • nejprve v něm vidí svého bratra – stará se o něj, pečuje, snaží se
    • postupem času ale v broukovi ztratí Řehořův obraz a přestává se o něj zajímat, už není jejím bratrem
    • jako první řekne, že se musí Řehoře-brouka zbavit, ztrácí veškerý soucit
    • používá metodu „není to náš Řehoř“ – oprošťuje se od proměny, není to její bratr
  • na broukovu smrt reaguje rodina výpovědí služky

 

g) jazykové prostředky

  • spisovná němčina (Hochdeutsch)
  • žádné nespisovné nebo slangové výrazy
  • text je srozumitelný i pro dnešního čtenáře – téměř se nevyskytují archaismy
  • jazyk je spíš prostý, neobsahuje metafory a květnaté věty
  • vypravěč nepoužívá zabarvená slova, postavy mluví nevzrušeně a bez afektu, málo používá tropy (odosobněný vypravěč!)
  • afektivním prostředkem jsou řečnické otázky!! Klade je hlavní hrdina


Další podobné články na webu: