👤Jiří Wolker
Život ❤️
Byl klíčovou postavou české avantgardy ⯀ Jeho dílo je silně lyrické a expresivní ⯀ Zaměřoval se na sociální problémy a osudy obyčejných lidí ⯀ Spojoval modernistické experimenty s angažovaným obsahem ⯀ Jeho poezie a próza dodnes rezonují s čtenáři ⯀ Patřil k významným levicovým intelektuálům meziválečného období ⯀ Zaujímá trvalé místo v dějinách české literatury ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Host do domu ⯀ Těžká hodina ⯀ Proletářské umění
Současníci 👥
Karel Čapek (R.U.R., Válka s mloky), František Halas (Torzo), Jaroslav Seifert (Město), Viktor Dyk (Epilog), Nezval (Edison), Apollinaire (Alkohol), Rimbaud (Oslava Já)
📖 Proletářské umění (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Proletářské umění je esej, patřící do publicistické literatury, s výrazovou formou kritické úvahy.
Téma a motiv 💡
V eseji Proletářské umění Wolker rozebírá podstatu a smysl proletářského umění, jehož hlavním tématem je snaha o sblížení umění s pracující třídou a vyjádření jejích životních zkušeností, přičemž hlavní myšlenkou je přesvědčení, že umění by mělo sloužit k sociálnímu a politickému osvobození proletariátu, motivy zahrnují třídní boj, sociální nerovnost, práci a solidaritu dělníků, přičemž námět vychází z autorových úvah o roli umění v kontextu společenských změn a revolučních hnutí.
Zařazení díla 🕑
Esej Proletářské umění se řadí k proletářskému umění, které spadá do avantgardního období.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor eseje Proletářské umění není explicitně definován, jedná se spíše o abstraktní úvahu o umění a jeho roli ve společnosti, ačkoliv je zřejmé, že vychází z tehdejší společenské a politické situace.
Kompozice 📝
Kompozice eseje Proletářské umění je logicko-argumentační, autor postupně rozvíjí své myšlenky a podkládá je argumenty, formálně je členěna do odstavců, které se věnují jednotlivým aspektům proletářského umění.
Charakteristika díla 📜
Proletářské umění je esej, patřící do publicistické literatury, s výrazovou formou kritické úvahy.
Vypravěč 🧙🏻♂️
V eseji Proletářské umění se vypravěčem stává sám autor, Jiří Wolker, který vystupuje v ich-formě a sdílí s čtenáři své názory a úvahy o proletářském umění, přičemž vyprávěcí forma je esejistická, založená na úvahách a argumentech.
Hlavní postavy 🕵️♂️
V eseji Proletářské umění nevystupují postavy v tradičním slova smyslu, jde o esej, nikoliv o beletrii, autor se však obrací k proletariátu jako k adresátovi svých myšlenek a vnímá ho jako subjekt společenských a uměleckých změn, přičemž proletariát je zde chápán jako kolektivní subjekt, ztělesňující dělnickou třídu a její úsilí o sociální spravedlnost a osvobození, ačkoliv není zobrazen jako konkrétní postava s individuálními rysy, jeho přítomnost je v eseji implicitně obsažena jakožto cílová skupina a hybatel společenských proměn.
Jazyk a styl ✍️
Wolker používá spisovný jazyk, ovšem s důrazem na srozumitelnost a přístupnost pro široké publikum, využívá přímou řeč pro autentické zachycení hlasu proletariátu, metafory a symboly pro zdůraznění ideových sdělení a rétorické otázky pro zapojení čtenáře do diskuze, přičemž se vyhýbá archaismům a složitým stylistickým obratům, aby text zůstal jasný a dynamický.
Stručný obsah 🏷
Esej Proletářské umění od Jiřího Wolkera se zabývá úlohou umění v kontextu proletářského hnutí a jeho potenciálem sloužit jako nástroj sociální změny, přičemž autor argumentuje pro angažované umění, které by reflektovalo realitu dělnické třídy a inspirovalo k boji za lepší budoucnost.
Podrobný obsah díla 🗒
Wolker ve svém eseji Proletářské umění analyzuje vztah mezi uměním a společenskými třídami, argumentuje, že umění vždy odráželo ideologii a zájmy dominantní třídy, ať už to byla aristokracie nebo buržoazie, a poukazuje na to, jak tradiční umělecké formy a náměty často sloužily k upevnění stávajícího společenského řádu, přičemž kritizuje tendenci k estetizaci a odtržení umění od reality života pracujících, a zdůrazňuje, že proletariát, jakožto nová historická síla, potřebuje své vlastní umění, které by vyjadřovalo jeho zkušenosti, touhy a cíle, přičemž definuje proletářské umění jako umění angažované, realistické a kolektivní, které má sloužit k probuzení třídního vědomí a mobilizaci dělníků k boji za sociální spravedlnost, a zároveň se zabývá otázkou formy a obsahu proletářského umění, zdůrazňuje důležitost srozumitelnosti a přístupnosti pro široké masy a odmítá elitářské pojetí umění, které je uzavřené pro běžné lidi, a obhajuje realistický styl, který věrně zobrazuje život dělnické třídy, a tematizuje sociální problémy, jako je vykořisťování, chudoba a nerovnost, přičemž volá po tvorbě umění, které by inspirovalo k akci a přispělo k budování nové společnosti založené na principech socialismu, a zdůrazňuje roli umělce jako aktivního účastníka sociálního boje a nositele revolučních idejí, a diskutuje o vztahu mezi individuální tvorbou a kolektivním úsilím, přičemž argumentuje, že proletářské umění by mělo být výsledkem spolupráce a kolektivní tvořivosti, a zdůrazňuje důležitost vzniku proletářských kulturních institucí, které by podporovaly rozvoj dělnického umění a zpřístupňovaly ho širokým masám, přičemž věří, že proletářské umění má potenciál transformovat společnost a přispět k vytvoření spravedlivějšího a humánnějšího světa, a vidí v umění mocný nástroj sociální změny a volá po jeho aktivním zapojení do boje za osvobození dělnické třídy.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.