👤Josef Knap
Život ❤️
Byl významným českým prozaikem ⯀ Jeho dílo se vyznačovalo poetickým jazykem a hlubokým ponorem do lidské psychologie ⯀ Tvořil romány, povídky a básně ⯀ Zaměřoval se na prožívání obyčejného člověka v dramatických situacích ⯀ Přispěl k obohacení české literatury 20. století realistickým zobrazováním reality ⯀ Jeho díla jsou ceněna pro uměleckou kvalitu a trvalou aktuálnost ⯀ Byl také básníkem a překladatelem ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Réva na zdi ⯀ Cizinec ⯀ Země žaluje
Současníci 👥
Karel Čapek (R.U.R., Válka s mloky), Jaroslav Seifert (Maminka, Město v slzách), Ivan Olbracht (Nikola Šuhaj loupežník, Tři řeky), Vladislav Vančura (Rozmarné léto, Marketa Lazarová)
📖 Povídky (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Povídky Josefa Knapa jsou literárním druhem epika, žánrově se řadí mezi povídky s prvky magického realismu a existencialismu, vyjádřené prozaickou formou.
Téma a motiv 💡
Hlavním tématem Knapových povídek v souboru „Povídky“ je absurdita lidské existence, konfrontovaná s všedností a zároveň s fantastickými, až snovými prvky, s hlavní myšlenkou zdůrazňující křehkost lidského bytí a nejistotu ve světě plném nepochopitelných událostí a osudových zvratů; motivy se točí okolo osamění, strachu z neznáma, hledání smyslu života v absurdním světě, ztráty identity, a prolínání reality s fantazií, přičemž námět povídek vychází z autorových osobních zkušeností a pozorování každodenního života, prolnutých s prvky magického a s bizarními situacemi.
Zařazení díla 🕑
Literární směr, do kterého dílo spadá, je obtížné jednoznačně definovat, protože Knapův styl zahrnuje prvky existencialismu, magického realismu, a surrealismu, přičemž autor tvořil v období druhé poloviny 20. století.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v Knapových povídkách je často neurčitý a snový, odehrávající se v prostředí maloměst, zapadlých vesnic, anonymních hotelů či podivných, neidentifikovatelných prostor, kde čas plyne nelineárně a realita se prolíná se sny a fantazií.
Kompozice 📝
Kompozice povídek je většinou založena na volném sledu událostí, s častými retrospektivami a snovými sekvencemi, které narušují chronologii a vytvářejí atmosféru tajemna a nejistoty, formálně pak soubor „Povídky“ tvoří několik samostatných povídek, které spojuje autorův osobitý styl a tematická zaměření.
Charakteristika díla 📜
Povídky Josefa Knapa jsou literárním druhem epika, žánrově se řadí mezi povídky s prvky magického realismu a existencialismu, vyjádřené prozaickou formou.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč v Knapových povídkách se liší dle konkrétní povídky, někdy je to er-forma s omezeným úhlem pohledu, jindy ich-forma, která čtenáře vtahuje přímo do nitra postavy a umožňuje mu prožít její úzkost a zmatení, vyprávěcí forma se pohybuje od realistického popisu k lyrickým pasážím a snovým vizím.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy Knapových povídek jsou často obyčejní lidé zmítaní existenciální úzkostí, pochybnostmi a strachem z neznáma, například úředníci, učitelé, studenti, či tuláci, kteří se ocitají v absurdních situacích a prožívají pocity osamění, ztráty identity a hledání smyslu v chaotickém světě: typickým hrdinou je člověk bez jména, ztracený v labyrintu vlastních myšlenek a pocitů, neschopný komunikace a porozumění s okolím, často konfrontovaný s bizarními postavami a událostmi, které zpochybňují jeho vnímání reality.
Jazyk a styl ✍️
Knapův jazyk je spisovný, s občasnými prvky hovorové češtiny, využívá přímou řeč k vykreslení charakterů postav, metafory a personifikace k oživení popisovaných situací, s nádechem poetičnosti a lyričnosti, a s využitím ironie a humoru, které dodávají textům specifickou atmosféru.
Stručný obsah 🏷
Povídky Josefa Knapa, soubor kratších próz s rozmanitou tematikou, zachycují život obyčejných lidí z venkova i městského prostředí, jejich radosti i strasti, lásky, zklamání, smrt i s nadpřirozenými prvky, v nichž se prolíná realistické zobrazení s prvky fantastična a grotesky.
Podrobný obsah díla 🗒
V povídce „Smrt krásných srnců“ se chlapec setkává se svým otcem, vášnivým lovcem, který mu vypráví o svém vztahu k přírodě a o lovu, přičemž chlapec prožívá vnitřní konflikt mezi láskou k otci a soucitem se zvířaty, zatímco v „Lásce“ sledujeme milostný trojúhelník, v němž se střetávají dva muži o přízeň jedné ženy, a zároveň se odhaluje tragický osud jednoho z nich, spojený s válkou a zradou, a v „Kladivu na čarodějnice“ se Knap noří do temné atmosféry honů na čarodějnice, kde se prolíná realita s fantazií a kde se postavy stávají oběťmi pověr a strachu, a „Host“ vypráví příběh o záhadném cizinci, který se objeví v malé vesnici a naruší její klid, a v „Pokoji s anděly“ sledujeme osudy muže, který se po smrti ocitá v podivném prostoru mezi nebem a zemí, kde se setkává s anděly a démony, a v „Noci s vlky“ se Knap vrací k tématu přírody a lovu, ale tentokrát se zaměřuje na vztah člověka a vlka, v němž se projevuje jak respekt, tak i strach, a v povídce „Zrcadlo“ se setkáváme s motivem duality a sebereflexe, kdy se hlavní hrdina konfrontuje se svým vlastním obrazem, a v „Snu o létání“ se Knap dotýká tématu lidské touhy po svobodě a transcendenci, kdy se hlavní postava ve snu vznáší nad krajinou a prožívá pocit osvobození od pozemských starostí, zatímco v „Setkání s ďáblem“ se Knap ponořuje do světa nadpřirozena a zkoumá motiv pokušení a hříchu, a v závěrečné povídce „Návrat domů“ se hlavní hrdina po letech vrací do rodné vesnice a konfrontuje se s minulostí a s otázkou identity.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.