👤Miloslav Šimek
Život ❤️
Miloslav Šimek se narodil 7. března 1940 v Praze ⯀ Byl českým komikem, humoristou, satirikem a spisovatelem ⯀ Vystudoval Pedagogický institut a stal se učitelem ⯀ Během vojenské základní služby spoluzaložil divadelní soubor Vojenské jeviště ⯀ Založil humoristickou dvojici s Jiřím Grossmannem, která vystupovala v divadle Semafor ⯀ Po Grossmannově smrti vystupoval s Luďkem Sobotou, Petrem Nárožným, Jiřím Krampolem a Zuzanou Bubílkovou ⯀ Patřil k čelným postavám české politické satiry ⯀ Zemřel 16. února 2004 v Praze
Tvorba (příklady) ✒️
Povídky malostranské po letech ⯀ Besídka zvláštní školy ⯀ Návštěvní dny
Současníci 👥
Ivan Klíma (Život a smrt a jiné povídky), Ludvík Kundera (Žert), Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky)
📖 Povídky malostranské po letech (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Povídky malostranské po letech jsou epikou, konkrétně souborem povídek s autobiografickými prvky, psaných ich-formou.
Téma a motiv 💡
Téma Povídek malostranské po letech je dětství a dospívání na pražské Malé Straně, s hlavní myšlenkou zachycení atmosféry tohoto prostředí a doby, s motivy rodiny, přátelství, nostalgie, prvních lásek a objevování světa, přičemž námět vychází z autorových vlastních vzpomínek a zážitků.
Zařazení díla 🕑
Literární směr, do kterého Povídky malostranské po letech spadají, je realismus s prvky lyrizace a humoru, a autor je řazen do období poválečné literatury.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Povídek malostranské po letech je zasazen na pražskou Malou Stranu v období první poloviny 20. století, pravděpodobně mezi dvěma světovými válkami, s důrazem na zachycení specifické atmosféry a koloritu této starobylé čtvrti.
Kompozice 📝
Kompozice Povídek malostranské po letech je cyklická, tvořená jednotlivými povídkami, které jsou vzájemně propojeny prostředím, postavami a tematicky, přičemž formální členění odpovídá próze, tedy dělení na kapitoly, respektive povídky.
Charakteristika díla 📜
Povídky malostranské po letech jsou epikou, konkrétně souborem povídek s autobiografickými prvky, psaných ich-formou.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je autor sám, tedy ich-forma, s vyprávěcí formou retrospektivní, vzpomínající na události z dětství a mládí.
Hlavní postavy 🕵️♂️
V Povídkách malostranské po letech se setkáváme s řadou postav, z nichž ústřední je sám vypravěč, chlapec prožívající dětství a dospívání na Malé Straně, vnímavý, citlivý a s nostalgickým pohledem na minulost; dále pak jeho rodina – otec, právník s laskavým a humorným přístupem k životu, matka, pečující a starostlivá žena, a sestra, hravá a bezstarostná; mezi další postavy patří přátelé z dětství, jako například Tonda, dobrodružný a odvážný chlapec, či spolužáci a učitelé, kteří dotvářejí obraz malostranského mikrosvěta, a také různé další postavy z Malé Strany, jako například paní domácí, sousedé, obchodníci, kteří přispívají k autentickému vykreslení prostředí a atmosféry.
Jazyk a styl ✍️
Kniha je psána spisovným jazykem s prvky hovorové češtiny, které dokreslují autenticitu prostředí a charakter postav, s využitím přímé řeči pro zachycení dialogů a myšlenek postav, a s bohatým užitím metafor, personifikací a dalších obrazných pojmenování, které dodávají textu poetičnost a hloubku, zároveň s občasným užitím archaismů, které dokreslují dobovou atmosféru Malé Strany.
Stručný obsah 🏷
Povídky malostranské po letech vypráví o návratu vypravěče, již dospělého muže, na Malou Stranu, kde prožil dětství a mládí, a s nostalgií a melancholií vzpomíná na své tehdejší zážitky, kamarády, první lásky a setkání s roztodivnými postavami, které formovaly jeho osobnost a vnímání světa.
Podrobný obsah díla 🗒
Vypravěč, po letech strávených mimo Prahu, se vrací na Malou Stranu a s nostalgií bloudí uličkami, které kdysi tak dobře znal, a vzpomíná na svá dětská dobrodružství, jako například na tajné schůzky s kamarády v zapomenutých zákoutích, na hry na Petříně a na první nesmělé lásky, které prožíval s dívkami z okolí, a s úsměvem vzpomíná na podivínské figurky, které tehdy obývaly Malou Stranu, jako byl například pan Rybář, který trávil celé dny u Vltavy, nebo starý pan Kmoch, který vyprávěl neuvěřitelné historky ze svého života, a zároveň si uvědomuje, jak se Malá Strana změnila, jak zmizeli někteří lidé a jak jiné domy nahradily ty staré, a přesto cítí, že toto místo je stále jeho domovem, a s melancholií vzpomíná na bezstarostné dny svého dětství a mládí, kdy svět vnímal s okouzlením a nadšením, a uvědomuje si, jak čas plyne a jak se měníme my i svět kolem nás, a přesto v sobě nachází útěchu v tom, že vzpomínky na Malou Stranu a na lidi, které tam potkal, mu navždy zůstanou, a s pokorou přijímá koloběh života a s vděčností vzpomíná na všechny ty drobné okamžiky štěstí, které prožil na tomto magickém místě, a s úctou se loučí s Malou Stranou, která navždy zůstane vryta v jeho srdci, a s vědomím, že se sem bude vždycky vracet, alespoň ve svých vzpomínkách, aby se znovu ponořil do atmosféry svého dětství a mládí, a s nadějí, že se sem jednou vrátí i fyzicky, aby se znovu prošel po dlažbě Malé Strany a znovu se setkal s těmi, kteří mu tam zůstali, a s pocitem, že Malá Strana je pro něj víc než jen místo, je to symbol jeho minulosti, jeho kořenů a jeho identity, a s láskou vzpomíná na všechny ty krásné chvíle, které zde prožil, a s úctou se sklání před tímto místem, které mu dalo tolik a které ho navždycky ovlivnilo, a s vděčností v srdci se loučí s Malou Stranou, s vědomím, že se sem bude vždy vracet, alespoň ve svých snech.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.