👤Eva Kantůrková
Život ❤️
Byla významnou českou prozaičkou a překladatelkou ⯀ Její dílo se vyznačovalo hlubokým psychologickým vhledem ⯀ Realisticky zobrazovala ženské osudy a mezilidské vztahy v různých historických obdobích ⯀ Zaujímala důležité místo v české literatuře 20. století ⯀ Citlivě a komplexně zobrazovala portréty žen a jejich boj s osobními i společenskými problémy ⯀ Její romány a povídky se vyznačovaly precizní jazykovou formou ⯀ Pro její dílo je charakteristická promyšlená kompozice ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Smuteční slavnost ⯀ Po potopě ⯀ Jan
Současníci 👥
Milan Kundera (Nesnesitelná lehkost bytí), Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky), Ivan Klíma (Jméno), Ludvík Kundera (Smrt v Odessé)
📖 Po potopě (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Po potopě od Evy Kantůrkové je epika, konkrétně román, s výraznou lyrizovanou prózou.
Téma a motiv 💡
Téma Po potopě je trauma holocaustu a jeho dopad na další generace, přičemž hlavní myšlenkou je zkoumání mechanismů paměti, viny, zapomnění a zamlčování, a motivy zahrnují rodinné tajemství, židovskou identitu, hledání kořenů, mezilidské vztahy narušené minulostí, tíhu dědictví a nemožnost úplného vyrovnání se s minulostí, zatímco námět tvoří příběh ženy, která se po smrti matky snaží rozkrýt tajemství své rodinné historie a konfrontovat se s minulostí svých předků, kteří přežili holocaust.
Zařazení díla 🕑
Literární směr, kterým se Kantůrková v Po potopě inspiruje, je postmodernismus, a autorka tvoří v období po druhé světové válce, v kontextu českého disentu a normalizace.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Po potopě je neurčitý, s retrospektivami do minulosti, odehrávající se v prostředí Prahy a malého města, kde žila rodina hlavní postavy, s náznaky dalších lokalit spojených s židovskou historií.
Kompozice 📝
Kompozice Po potopě je nelineární, s prolínáním časových rovin a perspektiv, s využitím fragmentárního vyprávění, vnitřních monologů, deníkových záznamů a dopisů, formálně je román členěn do kapitol, které se dále dělí na kratší úseky.
Charakteristika díla 📜
Po potopě od Evy Kantůrkové je epika, konkrétně román, s výraznou lyrizovanou prózou.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem Po potopě je postava v ich-formě, tedy autodiegetický vypravěč, který je zároveň hlavní hrdinkou příběhu, s omezeným pohledem na události, a vyprávěcí forma je retrospektivní, s prvky introspekce a úvahy.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy Po potopě zahrnují vypravěčku, ženu středního věku, která se snaží rozkrýt tajemství své rodiny a vyrovnat se s minulostí, její matku, ženu poznamenanou traumatem holocaustu, která svá tajemství střeží až do smrti, otce, jehož role v příběhu je spíše okrajová, babičku, která přežila holocaust, ale odmítá o něm mluvit, a další postavy z minulosti i současnosti, které pomáhají vypravěčce skládat mozaiku rodinné historie, jakož i postavy symbolické, které reprezentují různé aspekty židovské identity a kolektivní paměti.
Jazyk a styl ✍️
Román je napsán spisovným českým jazykem, s občasným využitím prvků hovorové češtiny, zejména v dialozích, které jsou často psány formou přímé řeči, a autorka využívá širokou škálu jazykových prostředků, včetně metafor, symbolů, alegorií, personifikací a retrospektiv, pro vykreslení komplexních psychologických profilů postav a historického kontextu.
Stručný obsah 🏷
Román Po potopě sleduje osudy tří generací jedné židovské rodiny v Československu, od konce 19. století přes druhou světovou válku až po normalizaci, přičemž se zaměřuje na témata paměti, traumatu a přežití v kontextu historických událostí.
Podrobný obsah díla 🗒
Příběh začíná v malém moravském městečku na konci 19. století, kde se čtenář seznamuje s Ester, mladou židovskou ženou, která se provdá za zámožného obchodníka a založí rodinu, přičemž její život je poznamenán tradičními židovskými hodnotami a zároveň rostoucím antisemitismem, a postupně sledujeme osudy jejích dětí a vnuků, jak se proplétají s klíčovými historickými událostmi 20. století, od první světové války přes nástup nacismu a holocaust až po komunistický režim, a román se zaměřuje na to, jak tyto události ovlivňují jejich identity, vztahy a vnímání světa, přičemž Esterina dcera Hana se stává svědkem hrůz druhé světové války a holocaustu, které hluboce poznamenají její život i životy jejích blízkých, a její syn Adam se po válce snaží vyrovnat s traumatem z koncentračního tábora a najít své místo v nové společnosti, zatímco třetí generace, reprezentovaná Adamovou dcerou Elou, vyrůstá v komunistickém Československu a potýká se s otázkami identity, minulosti a odkazu svých předků, a román se zaměřuje na to, jak se trauma z holocaustu přenáší z generace na generaci a ovlivňuje jejich vnímání sebe sama i okolního světa, přičemž se prolíná minulost s přítomností a autorka mistrně propojuje osudy jednotlivých postav s historickým kontextem, a v průběhu vyprávění se postupně odkrývají tajemství a skrytá traumata, která formovala životy jednotlivých členů rodiny, a román klade důraz na téma paměti a na to, jak je důležité uchovat vzpomínky na minulost, aby se podobné hrůzy neopakovaly, a zároveň se zamýšlí nad otázkami viny, odpovědnosti a smíření v kontextu historických událostí a jejich dopadu na lidské životy.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.