👤Jean Giono
Život ❤️
Byl průkopníkem ekologického myšlení ve své literatuře ⯀ Jeho díla se vyznačují realistickým zobrazením života v Provence ⯀ Giono mistrně používal poetický jazyk a silné obrazy ⯀ Jeho romány často kritizují negativní dopady moderní civilizace ⯀ Zkoumal témata pacifismu a lidské solidarity ⯀ Jeho příběhy jsou plné silných postav a nezapomenutelných charakterů ⯀ Inspiroval mnoho čtenářů k hlubšímu zamyšlení nad vztahem člověka k přírodě a etickým otázkám ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Muž, který sázel stromy ⯀ Husar na střeše ⯀ Píseň světa
Současníci 👥
André Gide (Těžké, Pochybnosti), Marcel Proust (Hledání ztraceného času), Paul Valéry (La jeune Parque), François Mauriac (Život je před námi)
📖 Píseň světa (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Píseň světa je epika, konkrétně román s prvky lyriky a filozofického zamyšlení, psaný v próze.
Téma a motiv 💡
Téma Písně světa je návrat k přírodě a hledání harmonie mezi člověkem a jeho okolím, hlavní myšlenkou je oslava prostého života v souladu s přírodou a odmítnutí materialistických hodnot moderní civilizace, motivy zahrnují lásku k přírodě, sílu lidského ducha, hledání smyslu života, koloběh života a smrti, a vztah mezi člověkem a zvířetem, přičemž námět je cesta dvou mužů, poutníka a rybáře, kteří putují krajinou a setkávají se s různými lidmi, kteří žijí v souladu s přírodou.
Zařazení díla 🕑
Literární směr, kterým se Jean Giono v Písni světa pohybuje, je regionalismus s prvky poetického realismu, a autor tvořil v období mezi světovými válkami.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Písně světa je neurčitý, odehrává se v idealizované, idylické krajině, pravděpodobně inspirované oblastí Provence ve Francii, v blíže neurčené minulosti, která připomíná spíše nadčasový mýtus.
Kompozice 📝
Kompozice Písně světa je volná, epizodická, s prvky putování a rámcového vyprávění, formálně je členěna do kapitol, které plynule přecházejí jedna do druhé.
Charakteristika díla 📜
Píseň světa je epika, konkrétně román s prvky lyriky a filozofického zamyšlení, psaný v próze.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je jeden z poutníků, který vypráví v ich-formě, retrospektivně vzpomíná na svou cestu a klade důraz na smyslové vnímání a subjektivní prožitky.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Písni světa jsou spíše archetypy než realisticky vykreslené individuality: poutník, intelektuál hledající smysl života, rybář, moudrý muž žijící v souladu s přírodou, který se stává poutníkovým průvodcem, Antonie, mladá žena symbolizující čistotu a spojení s přírodou, Matka Antonia, ztělesnění moudrosti a mateřství, Pan Fromont, starý slepý mlýnař, který představuje spojení s tradicí a minulostí, a různí další obyvatelé krajiny, kteří žijí prostým, ale naplněným životem v harmonii s přírodou, a ztělesňují různé aspekty lidského bytí.
Jazyk a styl ✍️
Giono používá spisovný jazyk s poetickými a lyrickými prvky, s využitím metafor, personifikace a srovnání k vykreslení krásy přírody a proměny krajiny, dialogy a přímá řeč jsou spíše sporadické, sloužící k dokreslení charakteru pastýře a dalších postav, celkově je vyprávění prosté a přímočaré, s důrazem na detailní popis krajiny a postupnou proměnu, kterou pastýřova práce způsobuje, bez užívání archaismů či nářečí, spíše s důrazem na srozumitelnost a sdělnost příběhu.
Stručný obsah 🏷
Pastýř Elzéard Bouffier, žijící v opuštěné krajině na náhorní plošině, zasvětí svůj život sázení stromů, čímž postupně proměňuje vyprahlou a bezútěšnou krajinu v živoucí a prosperující les, aniž by očekával jakoukoli odměnu či uznání.
Podrobný obsah díla 🗒
Příběh začíná popisem vyprahlé a bezútěšné krajiny na náhorní plošině, kde se vypravěč setkává s osamělým pastýřem Elzéardem Bouffierem, který se věnuje neobvyklému poslání – sázení stromů; pastýř pečlivě vybírá semena dubů a buků, třídí je a sází do připravených jamek v zemi, den co den s neúnavnou trpělivostí a láskou k přírodě; vypravěč je zpočátku skeptický, ale postupem času, během opakovaných návštěv, sleduje, jak se krajina mění – objevují se první stromy, roste tráva, vrací se voda do vyschlých potoků a s ní i život; zvířata se usazují v nově vznikajícím lese, krajina se zazelená a stává se útočištěm pro hmyz, ptáky a savce; pastýř pokračuje ve svém díle i přes těžkosti, jako je první světová válka, a aniž by cokoli očekával na oplátku; po válce se vypravěč vrací do krajiny a s úžasem zjišťuje, že les se rozrostl do neuvěřitelných rozměrů, proměnil krajinu k nepoznání a přilákal nové obyvatele, kteří se usazují v dříve opuštěných vesnicích; les poskytuje dřevo, stín, vodu a obživu, a vrací tak život do krajiny, která byla dříve pustá a beznadějná; příběh vyzdvihuje sílu lidské vůle, trpělivosti a lásky k přírodě, ukazuje, jak jeden člověk může svým úsilím a bez jakéhokoli očekávání odměny změnit svět k lepšímu a jak příroda dokáže reagovat na péči a laskavost, kterou jí člověk věnuje; Elzéard Bouffier se stává symbolem naděje a inspirace, jeho tichá a neúnavná práce je důkazem toho, že i zdánlivě malé činy mohou mít obrovský dopad na svět kolem nás; příběh končí dojemným setkáním vypravěče se starým pastýřem, který stále žije skromně a spokojeně uprostřed lesa, který vlastnoručně vytvořil, a který se stal jeho odkazem pro budoucí generace, aniž by o to usiloval, aniž by to plánoval, a aniž by o tom kdokoli věděl, kromě vypravěče, který s obdivem a úctou sleduje, jak se z pustiny stává ráj.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.