👤Jaroslav Seifert
Život ❤️
Byl nositelem Nobelovy ceny za literaturu (1984) ⯀ Jeho dílo prochází různými literárními směry, od expresionismu po civilní lyriku ⯀ Vyznačuje se mimořádnou jazykovou bohatostí, hudebností a obrazností ⯀ Zobrazoval Prahu a její atmosféru, lidské osudy a vztahy s velkou citlivostí ⯀ Jeho poezie je prosycena osobními zkušenostmi a hlubokým citem pro národní historii a osudy českého národa ⯀ Charakteristický je pro něj smysl pro humor a ironii ⯀ Patří k nejvýznamnějším českým básníkům 20. století a je klíčovou postavou moderní české literatury ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Maminka ⯀ Na vlnách T.S.F. ⯀ Jablko z klína
Současníci 👥
Karel Čapek (R.U.R.), František Halas (Balady a romance), Vítězslav Nezval (Edison)
📖 Píseň o Viktorce (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Píseň o Viktorce je lyrickoepická báseň s prvky autobiografie, psaná ve verších a vyznačující se zpěvností a melodičností typickou pro Seifertovu tvorbu.
Téma a motiv 💡
Téma Písně o Viktorce je nostalgická vzpomínka na dětství a první lásku, konkrétně na Viktoru, dívku, která pro Seiferta představuje symbol ztracené nevinnosti a krásy, přičemž hlavní myšlenkou je zachycení prchavosti dětských let a síly prvních citů, s motivy lásky, dětství, vzpomínek, Prahy a ztraceného ráje, přičemž námětem je Seifertova vlastní autobiografická vzpomínka na Viktoru, dívku, se kterou se setkal v dětství.
Zařazení díla 🕑
Seifert patří do literárního směru poetismu a surrealismu, jehož tvorba spadá do období 20. století a je ovlivněna moderními uměleckými proudy.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Písně o Viktorce je neurčitý, odehrává se v Praze, v autorově dětství, pravděpodobně na začátku 20. století, v prostředí starých pražských čtvrtí, evokujících atmosféru nostalgie a minulosti.
Kompozice 📝
Kompozice Písně o Viktorce je cyklická, báseň je složena z volných veršů, které se prolínají a opakují, čímž se umocňuje dojem vzpomínky a melancholie, přičemž formálně je členěna do několika oddílů, které sledují autorovy myšlenkové pochody a asociace.
Charakteristika díla 📜
Píseň o Viktorce je lyrickoepická báseň s prvky autobiografie, psaná ve verších a vyznačující se zpěvností a melodičností typickou pro Seifertovu tvorbu.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem Písně o Viktorce je sám autor, Jaroslav Seifert, který vypráví v ich-formě, s retrospektivním pohledem na své dětství, s využitím lyrického a intimního tónu.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavami Písně o Viktorce jsou především vypravěč, tedy sám Jaroslav Seifert jako dítě, prožívající první lásku a objevující svět, s Viktorou, dívkou, která je pro něj symbolem krásy, nevinnosti a ztraceného ráje, avšak je spíše idealizovanou postavou, než realisticky vykreslenou osobou, dále se v básni objevují i další postavy, jako jsou rodiče, sourozenci a přátelé, kteří tvoří kulisu dětství a dotvářejí atmosféru staré Prahy, nicméně tyto postavy nejsou detailněji popsány a slouží spíše jako symboly minulosti a vzpomínek.
Jazyk a styl ✍️
Lyrický subjekt využívá spisovný jazyk s prvky hovorovosti, plný metafor, personifikací, apostrof a dalších básnických prostředků, které dokreslují atmosféru básně a zdůrazňují emoce, jako je smutek, touha a nostalgie, přičemž se v textu objevuje i přímá řeč, která umocňuje intimitu a bezprostřednost vyjádření.
Stručný obsah 🏷
Báseň Píseň o Viktorce vypráví příběh tragické lásky lyrického subjektu k ženě jménem Viktorka, která je symbolem krásy, mládí a života, ale zároveň i pomíjivosti a smrti.
Podrobný obsah díla 🗒
Báseň začíná nostalgickým vzpomínáním na dětství a mládí, kdy lyrický subjekt poprvé spatřil Viktoru, dívku s vlasy barvy slunce a očima plnýma života, která se stala jeho osudovou láskou a inspirací, avšak jejich štěstí netrvalo věčně, protože Viktorka onemocněla tuberkulózou a pomalu chřadla před jeho očima, což v lyrickém subjektu vyvolává hluboký smutek a bezmoc, které se prolínají s něžnými vzpomínkami na společné chvíle, jako jsou procházky po loukách, polibky pod rozkvetlými stromy a šeptaná vyznání lásky, přičemž se báseň postupně stává elegií, truchlivou písní o ztracené lásce a pomíjivosti života, kde lyrický subjekt se obrací k Viktorce, i když už není mezi živými, a vyznává jí svou nehynoucí lásku a touhu po opětovném shledání, zároveň se v básni objevují motivy smrti a pomíjivosti, které jsou však propojeny s krásou a něhou, jako například metafora Viktorčiných vlasů, které se mění v zlatý déšť padající na hrob, a motivy přírody, jako jsou květiny, stromy a ptáci, které symbolizují koloběh života a smrti, zároveň se lyrický subjekt snaží najít útěchu ve vzpomínkách a v přesvědčení, že Viktorčina duše žije dál, možná v podobě bílého ptáka, který krouží nad jeho hlavou, což mu dává naději na to, že se s ní jednou znovu setká, v závěru básně se lyrický subjekt smiřuje s Viktorčinou smrtí a přijímá ji jako součást života, zároveň však vyjadřuje přesvědčení, že jejich láska je věčná a nikdy nezemře, a tak se báseň stává oslavou lásky, která překonává i smrt, a připomínkou toho, že krása a život jsou pomíjivé, ale vzpomínky na ně zůstávají navždy.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.