📖 Úvod
Paranormální romance je literární žánr, který kombinuje prvky romantické literatury s prvky nadpřirozena, fantasy nebo science fiction. Původní název je Paranormal Romance. Ačkoliv se kořeny nadpřirozených prvků v romanci dají vystopovat až do 19. století s gotickou literaturou (např. “Frankenstein“, “Dracula“), jako etablovaný a masivně populární samostatný žánr se začala rozvíjet na konci 20. století a především v 21. století. Nejvíce se rozvinula v anglicky mluvících zemích, zejména ve Spojených státech amerických, ale také ve Spojeném království, Kanadě a Austrálii, odkud se rychle rozšířila do celého světa a získala mezinárodní popularitu.
🌍 Kontext vzniku
Historické, společenské a filozofické pozadí vzniku Paranormální romance je komplexní a vychází z několika literárních tradic a společenských změn. Historicky navazuje na gotické romány 18. a 19. století, které jako první představily temné, záhadné hrdiny a nadpřirozené prvky (upíry, duchy, monstra) v kontextu romantického dramatu. Dále čerpá z klasického hororu a fantasy literatury 20. století, které rozvinuly mytologie a charaktery nadpřirozených bytostí. Na přelomu tisíciletí, s rozvojem internetu a globální knižní scény, se objevila potřeba po hybridních žánrech. Společensky se žánr rozvinul v době, kdy feminismus a posilování ženských rolí ve společnosti vedly k poptávce po silnějších, aktivnějších ženských hrdinkách, které se nespokojí s pasivní rolí. Paranormální romance často zobrazuje ženy, které se zamilují do mocných, ale nebezpečných mužů (či nadpřirozených bytostí) a zároveň si zachovávají svou sílu a nezávislost, často dokonce objevují vlastní nadpřirozené schopnosti. Žánr také slouží jako forma únikové literatury z běžné reality, nabízející čtenářům exotické světy a intenzivní emoce v době rostoucího stresu a zrychleného životního tempa. Otevřenější přístup k sexualitě v západní společnosti koncem 20. století umožnil i explicitnější zobrazení erotických scén, které se staly častou součástí žánru. Filozoficky žánr často zkoumá témata nesmrtelnosti, osudu, dobra a zla, lidskosti tváří v tvář „jinakosti“, oběti a lásky jako transcendentní síly, která překonává veškeré bariéry, včetně těch druhových a smrtelných. Neexistuje jeden jediný zakladatel žánru Paranormální romance. Spíše se jedná o vývoj, ke kterému přispěla celá řada autorů. K popularizaci moderního žánru na konci 20. a počátku 21. století významně přispěly autorky jako Christine Feehan (série Dark), Laurell K. Hamilton (Anita Blake: Vampire Hunter) nebo Sherrilyn Kenyon (Dark-Hunter). Masový mainstreamový průlom, zejména pro mladší publikum, pak zajistila Stephenie Meyer se svou ságou “Twilight“. Tito autoři stáli u vzniku moderní podoby žánru, kdy efektivně propojili prvky romance, fantasy a hororu. Politická situace nemá na vznik žánru přímý vliv, spíše se jedná o reakci na širší kulturní a sociální posuny v postindustriálních společnostech, které umožnily rozkvět individuálních svobod a zájmu o emoční a fantastické zážitky. Žánr se vymezuje proti tradičním, realistickým romancím tím, že přidává prvek nadpřirozena, který dodává vztahům hlubší rozměr a drama. Oproti čistokrevnému hororu pak klade důraz na romantické uspokojení spíše než na čistý strach, a oproti epické fantasy nebo sci-fi zase upřednostňuje osobní vztah před budováním světa nebo velkými politickými konflikty. Navazuje na gotickou literaturu (temní hrdinové, osudová láska, nadpřirozeno), viktoriánské romány (silné emoce, melodramatičnost), horor (upíři, vlkodlaci, monstra – avšak přetvořené v objekty lásky), fantasy (magie, mýty, jiné druhy) a konzumní romanci (struktura milostného příběhu se šťastným koncem nebo alespoň nadějí na něj). Čerpá také z bohatého fondu mytologie a folklóru různých kultur.
✨ Známé znaky
Hlavní znaky a poetika Paranormální romance se soustředí na intenzivní propojení milostného příběhu s fantastickými nebo nadpřirozenými prvky. „Typická témata a motivy“ zahrnují zakázanou lásku mezi bytostmi z různých světů (člověk a nadpřirozená bytost, nebo dvě různé nadpřirozené bytosti), osudovost a spřízněné duše (mate bond, destined mates), téma vykoupení, kdy láska proměňuje “netvora„ nebo zachraňuje hrdinu/hrdinku z temnoty. Častá je také otázka nesmrtelnosti, věčného života a jeho dopadu na vztahy, dále střet dobra a zla, světla a temnoty, a boj o přijetí a porozumění. Oběť pro lásku, žárlivost, zrada a obrana milovaných jsou stálými motivy. “Obraz typického hrdiny“ je často archetyp “bad boye„ nebo “temného prince“ – upír s prastarou a temnou minulostí, dominantní alfa vlkodlak, záhadný čaroděj, démon s morálním dilematem nebo anděl s padlým statutem. Jsou charismatičtí, mocní, nebezpeční, často s břemenem minulosti, ale zároveň schopní hluboké, ochranitelské a osudové lásky. Hrdinka je typicky silná, nezávislá, bystrá a odolná, často zpočátku skeptická vůči nadpřirozenému světu, ale postupně objevuje vlastní sílu a roli v něm. Někdy se ukáže, že sama má nadpřirozené schopnosti. “Obvyklé prostředí“ je nejčastěji moderní, urbanistické, kdy nadpřirozené bytosti žijí skrytě mezi lidmi ve velkých městech, často v temných uličkách, starých sídlech, exkluzivních klubech, nebo v tajných společenstvích a dimenzích, které prostupují s lidským světem. Objevují se i izolovanější, mystická místa. “Konflikty“ jsou trojího druhu: vnitřní (hrdina bojuje se svou temnou podstatou, prokletím, minulostí), meziosobní (nedůvěra, žárlivost, rozdíly v síle a druhu mezi milenci) a vnější (hrozby od jiných nadpřirozených bytostí, lovců, společenské předsudky, nebezpečí prozrazení nadpřirozeného světa lidem). “Jazyk a styl“ je často emotivní, smyslný a popisný, s důrazem na vnitřní prožívání postav a jejich fyzickou přitažlivost. Dialogy jsou plné jiskření, sarkasmu a erotického napětí. Styl může být expresivní a dramatický, často se přizpůsobuje subžánru (např. YA romance bude mít odlišný tón než erotická paranormální romance). “Kompozice a vyprávěcí postupy“ jsou typicky lineární, často z pohledu jedné nebo střídavě z pohledu obou hlavních postav (první nebo omezená třetí osoba), což umožňuje hluboký vhled do jejich myšlenek a pocitů. Klíčový je postupný vývoj romantického napětí a vztahu. Žánr je velmi vhodný pro “série“, kde se buď příběh jednoho páru rozvíjí přes několik knih, nebo každý díl sleduje romance jiného páru ve stejném světě. Často se používají cliffhangery. “Nejčastější literární žánry či podžánry“ jsou upírská romance (např. “Twilight“, “Upíří deníky“), vlkodlačí romance (Werewolf/Shifter Romance s tématy smečky a alfa samců), čarodějnická/magická romance, andělská/démonická romance, duchovní romance a především Urban Fantasy Romance, která spojuje městské prostředí s nadpřirozenými bytostmi a silným romantickým prvkem. Specifické jsou pak Dark Paranormal Romance (temnější, morálně ambivalenční), Young Adult (YA) Paranormal Romance (pro dospívající publikum) a Erotic Paranormal Romance (s explicitními sexuálními scénami jako nedílnou součástí zápletky).
👥 Zastupci
Paranormální romance je dynamický literární žánr kombinující prvky romantiky s nadpřirozenými, fantasy nebo sci-fi motivy, kde ústřední milostný vztah často propojuje lidské postavy s upíry, vlkodlaky, anděly, démony, čarodějnicemi, vílami či jinými mýtickými bytostmi. Ačkoliv se v České republice těší popularitě především díky překladům zahraničních autorů, neexistuje zde silná a specificky žánrově vyhraněná autorská scéna v takovém rozsahu jako ve světové literatuře, která tento žánr definovala a rozvíjela. Mezi klíčové světové autory a jejich reprezentativní díla patří: Stephenie Meyer a její sága “Stmívání (Twilight)“, jež s milostným trojúhelníkem mezi středoškolačkou Bellou, upírem Edwardem a vlkodlakem Jacobem definovala young adult paranormální romanci a stala se celosvětovým fenoménem. Richelle Mead a série “Vampýrská akademie (Vampire Academy)“, která sleduje osudy dhampýrky Rose a morojské princezny Lissy v upírské internátní škole a je skvělým příkladem žánru pro mladé dospělé, plným akce, tajemství a intenzivní romantiky. Charlaine Harris a série “Pravá krev (Southern Vampire Mysteries/Sookie Stackhouse series)“, kde servírka s telepatickými schopnostmi Sookie vstupuje do světa upírů, vlkodlaků a dalších bytostí, což ilustruje propojení paranormálních jevů s detektivní zápletkou a komplexním milostným životem. J.R. Ward a série “Bratrstvo černé dýky (Black Dagger Brotherhood)“, jež s charismatickými a temnými upírskými válečníky představuje etalon dospělé paranormální romance, plné vášně, osudových spřízněností a epických bojů. Sherrilyn Kenyon a série “Dark-Hunter“, ve které nesmrtelní bojovníci s temnou minulostí nacházejí lásku mezi lidmi i nadpřirozenými bytostmi, čímž ukazuje rozmanitost mytologických inspirací a silných emocionálních příběhů. Kresley Cole a série “Immortals After Dark“, která staví na rozsáhlém a propracovaném světě mytických bytostí (valkýry, upíři, lykantropi) a jejich vášnivých osudových romancí, což je příkladem rozsáhlého žánrového budování světa. Cassandra Clare a série “Nástroje smrti (Mortal Instruments)“, která, ačkoliv silně zasahuje do fantasy, vyzdvihuje romantické linie mezi Stínovými lovci a démony v New Yorku, čímž představuje moderní, akční a vztahově komplexní YA paranormální romanci.
📈 Vývoj
Vývoj paranormální romance je fascinující cestou od okrajových motivů k mainstreamovému fenoménu. Kořeny žánru lze vysledovat v gotické literatuře 18. a 19. století, jako jsou romány „Dracula“ Brama Stokera či “Frankenstein“ Mary Shelley, které představily nadpřirozené bytosti v kontextu tajemna a intenzivních emocí, ačkoliv bez explicitní romantické dominanty. Skutečný vznik moderní paranormální romance jako svébytného subžánru se datuje na konec 80. a do 90. let 20. století, kdy se začaly objevovat knihy mísící prvky hororu, fantasy a romance. Raná fáze byla charakteristická pro autorky jako Anne Rice s jejími “Upírskými kronikami“, které sice nebyly primárně romancí, ale zpopularizovaly upíry jako tragické, komplexní a přitažlivé postavy, a Laurell K. Hamilton se sérií “Anita Blake: Lovec upírů“, jež experimentovala s temnými, často explicitními tématy, akcí a komplexními vztahy mezi lidskou protagonistkou a nadpřirozenými partnery. Období vrcholu nastalo v průběhu 21. století, zejména v letech 2000 až 2015. Tento boom byl poháněn obrovským úspěchem young adult série “Stmívání“ od Stephenie Meyer, která přitáhla miliony nových čtenářů a ukázala komerční potenciál žánru. Současně se rozvíjela i dospělá paranormální romance s autorkami jako J.R. Ward, Sherrilyn Kenyon a Kresley Cole, které propracovaly archetyp „alfa samce“ a „osudových spřízněností“ do vysoce stylizovaných a vášnivých ság. Žánr se vyznačoval propracovanými světy, rozmanitostí nadpřirozených bytostí (kromě upírů a vlkodlaků se objevovaly víly, andělé, démoni, mořské panny, čarodějové) a často se opíral o silné romantické trojúhelníky nebo polyamorické vztahy. Postupný ústup z absolutního vrcholu nastal po roce 2015, kdy se žánr transformoval a jeho prvky se začaly prolínat s jinými subžánry. Neznamenalo to však zánik, spíše přesun a adaptaci. Mnoho témat a tropů paranormální romance bylo absorbováno do širší kategorie fantasy romance (tzv. “Romantasy„), která kombinuje epické fantasy světy s dominantními romantickými liniemi, jako je tomu u knih Sarah J. Maas. Další varianta je “městská fantasy„ se silnými romantickými podtóny. Žánr se také diverzifikoval směrem k “monster romance“ nebo temné romanci. Regionální a národní varianty jsou méně výrazné, neboť paranormální romance je převážně anglofonní fenomén, který se globálně šíří skrze překlady, a jeho charakteristiky jsou poměrně univerzální napříč kulturami, pokud jde o základní archetypy a romantické zápletky.
💫 Vliv
Vliv paranormální romance na pozdější literaturu a umění je značný a mnohostranný. Žánr výrazně přispěl k popularizaci a normalizaci nadpřirozených prvků v mainstreamové literatuře a popkultuře, což otevřelo dveře pro celou řadu dalších děl. Jedním z nejpřímějších vlivů je vznik a rozmach žánru fantasy romance (často označovaného jako „Romantasy“), který kombinuje rozsáhlé fantasy světy s propracovanými romantickými zápletkami, s autorkami jako Sarah J. Maas (“A Court of Thorns and Roses“) nebo Jennifer L. Armentrout (“From Blood and Ash“) čerpajícími z mnoha tropů paranormální romance, jako jsou osudové spřízněnosti, milostné trojúhelníky a silné ženské protagonistky. Dále ovlivnil žánr městské fantasy, kde nadpřirozeno koexistuje s moderním světem, často s výraznými romantickými podzápletkami, a přispěl k popularizaci young adult (YA) literatury obecně, zejména té se spekulativními prvky, jako jsou dystopie nebo magické školy. V době svého vzniku, zejména během vrcholu popularity v 2000. letech, byla paranormální romance přijímána značně rozporuplně. Na jedné straně sklízela obrovskou chválu od čtenářek, které oceňovaly její únikovou povahu, silné emoce, napětí a možnost snít o nadpozemské lásce. Mnozí ji vnímali jako zábavnou a osvěžující alternativu k tradiční romanci. Na druhé straně čelila ostré kritice od literárních kritiků a akademické sféry, kteří ji často odmítali jako „pokleslou literaturu“, „béčkovou zábavu“ nebo „čtení pro ženy“. Kritika se často zaměřovala na údajnou formulovitost zápletek, idealizaci toxických vztahů (např. posedlost, kontrola ze strany mužských postav), nedostatečnou literární kvalitu a někdy i na explicitní sexuální obsah v dospělých subžánrech. Některá díla, zejména YA tituly, čelila výzvám k zákazu nebo cenzuře ve školách a knihovnách kvůli obsahu (sexuálnímu, násilnému) nebo kvůli obavám z podněcování nezdravých představ o vztazích. Dnes je paranormální romance vnímána s větším respektem a jako legitimní, i když komerční, subžánr. I přes přetrvávající stigma „guilty pleasure“ je její přínos k popularizaci fantasy a romance, stejně jako její schopnost oslovit široké publikum, obecně uznáván. Žánr se dále vyvíjí, s rostoucím zájmem o diverzitu postav a vztahů a zkoumáním složitějších morálních dilemat. Jeho popularitu dokládá nespočet filmových a televizních adaptací. K nejznámějším patří filmová sága “Stmívání“, která se stala celosvětovým blockbusterem. Dále seriály jako “Pravá krev (True Blood)“, založený na knihách Charlaine Harris, “Upíří deníky (The Vampire Diaries)“, “Nástroje smrti: Město z kostí (The Mortal Instruments: City of Bones)“, které byly adaptovány i jako seriál “Lovci stínů (Shadowhunters)“, a také úspěšný seriál “A Discovery of Witches“. Tyto adaptace nejen rozšířily dosah žánru, ale také potvrdily jeho trvalou přitažlivost napříč různými uměleckými médii.
🔗 Mohlo by vás zajímat
Související s tématem Paranormální romance na Rozbor-dila.cz →