👤Albert Camus
Život ❤️
Byl klíčovou postavou existencialismu ⯀ Jeho díla zkoumala absurdní lidské bytí ⯀ Zabýval se morální zodpovědností a lidskou svobodou ⯀ Jeho styl byl charakteristický prostotou a jasností ⯀ Jeho díla vyvolávají silné emoce a dodnes rezonují ⯀ Přinesl nové perspektivy do literatury i filozofie ⯀ Jeho vliv na existenciální myšlení je dodnes patrný ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Cizinec ⯀ Mýtus o Sisyfovi ⯀ Mor
Současníci 👥
Jean-Paul Sartre (Bytí a nicota), Simone de Beauvoir (Druhé pohlaví), Jean Genet (Sluhové), Samuel Beckett (Godot čeká)
📖 Pád (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Pád od Alberta Camuse je epika, konkrétně existencialistický román, psaný formou monologického vyprávění.
Téma a motiv 💡
Téma viny, odpovědnosti a pokrytectví moderního člověka je v Pádu ústřední, přičemž hlavní myšlenkou je konfrontace s vlastním selháním a nemožností uniknout před sebou samým; motivy pádu (morálního i symbolického), soudcovství, zpovědi a odcizení se prolínají celým vyprávěním, které je založeno na setkání bývalého pařížského advokáta Jeana-Baptisty Clamence s anonymním posluchačem v amsterdamském baru Mexico City, kde se Clamence zpovídá ze svého pokrytectví a morálního úpadku.
Zařazení díla 🕑
Existencialismus, literární směr, do kterého Pád spadá, se rozvíjel v období po druhé světové válce, v kontextu absurdity existence a ztráty tradičních hodnot, což silně ovlivnilo Camusovo dílo.
Časoprostor 🕰️
Děj Pádu se odehrává v Amsterdamu, konkrétně v potemnělém baru Mexico City, v neurčitém, avšak současném autorovi období, čímž se posiluje nadčasovost a univerzálnost Clamencových úvah o lidské existenci.
Kompozice 📝
Kompozičně je Pád koncipován jako souvislý monolog Jeana-Baptisty Clamence, rozdělený do šesti kapitol, které plynule navazují a prohlubují Clamencovu zpověď, bez výrazných dějových zvratů, s důrazem na psychologický rozměr vyprávění.
Charakteristika díla 📜
Pád od Alberta Camuse je epika, konkrétně existencialistický román, psaný formou monologického vyprávění.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je Jean-Baptiste Clamence, protagonista příběhu, jenž vypráví v ich-formě, retrospektivně a subjektivně, čímž čtenář získává vhled do jeho myšlenkového světa, avšak zároveň je nucen kriticky hodnotit jeho výpověď vzhledem k Clamencově nespolehlivosti a tendenci k sebeobelstování.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Jean-Baptiste Clamence, bývalý úspěšný pařížský advokát, je komplexní a rozporuplná postava, sužovaná pocitem viny a pokrytectví, která se snaží skrze zpověď ospravedlnit a zároveň obvinit celé lidstvo; anonymní posluchač v amsterdamském baru Mexico City, jehož identita zůstává nezodpovězena, slouží jako Clamencovo zrcadlo a zároveň reprezentuje čtenáře, který je nucen konfrontovat se s Clamencovými myšlenkami a zpochybňovat jejich pravdivost a upřímnost.
Jazyk a styl ✍️
Camusův román je psán spisovným jazykem, avšak s prvky hovorovosti a s využitím přímé řeči, která tvoří hlavní kostru vyprávění, a autor mistrně pracuje s rétorickými otázkami, ironií, metaforami a alegoriemi, aby vytvořil komplexní psychologický portrét hlavního hrdiny a zároveň zprostředkoval filozofické úvahy o lidské existenci, vině, trestu a smyslu života.
Stručný obsah 🏷
Jean-Baptiste Clamence, bývalý pařížský advokát, se v amsterdamském baru Mexiko City vyznává neznámému posluchači ze svých hříchů a pokrytectví, postupně odhaluje svou minulost plnou sebeklamu, egoismu a neschopnosti přijmout zodpovědnost za své činy, a nakonec se prohlašuje za „soudce-kajícníka“, který odsuzuje sebe i celé lidstvo.
Podrobný obsah díla 🗒
Jean-Baptiste Clamence, elegantní a úspěšný pařížský advokát, specializující se na obhajobu slabých a utlačovaných, si užívá života plného uznání, obdivu a sebeuspokojení z vlastního altruismu, avšak jednoho večera, když přechází most přes Seinu, zaslechne smích, který ho znepokojí a zpochybní jeho sebeobraz, a o několik dní později je svědkem sebevraždy mladé ženy, která skočí z mostu do řeky, aniž by jí pomohl, což v něm vyvolá hluboký pocit viny a zmaru, který postupně narůstá a vede ho k přehodnocení celého svého dosavadního života, k odhalování vlastního pokrytectví a sebeklamu, k opuštění Paříže a usazení se v Amsterdamu, kde v baru Mexiko City vypráví svůj příběh neznámému posluchači, postupně odkrývající vrstvy své falešné morálky a egoismu, jak si uvědomuje, že jeho konání bylo motivováno spíše touhou po uznání a obdivu než skutečnou empatií, jak se jeho jistota a sebevědomí hroutí pod tíhou uvědomění si vlastní viny a neschopnosti přijmout zodpovědnost za své činy a nečinnost, jak se propadá do spirály sebenenávisti a cynismu, a nakonec se prohlašuje za „soudce-kajícníka“, který odsuzuje nejen sebe, ale i celé lidstvo za jeho pokrytectví a neschopnost čelit vlastní vině, a zároveň paradoxně hledá útěchu a odpuštění v sdílení svého příběhu a v přiznání vlastní viny, ačkoli si uvědomuje, že skutečné odpuštění je nedosažitelné, a tak se jeho vyprávění stává jakýmsi rituálem sebetrýznění a zároveň pokusem o nalezení smyslu v absurdním světě, kde vládne vina, trest a vědomí vlastní nedokonalosti, a kde jedinou možností útěchy je přijetí vlastní viny a sdílení s ostatními, kteří jsou stejně vinní a stejně ztraceni v labyrintu lidské existence.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.