Ozimandias – rozbor díla (Percy Bysshe Shelley)

👤Percy Bysshe Shelley


Život ❤️

Byl průkopníkem romantické poezie ⯀ Jeho dílo je plné bujné fantazie a silného emočního náboje ⯀ Byl vášnivým obhájcem svobody a individualismu ⯀ Kritizoval společenské nespravedlnosti a prosazoval revoluční myšlenky ⯀ Jeho poezie ovlivnila mnoho dalších básníků a literárních myslitelů ⯀ Patří mezi ně básně jako „Ozymandias“, „Mask of Anarchy“ a „To a Skylark“ ⯀ Jeho dílo má filozofický rozměr a je ovlivněno ideály osvícenství a revolucí ⯀

Více informací

 

Tvorba (příklady) ✒️

Odpoutaný Prométheus ⯀ Ozimandias ⯀ Adonaïs

 

Současníci 👥

Lord Byron (Don Juan), John Keats (Óda na řeckou urnu), William Wordsworth (Lyrické balady)

 

📖 Ozimandias (rozbor)


Základní charakteristika 📌

Ozimandias je lyrickoepická báseň psaná formou sonetu.

 

Téma a motiv 💡

Pomíjivost lidské moci a slávy, nevyhnutelný úpadek i těch nejmocnějších vládců, ironie lidské pýchy.

 

Zařazení díla 🕑

Romantizmus, období, ve kterém Percy Bysshe Shelley tvořil, se vyznačuje důrazem na emoce, individualitu, vzpouru proti klasicismu a oslavou přírody, což se odráží v Ozimandiasově tématu pomíjivosti moci a slávy, kde hlavní myšlenkou je marnost lidské pýchy a ambicí vybudovat si věčné památky, motivy básně zahrnují moc, slávu, čas, zkázu a umění, přičemž námětem je setkání cestovatele s rozpadající se sochou mocného vládce v pustině.

 

Časoprostor 🕰️

Časoprostor v Ozimandias je neurčitý, báseň se odehrává v rozlehlé a pusté poušti, kde se nachází torzo sochy kdysi mocného krále Ozimandia, čas děje je dvojitý – jednak doba minulá, kdy vládce žil a nechal si sochu postavit, a jednak doba přítomná, kdy cestovatel objevuje ruiny a vypráví svůj příběh.

 

Kompozice 📝

Kompozice Ozimandias je kruhová, báseň začíná a končí popisem pustiny, formálně se jedná o sonet, čtrnáctiveršovou báseň s pravidelným rýmovým schématem ABABACDCEDEFEF.

 

Charakteristika díla 📜

Ozimandias je lyrickoepická báseň psaná formou sonetu.

 

Vypravěč 🧙🏻‍♂️

Vypravěč v Ozimandias je anonymní cestovatel, který tlumočí slova jiného cestovatele, vyprávěcí forma je nepřímá, zprostředkovaná.

 

Hlavní postavy 🕵️‍♂️

Postavy v Ozimandias jsou tři: vypravěč, který báseň uvádí a tlumočí slova druhého cestovatele; druhý cestovatel, který popisuje setkání se sochou v poušti a přenáší nápis na podstavci; a Ozimandias, krutý a mocný vládce starověké říše, jehož socha je v troskách, jeho charakter je vykreslen skrze nápis na podstavci, který vyjadřuje jeho pýchu a aroganci, ale i ironicky kontrastuje se současným stavem jeho památníku.

 

Jazyk a styl ✍️

Báseň je napsána formálním, spisovným jazykem s důrazem na dramatičnost a symboliku, využívá archaické výrazy pro posílení pocitu dávnověkosti a majestátnosti, přímou řeč pro zdůraznění ironie osudu a metaforické vyjádření moci a jejího pomíjení, přičemž se objevují také personifikace pouště a sochy, které podtrhují bezmocnost panovníka tváří v tvář času a přírodním silám.

 

Stručný obsah 🏷

Sonet Ozimandias popisuje setkání cestovatele s rozpadající se sochou mocného, ale zapomenutého krále Ozimandiase v pusté poušti.

 

Podrobný obsah díla 🗒

Cestovatel v básni líčí své setkání s člověkem, jenž se vrátil z dávné země, a vypráví o ruinách kolosální sochy, dvou obrovských kamenných nohou, které se tyčí osamoceně v poušti, zatímco rozpadlá hlava leží napůl pohřbena v písku, a na ní je patrný výraz chladné nadutosti, opovržení a nelítostné vlády, zachycený umělcem, jenž dovedl číst vášně svého panovníka, a věrně je vytesal do kamene, ačkoliv jeho ruka i srdce, které ho vedla, jsou dávno prachem; na podstavci, který se rovněž rozpadá, je vytesán nápis: „Mé jméno je Ozimandias, král králů: Pohleďte na mé dílo, ó mocní, a zoufejte!“, avšak kolem rozbořené sochy se rozprostírá jen pustá a bezútěšná poušť, nekonečný prostor písku a rozvalin, který ironicky kontrastuje s panovníkovou pýchou a jeho prohlášením o věčné slávě, což symbolizuje pomíjivost moci a marnost lidské snahy o nesmrtelnost, neboť čas a příroda nakonec smažou veškeré stopy lidské existence, ať už se jedná o skromné obydlí či monumentální sochy, a tak i ten nejmocnější král je nakonec redukován na prach a trosky, zapomenutý světem, který kdysi ovládal, jeho moc a sláva jsou pohlceny neúprosným během času, a z jeho velkolepého díla zůstává jen němý svědek marnosti všech lidských ambicí, jehož poselství je umocněno kontrastem mezi arogancí nápisu a realitou zpustošené krajiny, která obklopuje ruiny sochy, a to vyvolává v čtenáři pocit melancholie a zamyšlení nad pomíjivostí lidské existence a křehkostí lidských výtvorů.

 

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.