👤John Keats
Život ❤️
Byl klíčovým představitelem anglického romantismu ⯀ Jeho poezie je proslulá smyslovou bohatostí a hudebností ⯀ Zkoumá témata smrti, krásy a pomíjivosti života ⯀ Jeho díla se vyznačují intenzitou emocí a hloubkou myšlenek ⯀ Patří mezi ně „Ode na řeckou vázu“, „Ode na Melancholii“ a „Hyperion“ ⯀ Jeho vliv na světovou literaturu je dodnes značný ⯀ Jeho básně se vyznačují mistrovským užíváním jazyka a metafor ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Endymion ⯀ Lamia ⯀ Hyperion
Současníci 👥
William Wordsworth (Lyrické balady), Samuel Taylor Coleridge (Lyrické balady), Lord Byron (Childe Harold’s Pilgrimage), Percy Bysshe Shelley (Adonais)
📖 Ode to a Nightingale (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Óda na slavíka je lyrickoepická báseň, psaná formou ódy s prvky sonetu.
Téma a motiv 💡
V ódě na slavíka básník zkoumá kontrast mezi pomíjivostí lidského života a věčností přírody, reprezentovanou zpěvem slavíka; hlavní myšlenka se točí kolem touhy po úniku z lidského utrpení a dosažení transcendentálního stavu krásy a harmonie prostřednictvím umění a imaginace; motivy zahrnují krásu přírody, moc básnické imaginace, pomíjivost života, smrt, touhu po ideálu a únik z reality; námět básně spočívá v reakci básníka na zpěv slavíka, který v něm vyvolává hluboké pocity a vede ho k zamyšlení nad smyslem existence.
Zařazení díla 🕑
Romantický směr, konkrétně období druhé generace romantických básníků, do níž Keats patří.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v ódě není jasně definován, spíše se odehrává v mysli básníka, který se skrze imaginaci přenáší do idealizované krajiny a zároveň se ocitá v konfrontaci s realitou svého smrtelného bytí.
Kompozice 📝
Kompozice básně je založena na osmi slokách o deseti verších s pravidelným rýmovým schématem ABABCDECDE; formálně se jedná o ódu, která kombinuje prvky sonetu a blankversu, vytvářejíce tak melodický a lyrický projev.
Charakteristika díla 📜
Óda na slavíka je lyrickoepická báseň, psaná formou ódy s prvky sonetu.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je samotný básník, lyrický subjekt, který promlouvá v první osobě a sdílí své vnitřní pocity a úvahy s čtenářem.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v ódě nejsou v tradičním smyslu přítomny, nicméně slavík se stává ústředním symbolem, představujícím krásu, svobodu a nesmrtelnost; básník je druhou „postavou“, jehož vnitřní svět, plný touhy, melancholie a úžasu, tvoří jádro básně.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk ódy je spisovný, s bohatým využitím metafor, personifikací, smyslových obrazů a apostrof, které vytvářejí živý a emocionální obraz řečníkova vnitřního světa; Keats používá i archaismy a inverze, které dodávají básni vznešený a lyrický tón; básník se obrací přímo na slavíka a prostřednictvím apostrof s ním hovoří, vyjadřuje své touhy a pocity.
Stručný obsah 🏷
Óda na slavíka vypráví o řečníkovi, který je uchvácen zpěvem slavíka a touží se odpoutat od bolesti a strádání lidské existence a vstoupit do světa krásy a nesmrtelnosti, kterou slavíkův zpěv představuje.
Podrobný obsah díla 🗒
Óda začíná popisem řečníkova stavu, kdy je omámen slavíčím zpěvem a touží po doušku vína, ne však obyčejného vína, ale vína, které by ho přeneslo do lesa, kde slavík zpívá, vína fantazie a poezie; touží se vymanit z bolesti a smutku lidského světa, z vědomí pomíjivosti a utrpení a vstoupit do světa krásy a bezčasí, který slavíkův zpěv symbolizuje; řečník si představuje, jak se vznáší s neviditelnými křídly do lesa, kde slavík zpívá, a tam se s ním ztotožňuje, sdílí jeho radost a bezstarostnost; prolíná se s přírodou, stává se součástí lesa, cítí vůni květů, slyší šumění stromů a zurčení potoka; slavíkův zpěv je pro něj symbolem věčné krásy a harmonie, která je v kontrastu s lidským světem plným bolesti a pomíjivosti; řečník vzpomíná na milostné vztahy, na ztracenou lásku a na smrt, která je nevyhnutelnou součástí lidské existence; slavikův zpěv je pro něj útěchou a nadějí, připomínkou toho, že krása a umění přetrvávají i přes lidské utrpení; v závěru ódy se řečník ptá, zda jeho zážitek byl skutečný, nebo jen sen, a uvědomuje si, že slavíkův zpěv je pro něj inspirací a zdrojem útěchy, ale zároveň mu připomíná jeho vlastní smrtelnost a omezenost; slavik odlétá a řečník zůstává sám se svými myšlenkami a pocity, ale obohacený o zážitek krásy a transcendence, který mu slavíkův zpěv poskytl.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.