Oblaka – rozbor díla (Aristofanés)

👤Aristofanés


Život ❤️

Byl jedním z největších představitelů starořecké komedie ⯀ Jeho hry jsou plné satirického humoru, politických narážek a společenských komentářů ⯀ Vyznačují se svéráznou invencí a neústupnou kritikou athénské společnosti ⯀ Je důležitým svědkem své doby, reflektujícím válečné události, politické spory a společenské změny Athén v 5. století př. n. l. ⯀ Jeho díla, jako například „Lysistrata“, „Oblaka“ a „Žáby“, dodnes fascinují vtipem a důmyslnými metaforami ⯀ Ovlivnil vývoj komediálního žánru ⯀ Jeho hry zůstávají ceněným zdrojem informací o životě a myšlení starých Athén ⯀

Více informací

 

Tvorba (příklady) ✒️

Ptáci ⯀ Lysistrata ⯀ Žáby

 

Současníci 👥

Euripidés (Médeia, Ifigenia v Aulis), Sófoklés (Antigona, Král Oidipus), Eshylós (Oresteia)

 

📖 Oblaka (rozbor)


Základní charakteristika 📌

Jedná se o dramatický literární druh, konkrétně o komedii, s dialogem jako dominantní výrazovou formou.

 

Téma a motiv 💡

Téma Oblak se zaměřuje na konflikt mezi tradicí a moderním vzděláváním, s hlavní myšlenkou kritizující sofistiku a její dopad na morálku a společenské hodnoty, přičemž motivy zahrnují mezigenerační konflikt, otce a syna, dluhy, vzdělání, rétoriku, sofistiku, manipulaci a spravedlnost, a námět vychází ze Strepsiadova zoufalství nad synovými dluhy, které ho vedou k vyhledání pomoci u sofistů.

 

Zařazení díla 🕑

Oblaka patří do období starořecké literatury, konkrétně do období klasické řecké komedie, a řadí se k literárnímu směru zvanému starořecká komedie.

 

Časoprostor 🕰️

Časoprostor Oblak je situován do Athén, konkrétně do prostředí kolem domu Strepsiada a sofistické školy zvané Myšlenkovna, v blíže neurčeném, avšak současném autorovi, období.

 

Kompozice 📝

Kompozice Oblak je chronologická s prvky retrospektivy, formálně se dělí na prolog, parodos, agón, parabázi, exodos a kommos, a obsahuje typické prvky starořecké komedie jako je sbor, parabáze a kommos.

 

Charakteristika díla 📜

Jedná se o dramatický literární druh, konkrétně o komedii, s dialogem jako dominantní výrazovou formou.

 

Vypravěč 🧙🏻‍♂️

Vypravěč v Oblacích není explicitně přítomen, jde o drama, kde děj je zprostředkován dialogem a akcí postav, vyprávěcí forma je tedy dramatická.

 

Hlavní postavy 🕵️‍♂️

Postavy zahrnují Strepsiada, staršího Athéňana zatíženého dluhy kvůli marnotratnému synovi, který je zoufalý a vyhledává sofistické vzdělání, aby se zbavil svých finančních problémů; Feidippida, Strepsiadova syna, zhýčkaného mladíka propadlého závodním koním a neochotného učit se; Sokrata, sofistu a představitele Myšlenkovny, cynického a manipulativního učitele rétoriky a sofistických argumentačních technik, který se prezentuje jako myslitel stojící nad konvencemi; Sbor Oblak, alegorické postavy představující proměnlivé a neuchopitelné myšlenky a argumenty, které komentují děj a ovlivňují chování postav; dále se v komedii objevují vedlejší postavy jako věřitelé, žáci Sokrata, služebníci a další postavy reprezentující athénskou společnost.

 

Jazyk a styl ✍️

Jazyk Oblaků je starořecký, v českých překladech se obvykle používá spisovná čeština s prvky archaizace, aby se zachovala dobová atmosféra; text je psán ve verších, využívá se přímé řeči k vykreslení dialogů mezi postavami, hojně se objevují komické prvky, jako jsou slovní hříčky, nadsázka a parodie, a také rétorické figury a tropy, například metafory, personifikace a ironie, které slouží k zesílení komického efektu a k vyjádření autorových kritických postojů.

 

Stručný obsah 🏷

Starý Athéňan Strepsiades, zatížený dluhy kvůli zálibě svého syna Pheidippida v dostizích, se rozhodne poslat syna do Sokratovy Myšlenkárny, aby se naučil sofistickému umění přesvědčování a obhajoby, s cílem se vyvléknout z dluhů.

 

Podrobný obsah díla 🗒

Starý Athéňan Strepsiades, zoufalý z dluhů, které mu nadělal jeho syn Pheidippides svou vášní pro dostihy a luxusní život, se upíná k poslední naději: poslat syna do Sokratovy Myšlenkárny, podivného ústavu, kde se učí sofistika, umění přesvědčovat a argumentovat i proti pravdě; Sokrates, vylíčený jako podivínský filozof vznášející se v koši a zkoumající přírodní jevy, zpočátku odmítá Strepsiada pro jeho hloupost, ale nakonec ho přijme a učí ho sofistickým trikům, jak obelstít věřitele; Pheidippides se však ukáže být ještě méně chápavým žákem než jeho otec a odmítá se učit složitým argumentům, což Strepsiada nutí, aby do Myšlenkárny vstoupil sám a podstoupil bizarní výuku od Sboru Oblaků, zosobňujících sofistické myšlenky; po strastiplném studiu se Strepsiades naučí sofistickým argumentům, jak obhájit neobhajitelné, a vrací se domů plný sebevědomí, že se zbaví dluhů; své nově nabyté umění ihned uplatní a úspěšně odežene dva věřitele pomocí sofistických kliček a slovních hříček, čímž si na krátkou dobu uleví od finančních problémů; nicméně, vítězství je jen dočasné, neboť Pheidippides, inspirovaný otcovým úspěchem, se nakonec sám naučí sofistice a obrátí ji proti svému otci; v závěrečné scéně hry Pheidippides zmlátí Strepsiada a sofisticky mu zdůvodní, proč je bití otce nejen přípustné, ale i prospěšné, s odkazem na staré tradice a básníky; Strepsiades, zděšený a zklamaný, si uvědomí, kam až ho sofistické vzdělání a jeho vlastní chamtivost dovedly, a v záchvatu vzteku zapálí Sokratovu Myšlenkárnu, čímž symbolicky odmítá sofistiku a její destruktivní vliv na tradiční hodnoty.

 

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.