👤Arthur Schopenhauer
Život ❤️
Byl průkopníkem pesimistické filozofie ⯀ Jeho dílo ovlivnilo existencialismus a další filozofické směry ⯀ Zaměřoval se na vůli jako základní princip existence ⯀ Analyzoval estetiku a její úlohu v lidském životě ⯀ Rozvinul etiku založenou na soucitu ⯀ Kriticky analyzoval Kantovu filozofii ⯀ Jeho myšlenky o umění jako úniku před utrpením jsou dodnes relevantní ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Svět jako vůle a představa ⯀ O základu morálky ⯀ Parerga a Paralipomena
Současníci 👥
Johann Gottlieb Fichte (Základy vědy práva), Friedrich Schelling (Systém transcendentalného idealismu), Georg Wilhelm Friedrich Hegel (Fenomenologie ducha), Immanuel Kant (Kritika čistého rozumu)
📖 O vůli v přírodě (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Jedná se o filosofické dílo, konkrétně esej, s výrazovou formou odborného textu.
Téma a motiv 💡
V O vůli v přírodě Schopenhauer rozvíjí svou metafyziku vůle, kde vůle je chápána jako iracionální, slepá a neustále se snažící síla, která je základem veškerého bytí, od neživé přírody, přes rostliny a zvířata, až po člověka; hlavní myšlenkou je, že tato vůle je zdrojem veškerého utrpení, protože její neustálé snažení vede k neuspokojení a bolesti, a motivy zahrnují zkoumání projevů vůle v různých formách existence, v přírodních jevech, v chování zvířat i v lidském jednání, umění a askezi; námětem je analýza vůle jako základní princip reality a jejího vlivu na svět a lidskou existenci.
Zařazení díla 🕑
Schopenhauer patří k vrcholným představitelům filozofického pesimismu a voluntarismu, a tvořil v období romantismu a postkantovské filozofie.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor není v O vůli v přírodě vymezen v tradičním smyslu, jedná se o filosofické pojednání zabývající se univerzálními principy, a proto se neváže ke konkrétnímu místu a času, spíše se pohybuje v rovině abstraktních konceptů a argumentů.
Kompozice 📝
Kompozice O vůli v přírodě je esejistická, členěná do kapitol a podkapitol, které systematicky rozvíjejí a prohlubují Schopenhauerovu metafyziku vůle, s využitím argumentů z různých oblastí poznání, od přírodních věd po filozofii a umění.
Charakteristika díla 📜
Jedná se o filosofické dílo, konkrétně esej, s výrazovou formou odborného textu.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je sám autor, Arthur Schopenhauer, který se v textu prezentuje jako filosofický myslitel sdílející své úvahy a argumenty s čtenářem, používá er-formu a styl odborného textu, avšak s prvky rétoriky a osobitého projevu.
Hlavní postavy 🕵️♂️
V O vůli v přírodě se nevyskytují postavy v tradičním literárním smyslu, text se zaměřuje na filosofické pojmy a argumenty, nikoli na charaktery a jejich vztahy, nicméně Schopenhauer odkazuje na řadu myslitelů a vědců, jejichž myšlenky a objevy jsou součástí jeho argumentace, například Platóna, Kanta, Goetheho či vědce z oblasti přírodních věd, jejichž práce ilustrují jeho koncepci vůle.
Jazyk a styl ✍️
Schopenhauer používá spisovný, avšak pro moderního čtenáře místy archaický jazyk, s komplexními souvětími a odbornou terminologií z oblasti filozofie a přírodních věd, přičemž se vyhýbá přímé řeči a dialogům, a hojně využívá metafor a analogií k ilustraci svých abstraktních myšlenek, například přirovnává vůli k neviditelné síle, která hýbe světem, podobně jako gravitace hýbe planetami, a zároveň se opírá o rétorické figury, jako jsou antiteze a oxymoróny, pro zdůraznění paradoxní povahy vůle.
Stručný obsah 🏷
Schopenhauer ve své knize O vůli v přírodě argumentuje pro svou metafyzickou teorii vůle jakožto základní hnací síly veškerého bytí, projevující se v přírodě skrze různé síly a v člověku jako touha a motivace, přičemž zkoumá projevy této vůle v různých přírodních jevech, od magnetismu a gravitace až po organický život a lidské chování, a snaží se dokázat, že všechny tyto fenomény jsou jen různými formami projevu jedné a téže univerzální vůle.
Podrobný obsah díla 🗒
Schopenhauer v knize O vůli v přírodě rozvíjí svou filozofickou koncepci vůle jakožto fundamentální síly veškeré existence, projevující se v různých formách v přírodním světě i v lidském vědomí, přičemž argumentuje, že tato vůle je slepá, iracionální a neustále usilující o sebeuspokojení, což vede k neustálému cyklu touhy, uspokojení a nové touhy, a zároveň je zdrojem utrpení, neboť touha je vždy spojena s nedostatkem a neuspokojením, a teprve skrze poznání a sebeuvědomění může člověk dosáhnout osvobození od tohoto cyklu utrpení, a Schopenhauer zkoumá projevy vůle v různých oblastech přírody, od fyzikálních jevů, jako je magnetismus a gravitace, přes organický život rostlin a zvířat až po lidské chování, a dokládá, jak se vůle projevuje v instinktech, emocích, afektech a v neposlední řadě v lidské vůli k moci, a zároveň se opírá o poznatky z tehdejší biologie, fyziologie a psychologie, a poukazuje na analogie mezi různými formami projevu vůle v přírodě a v člověku, například mezi instinktivním chováním zvířat a pudovými reakcemi lidí, a dále Schopenhauer rozvíjí koncept idejí jakožto objektivních reprezentací vůle, které existují nezávisle na individuálním vědomí a představují jakési archetypy jevů vnímatelného světa, a tvrdí, že umění, zejména hudba, umožňuje člověku přístup k těmto idejím a dočasné osvobození od tyranie vůle, neboť v estetickém zážitku se subjekt ztrácí v kontemplaci idejí a zapomíná na své individuální touhy a utrpení, a konečně Schopenhauer se zabývá i otázkou etiky a morálky, a argumentuje, že skutečná morálka pramení z poznání jednoty veškerého bytí a ze soucitu s utrpením druhých, které je projevem téže vůle, která je v nás samých, a proto altruismus a askeze jsou cestou k překonání egoismu a k dosažení osvobození od utrpení.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.