O myších a lidech – rozbor knihy (3)

 

   Kniha: O myších a lidech

   Spisovatel(ka): John Steinbeck

   Přidal(a): Veronika

 

 

druhepika- dějově velmi bohaté, prvky popisu krajiny.

žánr– novela, prvky balady- tragický závěr

 

téma a motiv– rasismus, odsuzování lidí, netolerance, odsouzení násilí, láska, přátelství, samota

místo– Kalifornie, místní farma, na které chtějí George a Lenie pracovat

čas– 30. léta 20. století

 

postavy:

  • George Milton– hodný a obětavý, svobodný muž, ujal se Lenieho a chce si společně s ním splnit sen, to jest- vybudovat vlastní farmu, Lenieho má velice rád i když ví, že mu je spíše na obtíž
  • Lenie Small– je naivní a hloupý, za to ale nemůže, je naprosto oddán Georgovi a udělal by vše o co by ho požádal, velmi věří v jejich společný sen, občas se stává velice sobeckým a nebezpečným, což mu nakonec vezme jeho život
  • Curley– nejdůležitější osoba na farmě, velmi neurvalý, sobecký a zlý
  • Curleyho žena– velmi krásná, naivní a osamělá bytost, která se rovněž chtěla splnit její sen, to se jí však nepodačilo, v osudový den o tom vyprávěla Leniemu
  • Slim– vede skupinu ve které pracují i George a Lenie, velmi obětavý a milý muž, má respekt i u majitele
  • černoch Crooks– narážka na rasismus, tento silný dobrák musí bydlet sám

 

vyprávěcí způsoby– novela je postavena na dialozích, přibližuje se k dramatu

jazyk- jednoduchý, hovorový, objevuje se slang

 

kompoziční výstvba:

  • er forma
  • vyprávění
  • text- jednoduchý a přehledný, neobjevuje se úvaha
  • logcká výstavba záplekty, spektrum pouze na málo postav

 

Společenské a historické pozadí:

  • rozmach a konec průmyslové revuloce
  • hospodářský vzestup
  • odraz 1. sv. Války
  • postavení černochů ve společnosti

 

Zařazení autora:

  • meziválečná literatura, americký realismus, sociálně kritická próza
  • literatura 1. poloviny 20. století

 

Autor

  • známý americký spisovatel, se narodil v roce 1902 v Kalifornii. Jeho tvorba začíná historickou romancí, ale během třicátých let se jeho náměty mění. Jeho pozdější romány prokazují zájem o sociální problémy a o přitažlivost Kalifornie.
  • V roce 1962 byla Steibeckovi udělena Nobelova cena za literaturu.
  • Byl tesařem, zeměměřičem, úředníkem v obchodním domě, pomáhal na ranči. Zajímal se o vědecké disciplíny, byl oceánologem a zkoumal biologické teorie života

 

Dílo:

  • Bitva – 1936 – o stávce, zkoumá nálady davu
  • Hrozny hněvu – 1939 – impozantní román z období krize vyjadřující duch 30. let.
    Příběh „Okiů“, přesídlenců, které vyhnalo z farem Oklahomy
    dlouhé sucho a banky vymáhající placení hypoték. Kniha
    líčí těžké rány způsobené hospodářskou krizí, tábory
    chudáků sloužící jako ubytovny sezónních dělníků. Zároveň
    však potvrzuje základní pocit lidské soudružnosti a jeho síly
  • Na východ od ráje – 1952 – nebiblický epos rodového bloudění a generačního
    střetu. Kalifornie se tu znovu stává panenským
    západním královstvím, kde lidstvo prožívá své sny a
    zápasy

 

autoři ve stejné době

-Mark Twain

-Ernest Hamingway

-Francis Scott Fidgerald

-William Faulkner

 

Děj

– George s Leniem se vydají hledat novou práci, kvůli Leniemu duševnímu stavu je z předchozích farem vždy vyhodili, oni ale sní o tom, že jednoho dne si vydšlají dostatek peněz na otevření vlastní farmy. Na farmě, kam dojdou, je přivítají vcelku mile, rychle se zabydlí, pracují usilovně a všichni se diví Lenieho neobvyklé síle. Curley- majitel farmy- je ale nemá obzvlášť v lásce a o Leniem tvrdí, že je nebezpečný. Lenie miluje hlazení hebkých předmětů, omylem jednoho dne zabije štěnátko, protože ho hladí velmi usilovně. Je velmi zarmoucený a neví co má dělat, najde ho Curleyho žena a začne si s ním povídat, Lenie se jí svěří s jeho oblibou hladit hebké předměty, ona mu nabídne aby si pohladil její vlasy. Leniemu se to velmi líbí a začne jí hladit tak usilovně, že se jí to přestane líbit, snaží se Leniemu vykroutit, ten ji však nechce pustit a jelikož si neuvědomuje svoje sílu, tak ji omylem zabije. Hned si uvědomí, že to byla velmi špatná věc a začne utíkat, později ženu najdou a Georgovi dojde, co se asi stalo. Vydá se za Leniem dřívě, než to stihnou ostatní muži, kteří ho chtějí mučit a zabít ho. Najde Lenieho, snaží se ho uklidnit, povídá mu o pěkných věcech a ve chvíli kdy je k němu Lenie zády, ho sám zabije, v momentě kdy je Lenie šťastný a tak, aby necítil bolest, kterou by od ostatních mužů rozhodně pocítil.


Podobné rozbory děl: