👤Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic
Život ❤️
Byl klíčovou osobností české meziválečné avantgardy a surrealismu ⯀ Jeho dílo je charakteristické experimentální formou a hrou s jazykem ⯀ Významně ovlivnil vývoj české poezie a prózy 20. století ⯀ Překládal francouzské autory, čímž obohatil českou literaturu ⯀ Publikoval sbírky básní a prózy ⯀ Přispíval do avantgardních časopisů, šířil tak surrealistické myšlenky ⯀ Jeho tvorba je dodnes studována a analyzována v kontextu českého modernismu ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Carmina selecta ⯀ Poselství ducha ⯀ O lidské ubohosti
Současníci 👥
Jan Hus (Díla Jana Husa), Petr Chelčický (O svaté trojici), Tomáš Štítný ze Štítného (Nejstarší česká próza)
📖 O lidské ubohosti (rozbor)
Základní charakteristika 📌
O lidské ubohosti je didakticko-reflexivní próza, konkrétněji traktát, psaný formou dialogu.
Téma a motiv 💡
Úvahy o utrpení a slabosti člověka, lidská bezmocnost vůči osudu, hledání úniku v božství.
Zařazení díla 🕑
Renesanční humanismus, období, v němž Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic tvořil, se odráží v O lidské ubohosti, kde autor zkoumá téma pomíjivosti a marnosti pozemského života, přičemž hlavní myšlenkou je uvědomění si lidské slabosti, závislosti na vnějších okolnostech a konečnosti bytí, což je podpořeno motivy smrti, nemoci, stáří, štěstí a neštěstí, proměnlivosti osudu, pomíjivosti slávy a bohatství, přičemž námětem je rozhovor dvou postav, které diskutují o různých aspektech lidského života a jeho omezeních.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v O lidské ubohosti není explicitně vymezen, odehrává se v abstraktním, nadčasovém prostoru, kde se dva mluvčí setkávají k filozofické debatě, a zaměřuje se na univerzální lidskou zkušenost napříč časem.
Kompozice 📝
Kompozice O lidské ubohosti je dialogická, s jasnou strukturou otázek a odpovědí, formálně se text člení do jednotlivých odstavců, které sledují logiku argumentace a rozvíjejí hlavní myšlenku.
Charakteristika díla 📜
O lidské ubohosti je didakticko-reflexivní próza, konkrétněji traktát, psaný formou dialogu.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je jeden z účastníků dialogu, který se obrací na svého partnera, vyprávěcí forma je tedy ich-forma v rámci dialogu, která umožňuje čtenáři sledovat myšlenkový proces obou postav a zároveň se aktivně zapojovat do debaty.
Hlavní postavy 🕵️♂️
V O lidské ubohosti vystupují dva mluvčí: První mluvčí, pravděpodobně sám autor, zastává skeptický pohled na lidský život, zdůrazňuje jeho pomíjivost a ubohost, neustále připomíná lidskou smrtelnost a nejistotu osudu, klade otázky a vyvolává diskuzi, Druhý mluvčí, který je spíše pasivní, se snaží najít útěchu a smysl života, obhajuje lidské snažení a hledá pozitivní stránky existence, reaguje na argumenty prvního mluvčího a snaží se najít protiváhu k jeho pesimismu, postavy nejsou pojmenovány, což zdůrazňuje univerzálnost jejich úvah o lidském údělu.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk knihy je spisovný, s užitím prvků tehdejší češtiny, přičemž autor využívá dialogy, monology a popisy, a co se týká jazykových prostředků, hojně se objevují alegorie, metafory, personifikace a archaismy, které dodávají textu na výpravnosti a hloubce, a přispívají k jeho didaktickému a moralizujícímu charakteru.
Stručný obsah 🏷
Kniha O lidské ubohosti, alegorická próza s prvky dialogu, pojednává o marnosti lidského života a pomíjivosti pozemského štěstí, kde hlavní hrdina, Poutník, putuje po světě a setkává se s personifikovanými alegoriemi ctností a neřestí, jako je Štěstí, Moudrost, Smrt a další, přičemž skrze tyto setkání a rozhovory s nimi dochází k poznání o křehkosti a pomíjivosti lidského života a skutečných hodnotách.
Podrobný obsah díla 🗒
Hlavní hrdina, Poutník, se vydává na cestu životem, hledajíc štěstí a smysl existence, a na své pouti potkává alegorické postavy, které ztělesňují různé aspekty lidského života a světa: nejprve se setkává se Štěstím, jež se mu jeví jako vrtkavá a nestálá bytost, která ho opouští stejně rychle, jako se mu zjevila, a toto setkání ho vede k zamyšlení nad pomíjivostí pozemských radostí, poté potkává Moudrost, která mu radí, aby hledal štěstí nikoli v materiálních věcech, ale v poznání a ctnosti, dále se setkává s personifikovanými neřestmi, jako je Lakota, Závist a Pýcha, které se ho snaží svést na scestí a odvést ho od cesty k pravému štěstí, přičemž Poutník odolává jejich lákání a pokračuje ve své cestě za poznáním, v průběhu putování se Poutník setkává s různými lidmi z různých společenských vrstev a pozoruje jejich životní osudy, a vidí, jak jsou i ti nejbohatší a nejmocnější vystaveni utrpení a smrti, což ho utvrzuje v přesvědčení o marnosti honby za pozemským štěstím, setkání se Smrtí je pro Poutníka klíčové, neboť mu ukazuje, že smrt je nevyhnutelná součást života a že se jí nikdo nevyhne, a toto poznání ho vede k přijetí vlastní smrtelnosti a k zamyšlení nad skutečným smyslem života, v závěru své cesty Poutník nachází útěchu v Bohu a v naději na věčný život, a uvědomuje si, že pravé štěstí nespočívá v pozemských statcích, ale v duchovním rozvoji a v lásce k bližnímu, a tak se kniha stává alegorickou reflexí lidského života a jeho pomíjivosti, s důrazem na hledání skutečných hodnot a smyslu existence, a skrze Poutníkovu cestu a jeho setkání s alegorickými postavami autor předává čtenáři morální ponaučení o křehkosti lidského života a o důležitosti ctnosti a víry.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.