O lásce a smrti – rozbor díla (Patrick Süskind)

👤Patrick Süskind


Život ❤️

Je autorem světového bestselleru „Parfém“ ⯀ Jeho díla se vyznačují psychologickou hloubkou ⯀ Mistrovsky ovládá jazyk a fascinuje ho smyslové vnímání, zejména čich ⯀ Kombinuje historický kontext s temnou fikcí ⯀ Prozkoumává morálku a lidskou přirozenost ⯀ Jeho unikátní styl vyprávění významně ovlivnilo literaturu ⯀ Inspiroval řadu umělců ⯀

Více informací

 

Tvorba (příklady) ✒️

Parfém ⯀ Kontrabasista ⯀ Holub

 

Současníci 👥

Günter Grass (Plechová bubínek), Thomas Mann (Čarokraj), Hermann Hesse (Siddhartha)

 

📖 O lásce a smrti (rozbor)


Základní charakteristika 📌

O lásce a smrti od Patricka Süskinda je próza, konkrétně novela, s výrazovou formou vyprávění.

 

Téma a motiv 💡

V O lásce a smrti zkoumá Süskind povahu lásky a smrti, přičemž hlavní myšlenkou je, že láska a smrt jsou dvě strany téže mince, neoddělitelně spletené a vzájemně se podmiňující, motivy zahrnují osamělost, touhu po splynutí, strach ze závazku, idealizaci milovaného objektu a pomíjivost lidské existence, přičemž námětem je příběh muže posedlého láskou k ženě, kterou nikdy nepoznal, a jeho následný sestup do šílenství a sebezničení, kdy se hranice mezi realitou a fantazií stírají.

 

Zařazení díla 🕑

Patrick Süskind se řadí k postmodernismu, a tvořil v druhé polovině 20. století a na začátku 21. století.

 

Časoprostor 🕰️

Děj O lásce a smrti se odehrává v neurčitém evropském městě, pravděpodobně v Paříži, v blíže nespecifikované době, která by mohla být současností, ale také minulostí, díky nadčasovému charakteru tématu.

 

Kompozice 📝

Kompozice O lásce a smrti je chronologická s prvky retrospektivy, formálně se text člení na kapitoly, které sledují vývoj hlavního hrdinova duševního stavu.

 

Charakteristika díla 📜

O lásce a smrti od Patricka Süskinda je próza, konkrétně novela, s výrazovou formou vyprávění.

 

Vypravěč 🧙🏻‍♂️

Vypravěč je v O lásce a smrti er-forma, tedy anonymní a vševědoucí, který má přístup do myšlenek a pocitů postav a zároveň komentuje děj, používá vyprávěcí formu ich-formy v dopisech a deníkových záznamech hlavního hrdiny.

 

Hlavní postavy 🕵️‍♂️

Hlavní postavou O lásce a smrti je bezejmenný muž, intelektuál posedlý krásou a smrtí, trpící osamělostí a neschopností navázat skutečný vztah, idealizuje si ženu, kterou zahlédl v divadle, a promítá do ní všechny své touhy a sny, dalšími postavami jsou Chloé, herečka, která je objektem mužovy posedlosti, ztělesňující pro něj krásu a nedostupnost, a lékař, který se snaží muži pomoci, ale nedokáže pochopit hloubku jeho utrpení.

 

Jazyk a styl ✍️

Jazyk eseje je spisovný, propracovaný a intelektuálně náročný, s využitím dlouhých, komplexních souvětí, přímé řeči pro reprodukci myšlenek vypravěče, a metafor a alegorií k vyjádření abstraktních konceptů lásky a smrti, s občasným užitím ironie a sarkasmu, které dodávají textu hloubku a zároveň lehkou melancholickou atmosféru.

 

Stručný obsah 🏷

Esej O lásce a smrti od Patricka Süskinda sleduje myšlenkové pochody a úvahy vypravěče, anonymního muže, který se po smrti své milované ženy ocitá v hluboké existenciální krizi a během probdělé noci se noří do úvah o podstatě lásky, smrti, a o tom, zda má jeho život bez ní smysl.

 

Podrobný obsah díla 🗒

Esej začíná popisem vypravěčovy nespavosti, kterou vyvolala smrt jeho milované ženy, a jeho neschopností vyrovnat se s touto ztrátou; v průběhu noci se jeho myšlenky stávají stále více chaotickými a útržkovitými, přeskakují od vzpomínek na společné chvíle s milovanou k úvahám o smyslu života a lásky bez ní, o samotě a o strachu ze smrti, přičemž autor nechává vypravěče uvažovat o tom, zda je láska jen iluze, biologicky podmíněná reakce, nebo něco hlubšího a transcendentálního, co přesahuje fyzickou existenci; vypravěč se noří do úvah o romantické lásce, o vášni, o touze, o intimním spojení dvou duší, o sdílených radostech i bolestech, a zároveň o nevyhnutelnosti konce, o strachu ze ztráty, o bolesti ze smrti milované osoby, a o tom, jak tato ztráta ničí vše, co do té doby dávalo životu smysl; autor se prostřednictvím vypravěčových úvah dotýká i filozofických otázek o povaze bytí, o vztahu života a smrti, o lidské existenci v kontextu vesmíru, o tom, zda existuje něco po smrti, a zda má život bez lásky a bez milované osoby vůbec nějakou hodnotu; vypravěčových myšlenkách se prolínají autobiografické prvky s obecnějšími úvahami o lidské kondici, o univerzální zkušenosti lásky a ztráty, přičemž jeho úvahy se stávají stále více abstraktní a filozofické, reflektujíc hlubokou existenciální krizi, kterou prožívá; autor se skrze vypravěčův vnitřní monolog zamýšlí nad paradoxy lásky a smrti, nad tím, jak jsou tyto dva pojmy vzájemně propojené, a jak láska, ač je zdrojem radosti a štěstí, zároveň s sebou nese i riziko bolesti a ztráty; esej končí bez jasného rozuzlení, ponechává čtenáře v nejistotě a nutí ho k zamyšlení nad vlastními zkušenostmi s láskou a smrtí, a nad tím, jak se s těmito existencionálními otázkami vyrovnávat.

 

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.