Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století

 

   Kniha: Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století

   Spisovatel(ka): Svatopluk Čech

   Přidal(a): Marije

 

 

Literární druh: epika

Literární žánr: satirická povídka

 

Literární směr:

  • Autor je zařazen mezi tzv. ruchovce (též nazýváni jako „škola národní“), hlásící se k almanachu Ruch (1868) → snaha řešit aktuální národní a sociální problémy. Obnova myšlenek slovanských, vlasteneckých a zájmu o venkov. Pateticky se snaží pomocí historické (vyzvedává především husitství) a alegorické prózy (nebo reflexivní lyriky) navázat na NO.

 

Motivy: vlastenectví, husitství, kontrast zbabělosti a odvahy

 

Hlavní myšlenka: autor pranýřuje bezzásadovost českého měšťáka

Časoprostor: Praha, hora Vítkov; 2 časové linie – konec 19. století (autorova současnost) a rok 1420 (husitské boje)

Kompozice: 14 kapitol, chronologie, místy retrospektiva, dlouhá a složitá syntax

Vypravěč: vypravěčem je vypravěč, který nezasahuje do děje

 

Postavy:

Matěj Brouček – majitel činžovního domu, zbabělý, pokrytecký měšťan, názorově nestálý, osobní blaho je nad národem, „kabátník“

Jan Domšík – uvědomělý vlastenec, husita, středověký měšťan, odvážný a obětavý člověk; tvoří kontrast Broučkovi

Kunhuta (Kunka) – Domšíkova dcera

 

Jazyk:

  • dialogy, monology
  • autorův současný jazyk je zkombinován se staročeštinou, která byla upravena pro srozumitelnost
  • transgresivy, historismy, archaismy, germanismy, hovorové výrazy, inverze, apostrofy

 

Autor: Svatopluk Čech (1846-1908)

Kontext autorovy tvorby:

  • vystudoval práva a živil se jako redaktor (působil i v Kroměříži jako novinář1848-1849)
  • politický básník, verše určené k hlasité recitaci
  • zpočátku ovlivněn romantismem: Mácha, Byron, polští a ruští autoři
  • příklon k domácím tradicím, ideám slovanství

 

Další díla:

poezie

  • Píseň otroka (vyrovnává se s drobečkovou politikou; alegorie); Husita na Baltu, Adamité (slavná období je třeba vyzvedávat – především husitství); Dagmar (dcera Přemysla Otakara I., která se provdala za dánského krále – její osud je připomínka bojů polabských Slovanů a Dánů)

próza

  • Ve stínu lípy (pod lípou se scházejí besedníci a vyprávějí si povídky → zobrazuje lásku k vlasti); Jestřáb kontra Hrdlička (novela z advokátního prostředí)
  • Pravý výlet páně Broučků do Měsíce (součást tzv. Broučkiády; parodie na Julese Verna, vyčítá útěk od důležitých problémů, parodie na měšťáka, který nechápe současné umění)


Podobné rozbory děl: