Nový epochální výlet pana Broučka
Spisovatel(ka): Svatopluk Čech
Přidal(a): adelina0998
Svatopluk Čech
- český básník, prozaik, novinář a cestovatel
- narodil se v Ostředku u Benešova, jeho otec byl panský správce a český vlastenec
- vystudoval práva v Praze a chvíli pracoval jako advokát
- psal do almanachu Ruch (vyšel při příležitosti položení základního kamene Národního divadla) a časopisu Květy, rok i do Národních listů
- byl redaktorem časopisu Světozor a pár let i týdeníku Lumír
- už za života byl velmi uznávaný i mladou generací umělců
- patřil k ruchovcům, snažil se urovnat vztahy mezi ruchovci a lumírovci
- během svých cest navštívil Kavkaz, Chorvatsko, Dánsko, Itálii nebo třeba Francii
- ke konci života žil v Praze a stranil se společnosti
- je po něm pojmenován most v Praze
Autorův styl:
- psal eposy
- psal sociální, politické a alegorické texty (básně, satirické povídky i romány)
- také psal humoristické povídky a fejetony z advokátního prostředí
- s výlety pana Broučka se stal zakladatelem science fiction v české literatuře
Další díla:
-
- Husita na Baltu (historický epos)
- Upomínky z východu (povídky)
- Kandidát nesmrtelnosti (humoristický román)
- Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (humorná fantastická povídka, de facto první díl)
Literárně-historický kontext
- Činnost ruchovců a lumírovců vycházela z neutěšené politické situace v mnohonárodnostní rakouské monarchii. Ta uzavírá dlouhodobý svazek s Maďary a v roce 1867 vzniká mocné R-U, jehož součástí jsou země bývalé Koruny české až do konce 1. světové války v roce 1918.
- R-U nelze ovšem vnímat jako „vězení národů“, kde byla občanská práva jednoduše ignorována a pošlapávána. Postavení menších národů v této monarchii bylo nesrovnatelně lepší, než v jiných mnohonárodnostních zemích té doby (např. genocidě Arménů během 1. světové války v Turecku (tehdy Osmanská říše) předcházely krvavé události již dlouho před válkou.)
- Soužití národů rakousko-uherské monarchie narušovala i vzájemná nenávist mezi některými menšími národy samotnými. Vzájemnou nedůvěru k sobě pociťovali např. Srbové a Chorvati. Již před vypuknutím 1. světové války však bylo nakonec víc národnostních menšin, které si další existenci R-U nepřály než těch, které si přály jeho zachování, a říše se zmítala v nekončících bezcílných bouřlivých národnostních svárech.
- ruchovci (škola národní):
- název podle almanachu Ruch, (vydán r. 1868 na počest položení základního kamene k Národnímu divadlu)
- podobu tvorby ovlivnil pocit nového ohrožení národa, kterému hrozí rozplynutí v mnohonárodnostní monarchii R-U, proto je patrná zvýšená emocionalita
- literatura, zejména poezie, měla působit ryze citově, byla plná květnatých obrazů, básník se stával mluvčím národa
- ve svém programu navázali na národní obrození (znovu se vrací idea výchovy k vlastenectví, proto se zaměřovali hlavně na domácí látku, např. na slavná období v našich dějinách (např. husitství), dále také na český venkov, selství, v kterém viděli zachování dávných tradic)
- lumírovci (škola kosmopolitní):
- usilovali o světovost české literatury – jednak snaha rozšířit obzory české kultury překladatelskou činností, jednak ctili heslo „umění pro umění“ (umělecké dílo by mělo být podle nich nadřazeno jakékoliv účelovosti, proto např. odmítali okruhy témat z národní historie, navazovali tak spíš na májovce)
- časopis Lumír
Rozbor díla: Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do XV. století
Literární druh:
- epika
Literární žánr:
- satirická fantastická povídka
Autobiografické rysy:
- ne
Ich/er forma:
- er forma, postavy promlouvají pouze přímou řečí, děj vypráví vypravěč
Jazyk:
- hovorové nespisovné výrazy
- autor používá historismy (již neexistují) a archaismy (existují, ale nepoužívají se)
- jazyk se mění s postavou (vývoj jazyka mezi stoletími)
Další podobné články na webu:
