Kniha: Noc na Karlštejně
Spisovatel(ka): Jaroslav Vrchlický
Přidal(a): Cabis-Zubřan
Jaroslav Vrchlický
NAROZENÍ: 17. února 1853, Louny
ÚMRTÍ: 9. září 1912, Domažlice
Český básník, prozaik, dramatik, překladatel (francouzština, italština, španělština, angličtina, němčina, polština, maďarština, norština, 98 překladatelů – např. Goethe, Alighieri, Poe, Dumas, Shakespeare…), literární kritik, nejvýznamnější osobnost skupiny lumírovců, nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Vlastním jménem Emil Frída. Celkem přeložil a napsal asi 270 děl, z toho napsal 80 básnických sbírek. Vyrůstal u svého strýce faráře v Ovčárech u Kolína. Rozhodl se studovat teologickou fakultu, ze které později přestoupil na fakultu filozofickou (historie, filozofie, románská filologie). Od roku 1875 působil jako vychovatel u hraběcí rodiny v Meranu nad Penarem u Modeny a Livornu (Itálie). Později se stal tajemníkem České akademie věd a profesorem srovnávacích dějin literatury na Karlově univerzitě, kde získal čestný doktorát.
V jeho životě hrála jistou roli spisovatelka Sofie Podlipská, s jejíž dcerou Ludmilou se později Vrchlický oženil.
Prodělal mozkovou obrnu, které po čtyřech letech utrpení v Domažlicích podlehl. Pochován na vyšehradském Slavíně.
OBDOBÍ:
Česká literatura 2. poloviny 19. století
– období, kdy má česká literatura příležitost znovu zaujmout významné postavení v kulturním životě (konec bachovského absolutismu, říjnový diplom, Únorová ústava). Došlo k založení mnoha kulturních a společenských spolků – Sokol, Hlahol, Umělecká beseda, otevření Prozatímního divadla, apod.
Na počátku šedesátých let 19. století se objevilo několik literárních skupin. Nejdříve to byli májovci, poté ruchovci a lumírovci.
Osobnosti jiných uměleckých oborů tohoto období:
HUDEBNÍCI: Bedřich Smetana (1824-1884), Antonín Dvořák (1841-1904), Zdeněk Fibich (1850-1900), Leoš Janáček (1854-1928), Petr Iljič Čajkovskij (1840-1893), Edvard Grieg (1843-1907), Johannes Brahms (1833-1897)
MALÍŘI: Václav Mánes, František Tkadlík, Antonín Mánes, Maximilian Joseph Haushofer, Julius Mařák, Jaroslav Čermák, Karel Purkyně, Josef Ullmann
SOCHAŘI: Josef Václav Myslbek, Antonín Procházka, Josef Mauder, Čeněk Vosmík, Gustav Zoula
DÍLO:
Jaroslav Vrchlický zasáhl téměř do všech literárních žánrů – poezie, drama, próza, literární kritika. Největší část jeho díla tvoří lyrická a epická poezie.
BÁSNICKÉ SBÍRKY
Lyrika – Z hlubin Epika – Zlomky epopeje
– Rok na jihu – Nové zlomky epopeje
– Eklogy a písně – Fresky a Gobelíny
– Hudba v duši – Epické básně
– Moje sonáta – Perspektivy
– Okna v bouři – Mythy
– Pavučiny
– Dni a noci
– Meč Damoklův
Sbírky reagující na politiku – Panteon, Hlasy v Poušti
PRÓZA
– Barevné střepy – román
– Loutky – román
– Povídky ironické a sentimentální
DIVADELNÍ HRY
Psány pro Národní divadlo.
– Česká trilogie – historické drama (1. Drahomíra, 2. Bratři, 3. Knížata)
– V sudu Diogenově
– Soud lásky
– Noc na Karlštejně – komedie
– Smrt Odyssea
– Hippodamie – trilogie, zhudebněno Zdeňkem Fibichem
– Svatá Ludmila
Literární kritika
Básnické profily francouzské, O poezii Jana Nerudy, Poezie francouzská nové doby
Ostatní autoři tohoto období
Jan Neruda, Vítězslav Hálek, Karolína Světlá, Jakub Arbes, Svatopluk Čech, Eliška Krásnohorská, Josef Václav Sládek
Rozbor díla:
LITERÁRNÍ DRUH: drama (1884)
ŽÁNR: veselohra, komedie – dramatický útvar, jehož děj končí vždy šťastně, je plný humoru a vkusné komiky
SYŽET DÍLA:
Počet dějství: 3
Počet výstupů: 1. dějství – 14 výstupů
- dějství – 12 výstupů
- dějství – 11 výstupů
CHARAKTERISTIKA POSTAV
Císař Karel IV. – rozumný, spravedlivý, schopný, čestný vládce se smyslem pro humor a pochopením pro lásku, upřímně miluje svou ženu Alžbětu a dokáže odpustit prohřešky
Císařovna Alžběta Pomořanská (Eliška) – milující žena, která nejvíce touží po svém choti, je obdařena tak velkou silou, že je schopná zlomit i meč
Pešek – královský šenk, zmatkař toužící po dívce Aleně a rytířských ostruhách
Alena – mladá dívka, která je schopna pro lásku udělat cokoliv; projevuje svou statečnost, odvahu a smysl pro humor
Král Petr – anakreontský ideál – dá cokoliv za víno, zpěv a ženy
Vévoda bavorský – ziskuchtivý magnát, který má dostatek cti, aby dokázal ustoupit lepším cílům, než jsou peníze
Arnošt z Pardubic – pražský arcibiskup, který pomáhá svému císaři a taktéž lidem okolo sebe
TEMATIKA, KOMPOZICE
Místo: Hrad Karlštejn
Čas: 2. polovina 14. století (vláda Karla IV.) – červen, rok 1363
Téma: Průnik dvou žen na Karlštejn a jejich nepřekonatelná láska
Uspořádání: Chronologické
– psáno převážně formou dialogů, objevují se scénické poznámky
JAZYK DÍLA
Forma vyprávění: ich-forma
(Zadumá se), (v pozadí k sobě) – scénické poznámky
Seděti, šťastna – archaismy
znám každý tah jejího obličeje, každý vlásek jejích skrání, každý záhyb jejího úsměvu – hyperbola (nadsázka)
krámek – zdrobnělina
Ó, Bože, on myslí na mne! – věta zvolací
Podobné rozbory děl:
