Nana – rozbor knihy

 

  Rozbor knihy Nana

   Spisovatel(ka): Émile Zola

   Přidal(a): sim_tauber

 

Émile Zola

  • francouzský prozaik, synem italského inženýra, bývalého důstojníka Napoleonovy armády
  • nedokončil lyceum, začal pracovat v nakladatelství, kde se kolem něj začala sdružovat skupina mladých spisovatelů, které oslovoval novým přístupem k literatuře 🡪 román musí stát na vědeckém základě a spisovatel má být pouze objektivním pozorovatelem a zapisovatelem faktů
  • zakladatel naturalismu – teorii představil v eseji Experimentální román (za první natur. román považoval Flaubertovu Paní Bovaryovou)
  • zajímal se i o politiku – zastal se Žida Alfreda Dreyfuse, který byl neprávem obviněn ze špionáže
  • kritické statě o divadle a literatuře – Naturalismus a divadlo, Republika a literatura

 

Rozbor díla: Nana

Postavy

  • Nana – prostitutka, nevyrovnaná, marnivá, rozhazovačná, ráda ničila věci, často střídá nálady a pocity, ctižádostivá, chce od ostatních obdiv a úctu, neuvědomuje si, jak se chová, myslí si o sobě, že je hodná, obětavá a soucitná, upíná se na jednoho člověka, teatrální, nevázaná, velmi krásná
  • Zoe – věrná společnice, služka Nany, ochotná obětavá, věří v Nanin úspěch
  • hrabě Muffat – Nanin milenec, lehce manipulovatelný, ženatý, koupí Naně dům
  • Jiří Hugon – Nanin mladý milenec, který je upřímný, nevinný a naivní, bláznivě zamilovaný, bodne si nůžky do hrudi u Nany v ložnici
  • Sametka (Satin) – prostitutka, Nanina přítelkyně, při jejím soužitím s Fontonem jí byla oporou, nestálá – Nana si ji „vydržovala“, ale ona stále utíkala zpátky na ulici, umírá v nemocnici
  • Fonton – krutý, panovačný, prolhaný herec, Nanin bývalý
  • Róza Mignonová – herečka, vdaná, Nana jí brala role (🡪nesnášely se), navázala vztah s novinářem Faucherym, ale i ten utekl za Nanou, ale vrátil se a Róza, její manžel a milenec spolu všichni žili v jednom domě, je Naně oporou, když umírá, opakuje, jak se Nana velice změnila

 

Jazyk

  • Autor využívá slangových, hovorových a mnohdy až vulgárních výrazů (Hnus ten Valerio!…Ach ty mrcho, deset ludvíků je v tahu!…Nana, to je přece čupr holka, ta jediná. Hurá, Nano! Hurá, ty děvko zlatá).Využívá kontrastů (citace – znetvořený obličej X zlaté vlasy). Velmi často užívá přímou řeč, ale objevují se i poměrně rozsáhlé popisné pasáže. Zola neváhá popisovat i ty nejmenší detaily, často nepříliš vábné (citace).


Další podobné články na webu:

error: Content is protected !!