👤Jean Giono
Život ❤️
Byl průkopníkem ekologického myšlení ve své literatuře ⯀ Jeho díla se vyznačují realistickým zobrazením života v Provence ⯀ Giono mistrně používal poetický jazyk a silné obrazy ⯀ Jeho romány často kritizují negativní dopady moderní civilizace ⯀ Zkoumal témata pacifismu a lidské solidarity ⯀ Jeho příběhy jsou plné silných postav a nezapomenutelných charakterů ⯀ Inspiroval mnoho čtenářů k hlubšímu zamyšlení nad vztahem člověka k přírodě a etickým otázkám ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Muž, který sázel stromy ⯀ Husar na střeše ⯀ Píseň světa
Současníci 👥
André Gide (Těžké, Pochybnosti), Marcel Proust (Hledání ztraceného času), Paul Valéry (La jeune Parque), François Mauriac (Život je před námi)
📖 Muž, který sázel stromy (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Muž, který sázel stromy je epika, konkrétně novela s alegorickými a symbolickými prvky, vyprávěná v ich-formě.
Téma a motiv 💡
Téma Muže, který sázel stromy je obnova přírody a její vliv na lidský život a společnost, hlavní myšlenka zdůrazňuje sílu lidské vůle, vytrvalosti a nezištného úsilí při pozitivním ovlivňování světa, motivy zahrnují osamělost, soužití člověka s přírodou, sílu přírody, naději a proměnu krajiny, a námět spočívá v příběhu pastýře Elzéarda Bouffiera, který po desítky let sází stromy v opuštěné krajině a tím ji postupně mění v úrodný a prosperující les.
Zařazení díla 🕑
Literární směr, do kterého Muž, který sázel stromy spadá, není jednoznačně definován, ale obsahuje prvky realismu s environmentálními podtóny, které předznamenávají ekologické hnutí, a období autora, Jeana Giona, lze zařadit do 20. století.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v Muži, který sázel stromy není striktně určen, děj se odehrává v první polovině 20. století v odlehlé, nehostinné a vyprahlé oblasti Provensálských Alp na území Francie.
Kompozice 📝
Kompozice Muže, který sázel stromy je chronologická s retrospektivními prvky, vyprávění je lineární s občasnými odbočkami a úvahami vypravěče, formálně se text skládá z uceleného, souvislého vyprávění bez dělení na kapitoly.
Charakteristika díla 📜
Muž, který sázel stromy je epika, konkrétně novela s alegorickými a symbolickými prvky, vyprávěná v ich-formě.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je anonymní muž, poutník, který se setká s Elzéardem Bouffierem a stane se svědkem jeho úsilí a jeho výsledků, vyprávěcí forma je ich-forma, která umožňuje intimnější pohled na příběh a postavy, a dodává vyprávění osobní rozměr.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Muži, který sázel stromy zahrnují Elzéarda Bouffiera, pastýře, který je tichý, skromný, vytrvalý a oddaný svému cíli – obnově lesa, je ztělesněním lidské houževnatosti a nezištné lásky k přírodě; anonymního vypravěče, který je zpočátku zvědavým pozorovatelem, postupně fascinovaným Bouffierovým dílem a stává se tak prostředníkem pro sdílení tohoto příběhu s čtenářem; a vedlejší postavy, jako jsou obyvatelé okolních vesnic, kteří zpočátku působí lhostejně a skepticky, ale nakonec těží z Bouffierova úsilí a symbolizují proměnu lidské společnosti vlivem pozitivních změn v prostředí.
Jazyk a styl ✍️
Příběh je napsán spisovným jazykem s prvky lyričnosti a poetičnosti, využívá se přímé řeči k vykreslení charakteru pastevce a jeho vztahu k přírodě, a autor hojně používá metafory a personifikace k popisu krajiny a stromů, čímž dodává textu emocionální hloubku a zdůrazňuje sílu přírody a lidského úsilí.
Stručný obsah 🏷
Příběh sleduje vypravěče, který se během svých toulek po vyprahlé a pusté krajině v Provence setkává s osamělým pastevcem Elzéardem Bouffierem, který se zasvětil sázení stromů, a po dobu několika desetiletí systematicky a s neutuchající pílí vysazuje duby, buky a břízy, čímž postupně proměňuje nehostinnou krajinu v kvetoucí ráj plný života.
Podrobný obsah díla 🗒
Vypravěč, unavený civilizací, se vydává na pěší túru po vyprahlé a bezútěšné krajině v Provence, kde nenachází nic než ruiny opuštěných vesnic a vyschlé studny, a uprostřed této pustiny potkává skromného a málomluvného pastevce Elzéarda Bouffiera, který se věnuje neobvyklému poslání – sázení stromů; Bouffier, aniž by očekával uznání či odměnu, každý den pečlivě vybírá a sází žaludy a bukvice, a po dobu čtyřiceti let systematicky obnovuje lesy v pusté krajině, a vypravěč, fascinován jeho oddaností a houževnatostí, se k němu pravidelně vrací a sleduje, jak se krajina postupně proměňuje v živoucí ekosystém; stromy přitahují vodu, obnovují prameny, a do kraje se vrací zvířata a lidé, zakládají se nové vesnice a krajina ožívá; vypravěč je svědkem zázračné proměny, kterou způsobilo úsilí jednoho člověka, a Bouffierova práce se stává symbolem naděje a síly lidského ducha v obnově přírody a harmonie mezi člověkem a jeho okolím; Bouffier, ačkoli si je vědom svého vlivu na krajinu, zůstává skromný a nezištný, a jeho práce je pro něj spíše posláním než osobním cílem, a až po letech je jeho úsilí rozpoznáno a oceněno lesní správou, která nevědomky chrání lesy, které Bouffier vlastnoručně vysadil, a krajina se stává symbolem obnovy a naděje pro budoucnost; příběh ukazuje sílu lidské vůle a trpělivosti, která dokáže přetvořit i tu nejnehostinnější krajinu v kvetoucí ráj, a zdůrazňuje důležitost péče o přírodu a harmonického soužití člověka s jeho okolím, a zároveň je oslavou skromnosti a nezištnosti, která je v kontrastu s honbou za osobním ziskem a uznáním; Bouffierova práce se stává inspirací pro všechny, kteří věří v sílu lidského ducha a v možnost pozitivní změny světa.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.