👤Sergej Alexandrovič Jesenin
Život ❤️
Byl průkopníkem imagismu v ruské poezii ⯀ Jeho dílo se vyznačuje silnou emocionalitou a obrazností ⯀ Propojil lidovou kulturu a přírodu s moderní poezií ⯀ Mistrně ztvárnil melancholickou krásu ruské krajiny a venkovského života ⯀ Jeho poezie se vyznačuje motivy nostalgie, lásky, smrti a zmaru ⯀ Výrazně ovlivnil ruskou a světovou literaturu ⯀ Dodnes patří k nejoblíbenějším ruským básníkům ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Anna Snegina ⯀ Píseň o velké vlasti ⯀ Perské motivy
Současníci 👥
Vladimir Majakovskij (Dobrá nálada), Anna Achmatovová (Requiem), Osip Mandelštam (Kamen), Marina Cvetajeva (Verše k Blokovi)
📖 Moskevská krčma (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Moskevská krčma je lyrická báseň, což je literární druh poezie, a zároveň se řadí k žánru zpovědi, vyjádřené veršovanou formou.
Téma a motiv 💡
Téma básně Moskevská krčma je hluboký pocit osamělosti, deziluze a ztráty smyslu života v porevolučním Rusku, přičemž hlavní myšlenkou je vyjádření bolesti, smutku a beznaděje lyrického subjektu, který se utápí v alkoholu a vzpomínkách na minulost, s motivy ztracené lásky, nostalgie po venkovském životě, konfliktu mezi starým a novým světem a hledání identity v chaotickém prostředí města, kde námět spočívá v popisu autorových prožitků a pocitů v moskevských krčmách, kde hledá únik před realitou.
Zařazení díla 🕑
Báseň se řadí k literárnímu směru zvanému akméismus, ačkoliv v sobě nese i prvky imaginismu a futurismu, a vznikla v období autorovy vrcholné tvorby, kdy se potýkal s osobními problémy a ztrátou ideálů po revoluci.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor básně Moskevská krčma je nekonkrétní, odehrává se v neurčitém čase v prostředí moskevských krčem, symbolizujících úpadek a chaos porevoluční společnosti, a zároveň se prolíná se vzpomínkami na minulost, konkrétně na venkovský život.
Kompozice 📝
Kompozice básně je cyklická, s opakujícími se motivy a obrazy, které umocňují pocit beznaděje a zmaru, přičemž formálně je báseň členěna do několika částí, které se liší délkou a rytmem, což odráží proměnlivé emoce lyrického subjektu.
Charakteristika díla 📜
Moskevská krčma je lyrická báseň, což je literární druh poezie, a zároveň se řadí k žánru zpovědi, vyjádřené veršovanou formou.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je lyrický subjekt, tedy samotný autor Sergej Jesenin, který vypráví v ich-formě, čímž čtenáře přímo vtahuje do svých niterných prožitků a pocitů.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v básni Moskevská krčma nejsou v tradičním smyslu vyobrazeny, spíše se jedná o fragmenty vzpomínek a pocitů lyrického subjektu, ačkoli se v básni objevují zmínky o ženách, které symbolizují ztracenou lásku a nenaplněné touhy, dále o lidech z venkova, kteří představují ztracený ideál prostého a harmonického života, a o postavách z moskevského podsvětí, které ztělesňují úpadek a morální rozklad společnosti, přičemž samotný lyrický subjekt se v básni prezentuje jako ztracený, zklamaný a osamělý člověk, hledající útěchu v alkoholu a vzpomínkách.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk básně je hovorový, místy až vulgární, s prvky lidové mluvy, využívá přímou řeč, dialogy s vlastním svědomím i s personifikovanou krčmou, a bohatou škálu tropů a figur, jako jsou metafory (např. „prohýřené mládí“), personifikace (např. „housle brečí“), metonymie (např. „Moskva“ jako symbol zkaženosti), anafory (opakování veršů či frází), kontrasty (protiklad venkova a města), hyperboly (např. „řeka piva“) a ironii, čímž vytváří expresivní a emocionálně nabitý obraz básníkova vnitřního rozpoložení.
Stručný obsah 🏷
Báseň Moskevská krčma líčí Jeseninovo zoufalství a ztrátu identity v důsledku společenských změn po revoluci, kdy se cítí odcizený moderní Moskvě a utápí se v alkoholu a vzpomínkách na idealizovaný venkov.
Podrobný obsah díla 🗒
V básni Moskevská krčma se lyrický subjekt, sám Jesenin, ocitá v prostředí moskevské krčmy, kam se uchýlil před realitou pobolševického Ruska, a propadá se do spirály alkoholu, zoufalství a sebenenávisti; krčma se stává metaforou jeho vnitřního chaosu a ztracenosti, kde se mísí vzpomínky na idylický venkov s hořkostí nad ztracenou minulostí a deziluzí z přítomnosti; básník se s ironií a sarkasmem vyrovnává se svou situací, kritizuje městský život, dekadenci a pokrytectví, a zároveň si uvědomuje vlastní sebedestruktivní chování, které ho vede k úpadku; v pijáckých vizích se mu zjevují postavy z jeho minulosti, jako je jeho matka, s níž vede imaginární dialogy, i různé symbolické figury, které odrážejí jeho vnitřní boj; motiv koně, symbolu svobody a venkova, se prolíná celou básní, zdůrazňující básníkův pocit odcizení v městském prostředí; v závěru se lyrický subjekt obrací k Bohu s prosbou o odpuštění a vysvobození z bludného kruhu, v němž se ocitl, a zároveň vyjadřuje touhu po návratu k čistotě a harmonii ztraceného ráje, ačkoliv si uvědomuje, že cesta zpět je nemožná; báseň tak zachycuje hluboký existenciální konflikt umělce, který se nedokáže smířit se změnami ve společnosti a hledá útěchu v alkoholu, což ho vede k sebezničení, a zároveň vyjadřuje nostalgii po ztracené minulosti a touhu po duchovním obrození.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.