👤Vladimir Georgijevič Sorokin
Život ❤️
Je autorem kontroverzních a vysoce ceněných děl ⯀ Jeho próza se vyznačuje experimentální formou a černým humorem ⯀ Kritizuje sovětskou i postsovětskou ruskou společnost ⯀ Využívá šokující a groteskní prvky k zpochybnění ideologických dogmat a společenských konvencí ⯀ Jeho dílo je často označováno za postmoderní a postsovětské ⯀ Jeho vliv spočívá v inovativním přístupu k formě a obsahu ⯀ Odvážně se vyjadřuje k tabuizovaným tématům ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Řada ⯀ Den opričníka ⯀ Led
Současníci 👥
Viktor Pelevin (Omon Ra), Ljudmila Ulitskaja (Daniel Stein, překladatel), Sacharov (Věci dělají), Jurij Mamlejev (Shambhala)
📖 Manaraga (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Manaraga spadá pod epiku, konkrétně jde o román s prvky sci-fi, fantasy a postapokalyptické literatury, jehož výrazovou formou je próza.
Téma a motiv 💡
V Manaradze se prolíná několik témat, dominantním je postapokalyptická společnost rozdělená na Tellurii, kde přežívají lidé v primitivních podmínkách po globální katastrofě, a tajuplnou Manaragu, kam se elita vydává za poslechem mysteriózní hudby hrané na unikátních gramofonových deskách vyrobených z lidské kůže, což vyvolává otázky o hodnotě umění, přežití lidstva a morálních hranicích v extrémních situacích; motivy zahrnují hledání ztracené kultury, moc hudby, násilí, dehumanizaci a konec civilizace; námět vychází z představy světa zničeného neznámou katastrofou a následného rozdělení společnosti, kde privilegovaní jedinci hledají únik v bizarní formě umění.
Zařazení díla 🕑
Manaraga se řadí k postmodernismu a autor Vladimir Georgijevič Sorokin tvoří v období pozdního 20. a raného 21. století.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Manaragy je neurčitý, odehrává se v postapokalyptické budoucnosti na Zemi, konkrétně v zasněžených sibiřských lesích a v tajemném horském komplexu Manaraga.
Kompozice 📝
Kompozice Manaragy je nelineární, s prolínajícími se časovými rovinami a retrospektivami; formálně je text členěn do kapitol s názvy jednotlivých tellurských vesnic, které propojuje putování skupiny posluchačů hudby.
Charakteristika díla 📜
Manaraga spadá pod epiku, konkrétně jde o román s prvky sci-fi, fantasy a postapokalyptické literatury, jehož výrazovou formou je próza.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč je v Manaradze anonymní a vševědoucí, střídá se er-forma s ich-formou a využívá vnitřní monology postav, čímž čtenáři poskytuje vhled do jejich myšlenek a pocitů.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Manaradze zahrnují skupinu posluchačů hudby putujících do Manaragy, mezi nimiž vynikají postavy jako Voldyr, vůdce výpravy a vášnivý milovník hudby, který je ochoten pro dosažení svého cíle překročit jakékoli hranice; Snijeg, mladý a zranitelný člen skupiny, který se postupně stává svědkem hrůz Manaragy a zpochybňuje smysl jejich putování; a Kryl, cynický a pragmatický muž, který vidí v hudbě pouze prostředek k obohacení; dále se v textu objevují obyvatelé Tellurie, kteří žijí v chudobě a strachu, a záhadní obyvatelé Manaragy, kteří provozují kruté rituály spojené s výrobou desek z lidské kůže, jejichž identita a motivace zůstávají do značné míry zahaleny tajemstvím.
Jazyk a styl ✍️
Sorokin v knize Manaraga používá bohatý a komplexní jazyk, který kombinuje archaismy, slang, neologismy, dialekty a prvky vědeckého jazyka, přičemž se prolíná spisovný a nespisovný jazyk, a to s hojným využitím přímé řeči a vnitřních monologů postav, které vykreslují jejich myšlenkové pochody a emocionální stavy, a zároveň autor mistrně pracuje s tropy a figurami, jako jsou metafory, personifikace, ironie a groteska, čímž vytváří plastický a sugestivní obraz zničeného světa a jeho obyvatel.
Stručný obsah 🏷
V Manaraga sledujeme osudy skupiny lidí, kteří se v postapokalyptickém světě, kde je psané slovo vzácné a knihy jsou cennější než zlato, vydávají na nebezpečnou cestu na tajemný ostrov Manaraga, kde se podle legend nachází stroj na výrobu knih, Telluria, s cílem obnovit ztracenou literaturu.
Podrobný obsah díla 🗒
V postapokalyptickém světě, kde je psané slovo téměř zapomenuto a knihy se staly cennějšími než zlato, se skupina poutníků, vedená charismatickým vůdcem Gylfim, vydává na nebezpečnou cestu na tajemný ostrov Manaraga, kde se podle legend nachází Telluria, legendární stroj na výrobu knih, který by mohl obnovit ztracenou literaturu, a během své cesty čelí mnoha nástrahám a nebezpečím, od drsné a proměnlivé arktické krajiny, přes útoky divokých zvířat a nepřátelských kmenů, až po vnitřní konflikty a zrady uvnitř skupiny, přičemž každý z poutníků nese svá vlastní tajemství a motivaci, a jejich vzájemné vztahy se proplétají a vyvíjejí v průběhu cesty, která je prověřuje fyzicky i psychicky, a zatímco se blíží k cíli své cesty, odhalují se postupně i temné stránky Tellurie a jejího stvořitele, geniálního, ale zároveň šíleného vědce, který toužil po absolutní kontrole nad literaturou, a Gylfi a jeho společníci se musí rozhodnout, zda jsou ochotni zaplatit cenu za obnovení ztraceného vědění, a konfrontovat se s důsledky svých činů a s otázkou, zda je možné vrátit se k minulosti, a zda je to vůbec žádoucí, a postavy románu, jako jsou Gylfi, chlapec Hrafn, válečník Starkad a tajemná žena jménem Edda, se postupně vyvíjejí a mění pod vlivem okolností a jejich vzájemné vztahy se prohlubují a komplikují, a Sorokin skrze jejich osudy a dialogy reflektuje nejen ztrátu kulturního dědictví, ale také lidskou povahu, touhu po moci a poznání, a zároveň klade otázky o smyslu existence a o hodnotě literatury v postapokalyptickém světě, kde přežití je prvořadým cílem a kde se zdá, že knihy ztratily svůj význam a cesta na Manaragu se tak stává metaforou hledání smyslu a naděje v bezútěšné situaci, a zároveň varováním před nebezpečími nekontrolovaného pokroku a touhy po absolutní kontrole.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.