👤Pierre Corneille
Život ❤️
Byl zakladatelem klasické francouzské tragédie ⯀ Jeho díla se vyznačují promyšlenou strukturou a vznešeným jazykem ⯀ Silně ovlivnily vývoj francouzského dramatu a světové literatury ⯀ Jeho hry často zobrazují konflikt mezi osobní vášní a občanskou povinností ⯀ Explosuje morální dilemata svých postav ⯀ Definoval standardy klasicismu ve francouzské literatuře ⯀ Zanechal hlubokou stopu v evropské dramatické tradici ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Cid ⯀ Horatius ⯀ Cinna
Současníci 👥
Molière (Tartuffe, Mizantrop), Jean Racine (Phaedra, Andromacha), Jean de La Fontaine (Bajky)
📖 Lhář (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Lhář je drama, konkrétněji komedie, psaná ve veršované formě.
Téma a motiv 💡
Téma Lháře je zamotávané lhaní a jeho důsledky, hlavní myšlenkou je ukázat, jak lži, ať už z dobrých či sobeckých důvodů, vedou k chaosu a komplikacím, motivy zahrnují lásku, žárlivost, intriky, klam a sebeobranu skrze lhaní, přičemž námět vychází ze situace, kdy hlavní hrdina, notorický lhář, se zaplete do sítě vlastních lží, zamiluje se a snaží se získat srdce vyvolené dívky, ale jeho lhaní mu komplikuje cestu k lásce a vede k řadě nedorozumění.
Zařazení díla 🕑
Klasicismus, období autora Pierra Corneilla.
Časoprostor 🕰️
Děj Lháře se odehrává v Paříži, před domem Géronta a v jeho zahradě, časově je neurčitý, ale odpovídá době vzniku hry.
Kompozice 📝
Kompozice Lháře je chronologická s několika paralelními dějovými liniemi, formálně je členěna do pěti dějství, která se dále dělí na scény.
Charakteristika díla 📜
Lhář je drama, konkrétněji komedie, psaná ve veršované formě.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč v Lháři není explicitně přítomen, jedná se o drama, kde děj plyne skrze dialogy a jednání postav, vyprávěcí forma je tedy dramatická.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavami Lháře jsou: Dorante, hlavní hrdina, mladý šlechtic, charismatický a vtipný, ale zároveň notorický lhář, který si vymýšlí příběhy pro pobavení i pro dosažení svých cílů; Géronte, Dorantův otec, starý, důvěřivý a trochu naivní muž, který se snaží synovi najít vhodnou nevěstu; Cliton, Dorantův sluha, rozumný a pragmatický, snaží se Doranta krotit a varuje ho před důsledky jeho lhaní; Clarice, dívka, do které se Dorante zamiluje, krásná, inteligentní a nezávislá; Lucrece, Claricina kamarádka, také krásná, ale spíše naivní a lehkomyslná, stává se obětí Dorantových lží; Alcippe, Gérontem vybraný snoubenec pro Clarice, čestný a statečný muž, soupeří s Dorantem o Claricinu lásku; Sabine, Claricina služebná, vtipná a drzá, komentuje dění a pomáhá Clarice v jejích plánech.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk komedie Lhář je spisovný, s využitím prvků tehdejšího dobového jazyka, s bohatým užitím přímé řeči, která tvoří základ dialogů a dynamických výměn mezi postavami, a s četným zapojením jazykových prostředků, jako jsou slovní hříčky, hyperboly pro zdůraznění Dorantových lží a komický efekt, metafory a personifikace, které dodávají jazyku barvitost a živost, a v neposlední řadě i ironie, která podtrhuje komické situace a charakter postav.
Stručný obsah 🏷
Dorant, notorický lhář, se po příjezdu do Paříže zamiluje do Clariny, jejíž identitu si však spletl s její kamarádkou Lucrecií, a zaplete se do série lží, intrik a nedorozumění, které zahrnují jeho sluhu Clitona, zamilovaného do Isabelle, Lucreciina nápadníka Alcippa, Geronta, Clarinina otce, který chce provdat svou dceru za Doranta, a nakonec i samotnou Lucrecii, která se do Doranta také zamiluje.
Podrobný obsah díla 🗒
Dorant, mladý a okouzlující, ale patologický lhář, přijíždí do Paříže se svým sluhou Clitonem, jenž je jeho pravým opakem – upřímný a přímočarý, a ihned se zaplete do lží, když si v parku Tuileries splete Clarinu s její kamarádkou Lucrecií, do níž se na první pohled zamiluje, a začne jí dvornit pod smyšleným jménem, čímž nechtěně vyvolá řetězec nedorozumění a komických situací; mezitím se Cliton setkává s Isabelle, do které se zamiluje, a snaží se jí získat, ale jeho upřímnost a Dorantovy lži mu v tom brání; Lucrecie, jež je zasnoubená s Alcippem, se však do Doranta, respektive do muže, kterým se vydává, také zamiluje, a to komplikuje situaci ještě více, když se na scéně objeví Geront, Clarinin otec, jenž se rozhodne provdat svou dceru za Doranta, o kterém si myslí, že je bohatý a vážený šlechtic, a netuší, že jde o lháře, který se dvořil Lucrecii, jež se Gerontovi představila jako Clarina; Dorant se tak ocitá v pasti vlastních lží, kdy musí udržovat hned několik identit a vztahů, a snaží se z této situace vymotat dalšími lžemi, což vede k ještě větším zmatkům a komickým situacím, do nichž se zaplétají i ostatní postavy; Alcipp, Lucreciin žárlivý nápadník, se snaží Doranta odhalit a Lucrecii získat zpět, zatímco Cliton se snaží Doranta přesvědčit, aby s lhaním přestal, a sám se snaží získat Isabelleinu přízeň; nakonec se Dorantovy lži provalí, ale díky svému šarmu a vtipu se mu podaří získat odpuštění a nakonec i ruku Lucrecie, kterou opravdu miluje, zatímco Clarina se provdá za Alcippa a Cliton za Isabelle; hra končí šťastným rozuzlením, kdy se všechny lži a nedorozumění vyjasní a láska zvítězí, a Dorant, poučen svými chybami, slibuje, že už nikdy nebude lhát, ačkoli divák si může klást otázku, zda tomu skutečně tak bude.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.