Lakomec – rozbor knihy (5)

 

   Kniha: Lakomec

   Spisovatel(ka): Molière

   Přidal(a): nikol

 

Téma a motiv

Téma:

  • námět pochází už z Antiky, předlohou byla Plantova komedie Aulularia, v Čechách známá jako „Komedie o hrnci“.
  • tématem je lidská chamtivost, hlavní téma Harpagonův život

 

Motiv:

  • kritika chorobné touhy po penězích→člověk zaslepený chtíčem po penězích nebere ohled na city a lásku. Aktuální v každé době.

 

Časoprostor

-děj se odehrává v Paříži roku  1670

 

Kompoziční výstavba

-kompozice je chronologická-autor dodržuje časovou posloupnost, tj.dodržuje jednotu místa,času,děje

-komedie o pěti dějstvích

 

Rámcová kompozice díla:

  1. EXPOZICE-Harpagonův majetek
  2. KOLIZE-láska Harpagonova syna Kleanta
  3. Harpagonovo zamítnutí svatby Mariany a Kleanta
  4. Katastrofa – ztráta peněz
  5. ZÁVĚR – navrácení peněz, svatba Mariany a Kleanta + Elišky a Valéra

 

Literární druh a žánr

literární druh – drama-příběh se vypráví pomocí dialogů a monologů

literární žánr – komedie – tj.končí se šťastným koncem

 

Vypravěč

-psáno „er-formou“ vyprávění→má podobu monologu ve 3.osobě.

-živé dialogy plné hovorových obratů, hlavně u Harpagonova služebnictva

 

Postavy

1.HARPAGON – (z latiny „harpagé“= chamtivost,nenasytnost). Harpagon je lakomý vdovec,lichvář a necitelný lakomec, pro peníze obětuje všechno.

2.KLEANT – syn Harpagona, mladý muž dobrých společenských způsobů, velmi kultivovaný,miluje Marianu a chce si ji vzít

3.ELIŠKA – dcera Harpagona,miluje Valéra, bojuje za své štěstí a nechce se provdat za muže,kterého jí vybral otec.

4.MARIANA – krásná dívka, která miluje Kleanta a musí přihlížet dvoření se Harpagona. Je plachá a stará se o nemocnou maminku.

5.VALÉR – zamilovaný do Elišky,je správce u Harpagona,podlézá Harpagonovi, donáší na služebnictvo,je mnohdy horší než Harpagon

6.ANSELM – otec Mariany a Valéra,šlechtic, který je navenek bohatý a starý, ale ve skutečnosti štědrý a dobrosrdečný, završí hru v dobrý konec

7.FROSINA – chytrá intrikářka, dohazovačka, která zná poměry v rodině

8.ŠTIKA – sluha Kleanta, uvědomuje si Harpagonovi vlastnosti

9.JAKUB – Harpagonův kuchař,kočí a sluha na všechno, zlý a pomstychtivý

Další postavy: policejní komisař, písař komisaře, Harpagonovo služebnictvo-mistr Šimon, panna Klaudie, Bumbal, Treska.

 

Vyprávěcí způsoby + typy promluv

– slohový postup vyprávěcí. V díle je plno dialogů, ale také monology – nejznámější je monolog Harpagona:“Zloděj! Vrah! Loupežník! Chyťte ho! Chyťte ho! Ó spravedlnosti! Spravedlivé nebe! Jsem ztracen!..

– používá krátké výpovědi často zakončené třemi tečkami (Marie:“Já jen nechci…….“)

-opakování stejných slov (Chyťte ho! Chyťte ho!   nebo   Ano,Ano.)

-psáno er-formou + přímá řeč

 

Veršová výstavba není!

 

Jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

-dílo je psáno formou „prózy“, na tehdejší dobu neobvyklé

-text je členěn do odstavců, kapitol. Používá spisovnou češtinu, ale také hovorový jazyk a nespisovné výrazy, vulgarismy. Používá zvláštní způsob vyjadřování (např.bratr a sestra si vykají), ale také slova zastaralá

-hovorová slova – (Čipera:“Ach,to budeš moc šikovná“)

-knižní – (Harpagon:…..každý můj počin a …….)

– nespisovná řeč, rčení

  • „On sám vám dal kvindle.“
  • “To jí trefíte do noty.“

-oslovení – „Ty potvoro s potvorou!“

-nespisovná slova – „ukrad,nejradši, všecko, špicl, neřek…..“

-v celém díle se autor snaží „charakterizovat postavy“ vyzdvižením komických vlastností, aby diváky pobavil.

 

Tropy a figury a jejich funkce ve výňatku

– sarkasmus-„To vy děláte tyhle čisté obchody?“

– přirovnání – „jako tvrdý y“

– metafora – „co se kde semele“ nebo „aby ti z toho něco káplo“ nebo „jdi mi z očí“

– epiteton – „s krysíma očima“

– vulgarismy – špicl, čmuchal, do prkýnka!

– hyperbola – „pár kroků“

– personifikace – „láska nezná bratra“

– metonymie – „Dostat se pod kůži“ nebo „Ruka v rukávě“

 

Kontext autorovy tvorby

-Moliére (vl.jménem Jean-Baptiste Poquelin-15.1.1622-17.2.1673 na jevišti při výstupu)

→hra Lakomec je z r.1668→inspiroval se komedií dell¨arte a také antickou hrou. Lakomec patří k vrcholným dílům Moliéra. Bohužel se ve své době nesetkal u diváků s úspěchem, protože předstihl svými pokrokovými názory dobu a próza se divákům nelíbila, protože dávali přednost veršovaným hrám.

 

Literárně/obecně kulturní kontext

Moliére (1622-1673) →žil v období klasicismu („král slunce Ludvíka XIV.) →i když to ještě bylo na pomezí baroka, patří jeho díla do klasicismu→inspirace v antice. Dramata musela dodržovat „trojjednotu času, děje, místa. V dílech jsou spíše jednoduché zápletky, ale naopak velká práce s jazykem nebo práce s humorem. Klasicistní literatura vyzdvihuje nutnost společenského řádu a pevné morálky. Zcela určuje absolutní moc vládce. Klade důraz na rozumovou kázeň (cit je podřízen rozumu).

Lakomcem se inspirovali např. bratří Čapkové v díle „Chrobáci“ ze hry „Ze života hmyzu“.

 

-Další autoři a díla klasicismu: 

Pierre Corneille – Polyeuktos

-Jean Racine – Andromacha

-Jean de La Fontaine – Le Songe de Vaux

-Carlo Goldoni – Kolos

-Johann Wolfgang Goethe – Prometeus


Další podobné články na webu: