Ladislav Mňačko | život, tvorba, díla a současníci

SpisovateléDisidentská literatura, Socialistický realismus

👤Biografické shrnutí

Ladislav Mňačko byl významný slovenský prozaik, publicista a dramatik.

 

📝Život

Narodil se v rodině učitele v obci Šahy. Studoval filozofii a bohemistiku na univerzitě v Bratislavě. Po studiích pracoval jako novinář a redaktor v různých periodikách, čímž si prohloubil své znalosti o společenských poměrech a lidských charakterech. Jeho novinářská zkušenost se výrazně odrazila v jeho literární tvorbě, jelikož jeho díla často realisticky zobrazují společenské problémy a morální dilema. Mňačko prožil bouřlivé období druhé světové války, které se stalo inspirací pro jeho pozdější romány. Byl aktivní účastníkem odboje proti nacistické okupaci a po válce se angažoval v politickém a kulturním životě Československa. Zpočátku se věnoval publicistice a psaní reportáží, které ho později přivedly k próze. V padesátých letech se stal členem komunistické strany a podílel se na vytváření socialistické kultury. Avšak jeho kritické uvažování a neochvějné snažení o pravdu a objektivitu mu ztěžovalo soulad s oficiální ideologií, což se ve své době odrazilo v jeho životě. Jeho realistický a kritický přístup k zobrazování tehdejší reality se mu stal zdrojem konfliktu s úřady a často se setkával s cenzurou a potlačováním jeho tvorby. V šedesátých letech se stal jedním z představitelů normalizace v literatuře. Byl oblíbený čtenářským publikem a jeho knihy se vyznačovali poutavým dějem a silnou pointy. Snažil se přinést realistický obraz společnosti s důrazem na etiku a morálku. Jeho romány se vyznačují poutavým dějem a hloubkou psychologie postav. Mňačko prožil také v emigraci v zahraničí, kde pokračoval v psaní a publicizování, ač s menším ohlasem u domácího publika. I přes potíže, s nimiž se setkal, zůstal aktivním a kritickým intelektuálem, až do své smrti.

 

✍️Charakteristika a styl tvorby

Jeho literární styl se vyznačuje realistickým zobrazováním reality, psychologickou hloubkou postav a poutavým dějem. Mňačko se zaměřoval na společenské problémy, morální dilema a lidské osudy. Jeho jazyk je čtivý a přístupný, i když se ve svých dílech, zvláště v románech s tématikou války, obrací k vypravování z první osoby. Prolíná se zde jak subjektivní zážitek, tak kritické zamyšlení nad zobrazovaným. V jeho próze se nachází vliv modernistické literatury a psychologický realistický přístup s humorem a ironií, které však slouží k hlubšímu zamyšlení nad zobrazovanými událostmi a osudy. Mňačko ve svých dílech nezastírá kritický pohled na politické poměry a společenské jevy. Jeho styl se dá charakterizovat jako realistický s psychologickými a sociálními prvky, někdy s tendencí k epickému vyprávění a dramatickému zachycení lidských osudů. I když je jeho jazyk srozumitelný, jeho díla vyžadují hlubší zamyšlení a interpretaci.

 

📖 Příklady děl

Smrt si říká Engelchen, Ako chutí moc, Oneskorené reportáže

 

🕰️ Zařazení

Socialistický realismus ⯀ Disidentská literatura ⯀ ⯀

 

👥Současníci

Milan Kundera (Nesnesitelná lehkost bytí), Ivan Klíma (Jaro, Sladké holky), Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky), Josef Škvorecký (Zbabělci), Ludvík Vaculík (Krátký čas), Vladimír Škutina (Zima)

 

Jiná verze životopisu   Rozbory děl autora