Kytice – rozbor knihy (6)

 

  Rozbor knihy Kytice

  Spisovatel(ka): Karel Jaromír Erben

  Přidal(a): Silvie H

 

 

Literární druh:

  • Lyricko-epické skladby, poezie

 

Žánr:

  • Sbírka balad, pohádka (Zlatý kolovrat), pověst (Poklad), legenda (Záhořovo lože), mýtus (Polednice)

 

Literární směr:

  • folkloristicky orientovaný romantismus

 

Témata a motivy:

  • mezilidské vztahy
  • Hlavní téma: vina a nepřiměřené potrestání
  • vliv bohatství
  • ukazuje, že člověk je proti silám přírody bezmocný

 

Kompozice:

  • Zrcadlové rozvržení básní- např: první a poslední báseň je stejné tématiky – Poklad x Dceřina kletba – motiv mateřské viny
  • Chronologické
  • Dílo je děleno na jednotlivé balady, původně jich bylo 12, roku 1861 byla přidána Lilie
  • Gradace, kontrast

 

Postavy:

  • Většinou jsou v hlavních rolích ženy a dívky, které mají kladné vlastnosti- slušné, poctivé, počestné, občas i záporné vlastnosti – dcera v básni Dceřina kletba, matka v Pokladu

 

Jazyk a slovní zásoba:

  • Přímá řeč, živé dialogy → rychle posouvají příběhy kupředu
  • Výrazný rým, rytmus
  • Zvukomalba
  • Přirovnání, personifikace,metafory,epiteta,..
  • Anafora- „Kdés má Dorničko! Kde jsi? Kde jsi? Kdés má rozmilá“
  • Epizeuxis-„Mlč synáčku, mlč, mlč hochu“
  • Běžná slova, ne složitá
  • Stručné popisy krajin a osob

 

Veršová výstavba:

  • Gnomický verš- typická krátkost a hutnost, sdružený a střídavý rým
  • Pravidelná rytmizace a rýmování

 

Vypravěč:

  • Er- forma i Ich forma

 

Časoprostor:

  • Čas není určen
  • Balady se odehrávají v české krajině, vždy na jiném místě

 

Kontext autorovy tvorby:

  • Básník, historik, sběratel lidové slovesnosti, překladatel a novinář
  • etapa národního obrození: 30.-50. Léta 19.stol
  • Další díla: Prostonárodní písně a říkadla, sepisoval stávající a psal i různé pohádky
  • V Českých zemích, které byly součástí Rakouské monarchie, probíhá Národní obrození. Potlačování feudalismu, hlavní slovo má měšťanstvo.
  • Národní obrození – poprvé tento pojem použil v roce 1895 T. G. Masaryk, vzkříšení či znovuzrození národa, zastavení jazykového úpadku češtiny, mělo 4 etapy
  • Etapa NO – obranná, J, Dobrovský – Česká prozodie
  • Etapa NO – ofenzivní, J. Jungmann – O jazyku českém, Rukopisy – Královédvorský a zelenohorský, F. Palacký, J. Kollár – Slávy dcera, F. L. Čelakovský – Slovanské národní písně
  • Etapa NO – zájem vzdělanců o české dějiny a literaturu, Tyl – Dekret Kutnohorský, Mácha – Máj, Erben – Kytice
  • Etapa NO – literatura byla porážkou revoluce postižena, Borovský – Epigramy, Němcová – Babička
  • Snaha ukázat krásu češtiny a naší země
  • Ve světě:
  • období romantismu – formoval se v období mezi dvěma revolucemi, tajemnost, fantasknost, konflikt mezi jedincem a společností, osamělý hrdina, obdiv k minulosti, mystice, lidové slovesnosti a exotice, nenaplněná láska
  • Evropa byla ovlivněna Velkou francouzskou revolucí a následně napoleonskými válkami

 

Balady:

  1. Kytice
  2. Poklad
  3. Svatební košile
  4. Polednice
  5. Zlatý kolovrat
  6. Štědrý den
  7. Holoubek
  8. Záhořovo lože
  9. Vodník
  10. Vrba
  11. Lilie
  12. Dceřina kletba
  13. Věštkyně

 

Stručný obsah

Kytice- mrtvá matka se vtělí do mateřídoušky na hrobě, nad kterým pláčou její děti.

Poklad- balada o chamtivosti matky, která na Velký pátek nalézá jeskyni plnou pokladů , bere co nejvíce, ale nechává tam své dítě, které jeskyně zavře. Po roce se matka vrací pro dítě a nehledí na poklad, který se proměnil v hlínu.

Svatební košile- mrtvý voják si dojde pro svou milou a snaží se ji dostat na hřbitov

Polednice- matka  ze stresu zavolá na svého syna polednici, když však přijde, matka ho ze strachu udusí.

Zlatý kolovrat- král se zastaví v lese u chaloupky a zamiluje se do Dory- nevlastní dcery její matky, ta ale chce pro krále svou dceru a Doru v lese zabijí. Malý klučina vykupuje její části těla a nakonec příběh končí dobře

Štědrý den-dívkám se má v obrazu jezera na Vánoce zjevit ženich, jedné z nich se ženich zjeví a druhé jen kostel a rakev. První se do roka vdává, druhá umírá.

Holoubek-ženě umírá manžel, ta si vzápětí najde nového. U hrobu bývalého manžela vyroste strom, na kterém sedává holoubek, který ženě zpívá pravdu o tom, že ho otrávila.

Záhořovo lože- otec upsal syna dáblu, který se vydává pro listinu do pekla, po cestě potká Záhoře, který ho chce zabít, ale nechá ho jít pod podmínkou, že mu poví, jaké peklo je. Po roce se chlapec vrací a vypráví, nakonec se Záhoř mění k dobrému.

Vodník-žena má dítě s vodníkem, který jí povolí na chvíli jít zpět domů, matka jí nechce pustit zpět do rybníka, tak vodník dítě zabije.

Vrba-paní je ve dne živá, ale v noci se vtěluje do vrby- je jako mrtvá, to se pánovi nelíbí a vrbu pokácí- žena zemře, z vrby si synek dělá píšťalky, díky kterým promlouvá s matkou.

Lilie-dívka je pohřbená v lese a na jejím hrobě vyrůstá lilie, král si ji odnáší a zjišťuje, že v noci ožívá, bere si jí a má s ní dítě, kvůli králově matce oba umírají- matka (lilie) i dítě

Dceřina kletba-dívka svými posledními slovy proklíná svou matku i svého milého, že za její neštěstí můžou oni

Věštkyně- skládá se z úryvků šesti lidových pověstí o české zemi


Podobné rozbory děl: