👤Fischl Viktor
Život ❤️
Viktor Fischl, známý také pod hebrejským jménem Avigdor Dagan, se narodil 30. června 1912 v Hradci Králové. ⯀ Byl významným českým, židovským a izraelským básníkem, prozaikem, překladatelem a publicistou. ⯀ Jeho tvorba se vyznačuje hlubokým humanismem a citlivým zobrazením lidských osudů. ⯀ Mezi jeho nejznámější díla patří „Píseň o lítosti“, „Kuropění“ a „Setkání“. ⯀ Vystudoval sociologii a práva na Karlově univerzitě v Praze a pracoval jako novinář na volné noze. ⯀ Po komunistickém převratu emigroval do Izraele, kde pokračoval ve své literární a diplomatické kariéře. ⯀ Jeho tvorba výrazně obohatila českou literaturu o specifický hlas a perspektivu, zvláště pokud jde o židovskou a izraelskou tematiku. ⯀ Zemřel 28. května 2006 v Jeruzalémě.
Tvorba (příklady) ✒️
Dvorní šašci ⯀ Hovory s Janem Masarykem ⯀ Kuropění
Současníci 👥
Franz Kafka (Zámku), Rainer Maria Rilke (Elegie Duineské), Jaroslav Seifert (Město), Bohumil Hrabal (Ostře sledované vlaky), Ivan Klíma (Lovec snů)
📖 Kuropění (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Kuropění spadá pod epiku, konkrétně se jedná o novelu s prvky magického realismu, vyjádřenou prózou.
Téma a motiv 💡
Téma Kuropění se soustředí na absurditu lidské existence a neschopnost komunikace, přičemž hlavní myšlenkou je zobrazení zmaru a beznaděje života v maloměstě, kde se všichni navzájem znají, ale zároveň si nerozumí, motivy zahrnují samotu, odcizení, stereotyp, neschopnost úniku z maloměsta, tajemství a tichou vzpouru proti konvencím a námět vychází z podivného úkazu slepic snášejících obrovská vejce, který naruší stereotypní život maloměsta a odhalí skryté touhy a frustrace jeho obyvatel.
Zařazení díla 🕑
Viktor Fischl, autor Kuropění, patří k autorům 20. století a jeho tvorba je často spojována s existencialismem a absurdním dramatem, i když v Kuropění se projevují spíše prvky magického realismu.
Časoprostor 🕰️
Děj Kuropění se odehrává v neidentifikovaném maloměstě, pravděpodobně někde ve střední Evropě, v neurčitém čase, který by mohl být situován do první poloviny 20. století, atmosféra evokuje dojem bezčasí a klaustrofobie.
Kompozice 📝
Kompozice Kuropění je chronologická s občasnými retrospektivními pasážemi, které dokreslují charaktery postav a minulost maloměsta, formálně je text členěn do kapitol, které sledují vývoj událostí kolem záhadných vajec.
Charakteristika díla 📜
Kuropění spadá pod epiku, konkrétně se jedná o novelu s prvky magického realismu, vyjádřenou prózou.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je anonymní, vševědoucí osoba, která má přístup k myšlenkám a pocitům všech postav, používá er-formu a udržuje si odstup od děje, čímž posiluje dojem absurdity a grotesknosti.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Mezi hlavní postavy patří slečna Etelka, stará panna žijící se svou matkou, která touží po lásce a úniku z maloměsta, slepice snášející obrovská vejce se stává symbolem jejích nenaplněných tužeb; pan Rybář, místní podivín a filozof, který v události vidí znamení a snaží se jí dát hlubší smysl; paní Květová, drbna a klepna, která šíří fámy a pomluvy, čímž přispívá k atmosféře nedůvěry a strachu; starosta, představitel moci a autority, který se snaží udržet pořádek a kontrolu nad situací, ale nakonec selhává; a nakonec obyvatelé maloměsta, kteří reagují na událost s různými emocemi, od zvědavosti a nadšení po strach a podezřívavost, představují kolektivní vědomí a stereotypní myšlení.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk Kuropění je specifický, kombinující prvky hovorového jazyka venkovského prostředí s prvky spisovné češtiny, s využitím přímé řeči k vykreslení charakterů postav, a s bohatým využitím metafor, symbolů (například motiv kohouta), a expresivních přirovnání, které dokreslují Toníkův vnitřní svět a absurditu jeho situace.
Stručný obsah 🏷
Kuropění vypráví příběh vesnického chasníka Toníka, který se po návratu z vojny snaží zapadnout zpět do života v rodné vsi, ale jeho traumatické zážitky z války a neschopnost komunikovat s okolím ho vedou k bizarním činům a eskalujícímu konfliktu s komunitou, která ho nakonec vnímá jako blázna a vyvrhele.
Podrobný obsah díla 🗒
Toník, hlavní hrdina Kuropění, se po návratu z války, která ho hluboce poznamenala, ocitá v prostředí, kterému nerozumí a které nerozumí jemu; jeho pokusy o normální život, jako je námluvy dívky Markyty, jsou mařeny jeho neschopností vyjádřit své city a myšlenky, a jeho chování, ovlivněné válečnými traumaty, je vnímáno jako podivínské a ohrožující; Toník nachází útěchu v péči o kohouta, kterého pojmenuje Napoleon, a v jehož agresivitě vidí odraz vlastního vnitřního boje; postupné vyostřování vztahu s vesnickou komunitou, která se ho bojí a zároveň ho opovrhuje, vede k sérii tragikomických incidentů, jako je například Toníkova účast na pohřbu, kde jeho chování vyvolá pohoršení, nebo jeho pokus o útěk z vesnice, který skončí nezdarem; kohout Napoleon se stává symbolem Toníkovy vzpoury proti konvencím a zároveň metaforou jeho vlastního osudu, kdy se stává obětí vlastních démonů a nepochopení okolí; eskalující konflikt vrcholí v dramatické scéně, kdy Toník, v záchvatu zoufalství a v domnění, že brání Napoleona před útokem vesničanů, zabije svého otce; tento čin definitivně zpečetí jeho osud a Toník je odvezen do ústavu, kde se ocitá na okraji společnosti, odcizený světu i sám sobě, a jeho příběh se stává mementem krutosti války a nepochopení, které může vést k tragickým důsledkům; Fischl ve svém románu mistrně vykresluje psychologický portrét traumatizovaného jedince a zároveň kritizuje maloměšťáctví a pokrytectví vesnické společnosti, která není schopna přijmout odlišnost a raději se uchyluje k násilí a ostrakizaci.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.