Kuře melancholik – rozbor knihy

 

   Kniha: Kuře melancholik

   Spisovatel(ka): Josef Šlejhar

   Přidal(a): luckadavidova

 

Téma

naturalistická povídka

vydáno v roce 1889

 

Hlavní téma:

příběh chlapce, kterého postihne nenávist macechy a okolí a nikdo mu není ochoten pomoci

 

Vedlejší téma:

paralela mezi trpícím dítětem a kuřetem – staví je na stejnou rovinu, na konci už nesejde na tom, že jedna z trpících bytostí je člověk a druhá zvíře

láska matky a nenávist macechy

 

Motivy:

nespravedlnost

nenávist

smrt

život

 

Postavy:

Hlavní postavy:

chlapec

bez jména

proměna dítěte – zpočátku radostné (matka ještě žíje)

zpočátku nechápavé – bezcitné chování – uvědomuje si smrt matky

bezbranné

bito a týráno za každou maličkost

 

kuře

spojeno s chlapcem

zaostalé  odsouzeno k zániku

jako jediný má kladný vztah k dítěti (supluje to, co mu chybí)

dítě a odstrkované kuře na stejné úrovni

J. K. Šlejhar poukazuje na to, že každý jsme nakonec pouze výtvorem přírody „osudy nás všech jsou jednotny. A my všichni jsme: lidé i němá tvář i mrtvá hmota…“

 

vedlejší postavy:

Otec

lhostejný k dítěti – nezajímá se o něj

věří maceše (omotala si ho kolem prstu)

 

Macecha 

ztělesnění zla

obrovská nenávist k dítěti

 

Pepka

hlavní služebná

pravá ruka macechy – společně týrají dítě

 

Prostředí:

vesnické prostředí

děj zasazen do krásného jarního období

atmosféra prostředí v kontrastu s tragickým dějem – až lyricko- epické líčení – západ slunce v kontrastu s chlapcovým umíráním – časté krátké pasáže popisu atmosféry – zpomalení děje

časová neurčitost – jasné pouze denní doby (včera, dnes a zítra)

 

Kompozice

chronologický děj

er forma – vypravěč zaznamenává události a ke konci knihy subjektivně hodnotí a soucítí s chlapcem

těsné spojení tematických celků

lyricko – epické pasáže v kontrastu s tragickým dějem

 

Vnitřní výstavba děje:

úvod – dítěti náhle umírá matka, objevuje slepici s čerstvě narozenými kuřátky – kontrest smrt matky – narození kuřátek – kontrast motivů

zápletka – otec se znovu ožení a macecha dítě nenávidí – začíná psychycký i fyzický teror

gradace děje – dítě začíná scházet – rodina ho začíná čím dál více vyčleňovat – chlapec onemocní a macecha se rozhodne úplně ho odstranit

retardace děje – obsáhlý popis večera a západu slunce

vyvrcholení děje – chlapec umírá a kuře s ním

na konci knihy vyobrazení lidí jedoucích na jarmark – autor ukazuje, že tyto kruté věci se dějí kolem nás dennodenně, ale my jsme k nim lhostejní – smrt dítěte neměla žádný význam

 

Jazyk

autor se zaměřuje na citovou rovinu textu – řečnické otázky, nabádá čtenáře k zamyšlení nad životem dítěte (parafráze i v dnešní době)

vystavěno na kontrastech v život bezbranného kuřete stejně tak jako bezbranného chlapce ostře kontrastuje s krutým světem vesnických lidí

časté pasáže – autorovo zamyšlení (pasáž o dětském románu – jak vypadá)

nářeční a slangová mluva – hovorový jazyk, zastaralý, složitý

Metafory – na základě vnější podobnosti

Oxymóron – vylučující se význam dvou slov

Přirovnání

v lyrických pasažích – nadsázka a ironie

archaismy

rozvitá souvětí

přechodníky – vyběhavše

obrácený slovosled

nepřímá řeč

nedokončené výpovědi (apoziopeze)

přímá řeč

velmi podrobné popisy

 

Společensko – historický kontext

poprvé v časopise Hlas národa 1889

i knižně v Románové knihovně Hlasu národa

1895 zařazeno do povídkového souboru Co život opomíjí → kritika Mrštíka (název zkrácen na Kuře)

1964 Kuře melancholik a jiné prózy a 1974 kniha dvou próz Kuře melancholik a Ukolébavka

 

Josef Karel Šlejhar (1864 – 1914)

Pedagog, spisovatel

Narozený v Podkrkonoší, studoval v Pardubicích – zde učil

Celá jeho tvorba ovlivněna naturalismem a Emilem Zolou, základním rysem jeho děl → život je spojen s utrpením, svět přírodní versus svět lidský, lidská společnost je zmítána pudy a vášněmi

Popisuje krutý život na venkově

V jeho dílech lidská nenávist a smrt

přispíval do řady časopisů a novin, signatářem manifestu české moderny 1895

v Kuře malncholik – autobiografické prvky – často byl svědkem násilí otce na matce

 

další díla 

1) sbírky povídek:

Zátiší (1898)

2) romány:

Peklo (1905)

Vraždění (1908)

 

NATURALISMUS:

umělecký směr 2. pol. 19. stol.

zformoval se ve Francii

krajní směr realismu

člověk je ovlivněn svou biologickou podstatou a prostředím v němž se vyvíjí

přenášení přírodních zákonů na lidskou společnost

spisovatel vystupuje jako nezaujatý pozorovatel – u Kuřete to tak není!

reprodukuje odpozorovaná fakta a to i v nejošklivějších detailech

 

Světový naturalismus:

Émile Zola, Guy de Maupassant

 

Vliv díla

Zásadní obrat ve vývoji vesnické prózy – realistický obraz z autorova subjektivního pohledu a kritiky

dílo bylo hodnoceno rozporuplně


Další podobné články na webu: