Kniha: Kuře melancholik
Spisovatel(ka): Josef Šlejhar
Přidal(a): luckadavidova
Téma
naturalistická povídka
vydáno v roce 1889
Hlavní téma:
příběh chlapce, kterého postihne nenávist macechy a okolí a nikdo mu není ochoten pomoci
Vedlejší téma:
paralela mezi trpícím dítětem a kuřetem – staví je na stejnou rovinu, na konci už nesejde na tom, že jedna z trpících bytostí je člověk a druhá zvíře
láska matky a nenávist macechy
Motivy:
nespravedlnost
nenávist
smrt
život
Postavy:
Hlavní postavy:
chlapec
bez jména
proměna dítěte – zpočátku radostné (matka ještě žíje)
zpočátku nechápavé – bezcitné chování – uvědomuje si smrt matky
bezbranné
bito a týráno za každou maličkost
kuře
spojeno s chlapcem
zaostalé odsouzeno k zániku
jako jediný má kladný vztah k dítěti (supluje to, co mu chybí)
dítě a odstrkované kuře na stejné úrovni
J. K. Šlejhar poukazuje na to, že každý jsme nakonec pouze výtvorem přírody „osudy nás všech jsou jednotny. A my všichni jsme: lidé i němá tvář i mrtvá hmota…“
vedlejší postavy:
Otec
lhostejný k dítěti – nezajímá se o něj
věří maceše (omotala si ho kolem prstu)
Macecha
ztělesnění zla
obrovská nenávist k dítěti
Pepka
hlavní služebná
pravá ruka macechy – společně týrají dítě
Prostředí:
vesnické prostředí
děj zasazen do krásného jarního období
atmosféra prostředí v kontrastu s tragickým dějem – až lyricko- epické líčení – západ slunce v kontrastu s chlapcovým umíráním – časté krátké pasáže popisu atmosféry – zpomalení děje
časová neurčitost – jasné pouze denní doby (včera, dnes a zítra)
Kompozice
chronologický děj
er forma – vypravěč zaznamenává události a ke konci knihy subjektivně hodnotí a soucítí s chlapcem
těsné spojení tematických celků
lyricko – epické pasáže v kontrastu s tragickým dějem
Vnitřní výstavba děje:
úvod – dítěti náhle umírá matka, objevuje slepici s čerstvě narozenými kuřátky – kontrest smrt matky – narození kuřátek – kontrast motivů
zápletka – otec se znovu ožení a macecha dítě nenávidí – začíná psychycký i fyzický teror
gradace děje – dítě začíná scházet – rodina ho začíná čím dál více vyčleňovat – chlapec onemocní a macecha se rozhodne úplně ho odstranit
retardace děje – obsáhlý popis večera a západu slunce
vyvrcholení děje – chlapec umírá a kuře s ním
na konci knihy vyobrazení lidí jedoucích na jarmark – autor ukazuje, že tyto kruté věci se dějí kolem nás dennodenně, ale my jsme k nim lhostejní – smrt dítěte neměla žádný význam
Jazyk
autor se zaměřuje na citovou rovinu textu – řečnické otázky, nabádá čtenáře k zamyšlení nad životem dítěte (parafráze i v dnešní době)
vystavěno na kontrastech v život bezbranného kuřete stejně tak jako bezbranného chlapce ostře kontrastuje s krutým světem vesnických lidí
časté pasáže – autorovo zamyšlení (pasáž o dětském románu – jak vypadá)
nářeční a slangová mluva – hovorový jazyk, zastaralý, složitý
Metafory – na základě vnější podobnosti
Oxymóron – vylučující se význam dvou slov
Přirovnání
v lyrických pasažích – nadsázka a ironie
rozvitá souvětí
přechodníky – vyběhavše
obrácený slovosled
nepřímá řeč
nedokončené výpovědi (apoziopeze)
přímá řeč
velmi podrobné popisy
Společensko – historický kontext
poprvé v časopise Hlas národa 1889
i knižně v Románové knihovně Hlasu národa
1895 zařazeno do povídkového souboru Co život opomíjí → kritika Mrštíka (název zkrácen na Kuře)
1964 Kuře melancholik a jiné prózy a 1974 kniha dvou próz Kuře melancholik a Ukolébavka
Josef Karel Šlejhar (1864 – 1914)
Pedagog, spisovatel
Narozený v Podkrkonoší, studoval v Pardubicích – zde učil
Celá jeho tvorba ovlivněna naturalismem a Emilem Zolou, základním rysem jeho děl → život je spojen s utrpením, svět přírodní versus svět lidský, lidská společnost je zmítána pudy a vášněmi
Popisuje krutý život na venkově
V jeho dílech lidská nenávist a smrt
přispíval do řady časopisů a novin, signatářem manifestu české moderny 1895
v Kuře malncholik – autobiografické prvky – často byl svědkem násilí otce na matce
další díla
1) sbírky povídek:
Zátiší (1898)
2) romány:
Peklo (1905)
Vraždění (1908)
NATURALISMUS:
umělecký směr 2. pol. 19. stol.
zformoval se ve Francii
krajní směr realismu
člověk je ovlivněn svou biologickou podstatou a prostředím v němž se vyvíjí
přenášení přírodních zákonů na lidskou společnost
spisovatel vystupuje jako nezaujatý pozorovatel – u Kuřete to tak není!
reprodukuje odpozorovaná fakta a to i v nejošklivějších detailech
Světový naturalismus:
Émile Zola, Guy de Maupassant
Vliv díla
Zásadní obrat ve vývoji vesnické prózy – realistický obraz z autorova subjektivního pohledu a kritiky
dílo bylo hodnoceno rozporuplně
Podobné rozbory děl:
