Krysař – rozbor knihy (4)

 

   Kniha: Krysař

   Spisovatel(ka): Viktor Dyk

   Přidal(a): Máňa

 

 

Viktor Dyk

1877 (Pšovka) – 1931 (Lopud – Jugoslávie)

  • Básník, prozaik, dramatik, překladatel, politik a kritik
  • Na gymnáziu učitelem Alois Jirásek
  • Vystudoval práva, ale později se naplno věnoval literatuře
  • V mládí jeden z tzv. generace anarchistických buřičů
  • Redigoval časopis Lumír, redaktor listu Samostatnost, spolupracoval s Vinohradským divadlem
  • Za první světové války na půl roku zavřen za velezradu
  • Založil pravicovou stranu národně demokratickou – poslanec i senátor po vzniku Československa
  • Zemřel na selhání srdce na Jadranu

 

Anarchističtí buřiči

  • „básníci života a vzdoru“
  • Generace českých spisovatelů, která se začala tvořit na počátku 20. století v době upadajícího vlivu lumírovců a vrcholícího symbolismu a dekadence představitelů České moderny

 

Odkaz jeho práce

  • Hlavním tématem děl rozpor mezi ideálem a skutečností
  • Tvrdá kritika poddajnosti českého národa
  • Poznání, že ideál je nutno prosazovat i v tíživých podmínkách (Krysař)
  • Smyslem Dykova života láska k národu (Válečná tetralogie)

 

Krysař – saská středověká pověst

  • Pověst vypráví o krysaři, který roku 1284 očistil město Hameln od krys, a když mu nebyla vyplacena slíbená odměna, rozhněval se na občany města a odvedl za trest jejich děti
  • Existuje několik variant závěru: buďto Krysař děti zavřel do jeskyně, z které již nikdy nevyšly, nebo je utopil v řece
  • Je i verze, podle níž Krysař děti vrátil, když mu radní zaplatili slíbenou odměnu

 

Dykova verze

  • Krysař přichází očistit město Hameln od krys, za práci mu nezaplatí, ale nemstí se, protože ve městě se zamilovává do Agnes a chce se usadit
  • Agnes čeká dítě s dlouhým Kristiánem a vydává se hledat zemi Sedmihradskou (spáchá sebevraždu skokem do propasti) – na ten popud krysař pomocí své flétny odvádí celé město do oné propasti
  • Přežívá jenom rybář Sepp Jorgen, „který vše chápe pomalu“ a novorozeně o než se rozhodne postarat

 

Postavy

  • Krysař – zasmušilý samotář s komplikovanou povahou, hrou na píšťalu dokáže ovládat krysy
  • Agnes – ubytuje Krysaře u sebe a podvádí s ním Kristiána, při zjištění těhotenství spáchá sebevraždu
  • Sepp Jörgen – chudý rybář, kterému trvá den, než cokoliv pochopí, je hodný, touží po lásce, ale dívky jím opovrhují

 

Význam díla

  • Novela vrcholem novoklasicismu
  • Teorie Vladimíra Justla – krysař a Sepp Jörgen jsou významově protikladnými hrdiny (Krysař – svět buřičů a jejich romantismus činu, Sepp Jörgen – přitakání realitě a smíření s ní → vznik nového člověka)
  • Milan Blahynka – krysař je symbolem básníka a zvuk krysařovy píšťaly je symbolem poezie
  • Jiří Opelík – rybář a krysař jsou ve skutečnosti siamská dvojčata (dva póly přerodu Viktora Dyka z nevybouřeného snílka v zmoudřelého básníka lidu, kterému by rád porozuměl)

 

Novoklasicismus

  • odmítání naturilistické přírody
  • lyrické prvky
  • kresba psychických stavů i popis prostředí
  • podtrhuje intelekt
  • návrat k antickým tématům
  • umělecký směr v literatuře na přelomu 19. a 20. stol.

 

Novoklasicistní prvky

  • Čas – čas je vnímán podle toho, jak se proměňuje hrdinův život – žádné konkrétní časové zařazení
  • Styl –pouze podstatné části rozhovoru a děje, paralelismus, prostá konstatování
  • Postavy – postavy osudově jednoznačně formované (jako v antickém dramatu)

 

Ostatní díla – poezie

  • A porta inferi (1897) – brány pekelné, lyrika s anarchismem
  • Satiry a sarkasmy
  • Pohádky z naší vesnice – satirické zobrazení společenského života
  • Milá sedmi loupežníků – lyricko-epická, balada x poéma, má příběh
  • Válečná tetralogie (1915-22) – vlastenecké básně
    • Lehké a těžké kroky
    • A nebo
    • Okno – Země mluví
    • Poslední rok
    • Devátá vlna 1930


Podobné rozbory děl: