Krysař – rozbor knihy (2)

 

   Kniha: Krysař

   Spisovatel(ka): Viktor Dyk

   Přidal(a): TerezaP

 

 

 

Viktor Dyk: KRYSAŘ (1915)

  • novela
  • nejprve vycházela pod názvem Pravdivý příběh
  • poprvé vydána v roce 1915 v edici Zlatokvět
  • vypráví o záhadné postavě Krysaře a jeho pomstě na malém městečku Hammeln

 

Postavy:

  • Krysař – tajemný tulák, muž beze jména, chladný navenek, vyrovnaný, silný, moudrý, přímočarý, lidé jím opovrhují, individualista, nemá domov ani rodinu
  • Agnes – naivní, krásná, v duši stále dítě, milenka Kristiána, působí nevinně, čeká s ním dítě, spáchá sebevraždu, miluje totiž Krysaře
  • Sepp Jörgen – hodný a docela pohledný rybář bydlící na okraji města, duševně nemocný (vše mu dochází přesně o den později), pro obyvatele města je terčem posměchu, opovrhují jím, jako jediný přežije Krysařovu pomstu, postará se o kojence
  • Kristián – obyčejný kluk, prospěchář, touží dědit po svém strýci, který vlastní soukenický obchod, miluje Agnes

 

Prostředí:

  • město Hammeln, nad ním hora Koppel, na vrcholu hory propast – tudy vede cesta do „Království sedmihradského”, kde žijí lidé šťastný život

 

Děj:

Příběh vypráví o muži, kterému nikdo neřekne jinak než Krysař. Nazývají ho tak proto, že dokáže zbavit město krys. Potichu hraje na svou píšťalu a jde k řece. Krysy ho následují až do vody, kde se většinou utopí. Nikdo neví, odkud se vzal, nemá jméno. Jeho píšťala má obrovskou moc, sám neví, co by způsobila, kdyby na ni zapískal hlasitě (to se ukáže v závěru knihy).

Jednou se krysy přemnožily i ve městě Hammeln, proto radní povolali právě Krysaře. Svou práci měl hotovou, ale představitelé města mu nechtěli zaplatit. Zašel tedy do Rögerovy krčmy u Žíznivého člověka, kde seděli dva konšelé a ti mu řekli, že peníze nedostane. Krysař se vydal na nedaleký kopec Koppel. Přemýšlel, co bude dál. Něco ho lákalo zpět do města. Byla to láska k Agnes. Ta byla už zasnoubená s Kristiánem, přesto se s ní každou noc scházel. Jednou byla Agnes celá bledá a nesvá. Řekla Krysařovi, že je těhotná s Kristiánem. Velmi ho to ranilo, Agnes ho pošle pryč. Dívka prosí svou matku, aby jí zazpívala pohádku z dětství o propasti nad městem, kde se o ní mluví jako o „Království sedmihradském“. Potom se Agnes někam ztratila. Matka ji hledala, i u Krysaře. Ten už ji nemohl zachránit – utopila se v řece. Popadl ho smutek, bolest a vztek na celé město. Krysař se chtěl městu za všechno pomstít. Začal hrát na svou píšťalu. Ne potichu, jemně jako dřív. Teď hrál plným dechem. Píšťala měla mnohem větší moc. Šlo za ním celé město. Všechny vedl do propasti, stejně jako dříve krysy. Jako poslední se do propasti vrhl i sám Krysař. Jen jediný muž na tento průvod nechápavě hleděl – Sepp Jörgen – ten, který byl všem pro smích, protože mu vše došlo až o den později. Druhý den se Jörgen procházel po prázdném městě. Našel malé brečící dítě. Chtěl mu jít sehnat něco k jídlu, když v tom ho začala vábit píšťala. Na kraji propasti ho ale vyrušil brek dítěte, které měl stále v náruči a tak raději odešel hledat ženu, co by se o něj postarala. Nemluvně – symbol naděje, nového, čistého života bez předsudků a pokrytectví

 

Charakteristika děje:

  • předlohou byla staroněmecká pověst ze 13. století
  • novela s tragickým koncem
  • celé dílo provází nádech tajemna a záhady (krysař, muž beze jména)
  • psáno chronologicky
  • děj graduje hlavně na konci
  • vyprávěcí (dějové pasáže) a popisný slohový postup (poetický popis přírody, řeky), úvahové úseky
  • přímá i nepřímá charakteristika postav
  • kritika pokrytectví a falše „ctihodných“ občanů
  • motiv deziluze

 

Jazyk:

  • spisovná čeština
  • německá jména (odehrává se v hanzovním městě)
  • neutrální i citově zabarvená slova
  • personifikace
  • řečnické otázky
  • dialogy i monology
  • autor je vypravěčem děje
  • archaismy (v kabátci), přechodníky (např. Dítě, zaslechnuvši kroky, rozplakalo se prudčeji.)

 

Viktor Dyk

  • (1877 – 1931)
  • anarchista a buřič
  • básník, prozaik, dramatik, publicista, kritik, překladatel a politik
  • ve svém lit. díle se soustředil na zobrazení rozporu mezi ideálem a skutečností, a to jak v rovině osobní, tak v rovině společenské

 

Viktor Dyk se narodil v rodině správce mělnického panství Lobkoviců. Vystudoval gymnázium v Žitné ulici v Praze. Po maturitě roku 1896 začal studovat práva. Bouřlivé politické události konce 30. let 19. století silně ovlivnily jeho názory i dílo. Opustil právnickou kariéru a plně se věnoval literatuře. Patřil k radikálům požadujícím samostatnost českých zemí. Za první světové války byl kvůli svým postojům vyšetřován a pro podezření z velezrady půl roku vězněn. Spoluzaložil pravicovou stranu národně demokratickou, po vzniku Československé republiky se stal jejím poslancem a později senátorem. Zemřel na selhání srdce při koupání v Jaderském moři.

 

další díla:

  • básnická skladba: Milá sedmi loupežníků
  • válečná básnická tetralogie: Lehké a těžké kroky, Anebo, Okno – vlastenecká báseň Země mluví, Poslední rok
  • drama: Zmoudření Dona Quijota – inspirováno Cervantesovým románem

 

Další představitelé generace buřičů

Charakteristika:

  • navazují na generaci 90. let 19. století, na českou modernu
  • stejný věk, často bohémský život (setkavání v Neumannově vile na Olšanech), inklinace k anarchismu, satanismu. Členové anarchistické skupiny soustředění kolem Neumannova časopisu Nový kult

 

  • Petr Bezruč

       – nazýván bardem (mluvčím) slezského lidu

       – Slezské písně – sociální a národnostní balady (Ostrava, Maryčka

Magdónova, Kantor Halfar), lyrické básně (Jen jedenkrát, Labutinka)

– Stužkonoska modrá

 

  • Fráňa Šrámek

       politická a angažovaná poezie:

– Života bído, přec tě mám rád

– Modrý a rudý

milostná poezie:

– Splav

– impresionistický román Stříbrný vítr

– drama Měsíc nad řekou

 

  • Stanislav Kostka Neumann

– organizátor anarchistického hnutí

– jeho dílo prošlo složitým vývojem, odráží všechny proudy české

poezie přelomu 19. a 20. století

– Nové zpěvy – vliv civilismu

– Rudé zpěvy – vliv komunismu

– Zamořená léta, Bezedný rok – sbírky z období okupace

– Kniha lesů, vod a strání – nejlepší dílo, sbírka přírodní lyriky

 

  • František Gellner

– básník ironicky jedovatých, drsných veršů

sbírky:

– Po nás ať přijde potopa

– Radosti života

 

  • Karel Toman

– básnická sbírka Měsíce – nejlepší dílo, 12 básní, vznikla za 1. světové

války, hl. myšlenka – jistotou a hodnotou v neklidné době je země,

národní tradice a hrdost

 

  • Jaroslav Hašek

– Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války – nejlepší dílo,

čtyřdílný román, poslední díl nedokončen; originální protiválečné dílo

světové literatury, přeloženo do 60 jazyků, ihned po vydání populární;

v postavě Švejka představil autor typického českého člověka;

čtyřikrát zfilmováno


Další podobné články na webu:

error: Content is protected !!