Král Oidipus – rozbor knihy

 

   Kniha: Král Oidipus

   Spisovatel(ka): William Shakespeare

   Přidal(a): terih10

 

MOTIV

– vlastní oslepení je zde symbolické, dochází k němu poté co zjistí skutečnou pravdu

– dále se zde objevuje tzv. ‘‘ Oidipovský komplex‘‘, je termín používaný v psychoanalýze k označení milostného (platonického) vztahu syna k matce

– z příběhu se dá usoudit, že staří Řekové věřili v pevně stanovený osud, který se nedá, a ani ho není radno, měnit.

 

Tématická výstavba

TÉMA

drama řeší problémy osudu, trestu a viny

 

POSTAVY

Oidipus – ve hře vytváří dojem přísného ale vstřícného vládce se smyslem pro disciplínu.

Iókasté– byla za hodnou a věrně oddanou ženu. Souvislosti s Oidipovým osudem si dokázala dát dohromady dříve než král sám snažila se ještě zabránit zkáze, marně.(*) A tak páchá sebevraždu. Nedokázala se smířit se svým i Oidipovým osudem.

 

PROSTŘEDÍ

Děj se odehrává v městě Théby v mystické době. Město (Théby) zužuje mor, který bude trvat, tak dlouho dokud bude žít vrah krále Láia, tím začíná celá hra.

 

IDEA

– týká se bezmocnosti člověka vůči jeho osudu, kletby a také vyvarování se činů, které se stávají nevědomky, aby neviděl následky své kletby. Oidipus se usmíří s Kreónem a za nějaký čas odejde z Théb.

 

Kompoziční výstavba

– kompozice zde pracuje s retrospektivou a chronologií, a odhalováním minulosti

– drama pracuje na postupném a napjatém odkrývání skutečností

– první a poslední scéna jsou vůči sobě v protikladu:

  • V první je Oidipus váženým králem a osvoboditelem.
  • V poslední se mění v ubohého slepce.

 

Druh: epika

Žánr: tragické drama

Forma: próza

 

Výstavba dramatu:

EXPOZICE:

Věštba králi Láiovi určí, že ho usmrtí jeho vlastní syn a ožení se s jeho manželkou, svou matkou. Když se mu narodí syn, přikáže, aby mu probodli nohy a pohodili ho v lese na hoře Kithariónu. Ale otrok, který má tento čin provést,k němu nenajde sílu a odnese dítě pastýři korintského krále Polyba.

 

KOLIZE:   

Král Polybos vychová Oidipa, aniž, by mu cokoliv řekl o jeho původu. Oidipus se jednoho dne dozvídá o svém původu a odchází do delfské věštírny, aby zjistil pravdu o svých rodičích. Odtud se vydává do Théb. Cestou při potyčce zabíjí vlastního otce krále Láia (netuší, že je to jeho otec). Poté rozluští hádanku Sfingy =>tím osvobozuje město od této nestvůry. Jako odměnu dostává královský trůn a ruku ovdovělé královny Iokasté (své matky).

 

KRIZE:  

Po několika letech postihne Théby mor. Oidipus zjjistí, že mor bude trvat, tak dlouho dokud bude žít vrah krále Láia, proto začne pátrat po vrahovi. Věštec Teresiás mu naznačí pravdu, ale Oidipus ho v hádce vyhostí.

 

PERIPETIE:

Zjištění, že vrahem je zřejmě on (Oidipus). => Přichází pastýř se zprávou o smrti krále Polyba a možnosti nástupu Oidipa na trůn => Oidipus má strach se vrátit kvůli věštbě. Pastevec mu řekne pravdu o jeho původu. Tak se dozvída celou pravdu o věštbě a o tom, že už se vyplnila.

 

KATASTROFA:  

Jeho matka a manželka Iokasté se ve svém pokoji oběsí a Oidipus se při pohledu na ní oslepí, aby neviděl následky své kletby.

 

Jazyková výstavba

– Jazyk a styl je ovlivněn příslušností tragédie k vysokým žánrům

– styl – umělecký

– dílo je psáno spisovným jazykem

– je zde využíváno archaismů (kmetové, mluviti, děl, ba)

– psáno v rozsáhlých monolozích, ale obsahuje i kratší dialogy

(Oidipus: Jak poznals ji? Svým uměním přece ne!

Teiresiás: Zde od tebe! Tys přinutil mě mluvit.

Oidipus: Cos pravil? Promluv zas, bych rozuměl.

Teiresiás: Mám ještě mluviti? Ty nechápeš?

Oidipus: Ne zcela jasně; opakuj cos děl.

Teiresiáš: Že hledáš vraha, kterým jsi ty sám!)

 

Figury:

  • Kéž nikdy, nikdy bozi přejasní – epizeuxis
  • Já sám, jen sám jsem volal na sebe – anafora

 

Tropy:

 

O AUTOROVI

Sofoklés (496-406 př.n. l.) – starořecký autor

– byl starořecký athénský dramatik, kněz a politik (496- 406 př.n. l.)

– zastával několik významných úřadů ve službě athénskému státu

– zabýval se psaním básní a tragických dramat

– z pravděpodobných 123 dramat se celých dochovalo pouze 7

 

DALŠÍ DÍLA

  • Anitogona
  • Král Oidipus
  • Oidipus na Kolónu
  • Aiás
  • Trachiňanky
  • Élektra
  • Filoktétés

 

ÚRYVEK

Iokasté:   Nač se ptáš po tom? Nedbej toho nic a plané jeho řeči z mysli pusť.

Oidipus: Ó ne, to neudělám! Neodkrýt svůj původ, jsem-li mu již na stopě?

Iokasté:   Ach, ustaň, probůh, je-li trochu jen ti život milý – dost, že trpím já!

Oidipus: Ty buď jen klidna! Zjeví-li se snad, že praotrocké matky syn, já sám jsem praotrokem, ty cti neztratíš!

Iokasté:   Než slyš mne přece, prosím, nečiň to!

Oidipus: Ne, neposlechnu, musím zvědět pravdu!

Iokasté:   Já radím dobře, chci tvé blaho jen.

Oidipus: Už dávno zmrzí mě to blaho tvé –

Iokasté:   Kéž nepoznáš kdy, ubohý, kdo jsi!

Oidipus: Nuž prijde onen pastýř konečně? Tu zde vzal ďas i s jejím šlechtictvím!

Iokasté:   Ó hrůza! Synu bídy! Takto jen tě mohu naposledy oslovit!


Podobné rozbory děl: