Král Lávra – rozbor knihy (4)

 

   Kniha: Král Lávra

   Spisovatel(ka): Karel Havlíček Borovský

   Přidal(a): barbucha.nej

 

 

Zasazení výňatku do kontextu díla

charakteristika díla: písňová skladba o králi, který se styděl za své oslí uši

 

Téma a motiv

  • téma: Autor v tomto díle ukazuje, že nezáleží na zevnějšku člověka, ale na chování a jednání.
  • hlavní myšlenka: ostrá satirická kritika hlouposti, zloby a omezenosti panovníka, vysmívá se všem hloupým králům, ale i slepé oddanosti poddaných, oslí uši = politický symbol
  • motiv: OSLÍ UŠI, TAJEMSTVÍ, strach, smrt, mateřská láska, odhalení, tanec, oslava, štěstí, úleva, přiznání
  • kritika hlouposti, omezenosti a zloby
  • podtextem je cenzura

 

 

Časoprostor

  • Irsko, pravděpodobně středověk, ale jen kvůli cenzuře, jinak se to odehrává v Rakousku-Uhersku
  • dávné časy

 

Kompoziční výstavba

  • každá sloka 7 veršů; verš básně je jednoduchý, rýmy se nepravidelně střídají.
  • Chronologický kompoziční postup.
  • 34 strof, 4 veršová sloka

 

Literární druh a žánr

  • epika
  • alegorická satirická skladba
  • pohádka

 

Forma

 

Vypravěč / lyrický subjekt

  • vypravěč : er forma

 

Postavy

Král Lávra – starý dobrý král, lidé ho měli rádi, protože je nenechával trpět, byl moudrý a oblíbený, ale měl jednu chybu – nechával se stříhat jednou do roka a poté holiče nechal popravit.

Kukulín – mladý holič, na kterého padl los. Jako jediný přežil královou slabost – stal se jeho doživotním dvorním holičem.

Kukulínova matka – matka Kukulína, stará vdova, která oroduje za svého syna u krále.

Poustevníček – dal Kukulínovi radu se vyzpovídat do staré vrby.

Červíček – muzikant, který z basy ztratil kolíček.

 

Vyprávěcí způsoby

  • polopřímá a nevlastní přímá řeč
  • vyprávěcí postup
  • funkční styl – umělecký

 

Typy promluv

  • polopřímá a nevlastní přímá řeč, dialogy

 

Veršová výstavba

  • nepravidelný verš, většinou obkročný, velice jednoduchý
  • krátké verše

 

Jazykové prostředky

  • knižní výrazy
  • archaismy (chřadne, bál, kvas)
  • lidová mluva a hovorové výrazy (jazýček, švanda)
  • písňová forma

 

Tropy a figury

básnické prostředky : – apostrofa (oslovení neživého předmětu)

 

Literárněhistorický kontext

literární směr: počátky realismu – generace národního obrození

doba vzniku: 1.pol.19.stol.

vliv díla: zfilmováno Karlem Zemanem jako loutkové divadlo

 

KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ

o autorovi:

Narodil se v Borové. Chtěl se stát knězem, ale vyhodili ho. Poté chce působit v Chebu, jako učitel na gymnáziu, ale nebyl přijat. Hodně cestoval. Do roku 1855 žil Havlíček nedobrovolně v Brixenu. Potom se vrací domů do Brodu. Dozvídá se o smrti své ženy. Je zdrcen. Odjíždí do Prahy. Vlastenci se mu však vyhýbají. Havlíček nakonec umírá v Praze na pokročilou tuberkulózu. Z jeho pohřbu se stala velká lidová protivládní demonstrace. Byl to politický novinář, epigramatik, satirik. Byl velmi útočný a nesmlouvavý pokud šlo o svobodu národa a jazyka. Kritizoval rakouskou vládu, její policejní aparát, úřednictvo a církev. Vydával revolučně zaměřené noviny, a proto byl jako nebezpečná osoba poslán do Brixenu. Během života ještě před zatčením pracuje jako redaktor Pražských novin a jejich přílohy Česká včela.

Zdenka Havlíčková = dcera národa

 

Literární kritika:

  • kritika především ze strany režimu, kritizován umírněnějšími obrozenci za přílišnou radikálnost

 

Současníci:

 

Další díla:

  • Křest svatého Vladimíra, Tyrolské elegie, Epigramy

 

Okolnosti vzniku:

  • kritika režimu a královského majestátu (“všemocnosti”), námět ze staré irské pověsti (balady)

 

Literárněhistorický kontext:

  • absolutismus, tajná policie, korupce, kritika úřednického aparátu a měšťáctví


Podobné rozbory děl: