👤Samuel Beckett
Život ❤️
Byl klíčovou postavou absurdismu ⯀ Jeho dílo se vyznačuje minimalismem a existenciální úzkostí ⯀ Jeho hry a romány zásadně ovlivnily moderní dramaturgii a prózu ⯀ Často zobrazoval selhání, osamělost a beznaděj ⯀ Psal v angličtině a francouzštině ⯀ Jeho experimentální styl se zaměřoval na jazyk jako médium ⯀ Je považován za jednoho z nejvlivnějších modernistů ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Čekání na Godota ⯀ Konec hry ⯀ Molloy
Současníci 👥
James Joyce (Ulissess), Virginia Woolf (Paní Dalloway), T.S. Eliot (J. Alfred Prufrock), Ernest Hemingway (Stařec a moře), William Faulkner (Hluk a vzpoura)
📖 Konec hry (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Jedná se o drama, konkrétně absurdní drama s tragikomickými prvky, jehož výrazovou formou je divadelní hra.
Téma a motiv 💡
Téma Konce hry se točí okolo absurdity existence, bezvýchodnosti lidského údělu a neschopnosti komunikace, přičemž hlavní myšlenkou je uvědomění si konečnosti života a marnosti veškerého snažení v cyklickém opakování bezvýznamných rituálů, motivy zahrnují slepotu, nemohoucnost, závislost, paměť a čekání na smrt, s námětem hry tvořeným posledními chvílemi života čtyř postav uzavřených v prostoru připomínajícím bunkr, kde přežívají v symbiotickém vztahu plném sarkasmu a hořkého humoru.
Zařazení díla 🕑
Literární směr, do kterého Konec hry spadá, je absurdní drama, a autor Samuel Beckett tvořil v období po druhé světové válce, které je označováno za postmodernismus.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v Konci hry je neurčitý a klaustrofobický, odehrává se v jakémsi uzavřeném prostoru s dvěma okny, připomínajícím bunkr po apokalypse, bez bližšího určení času, což posiluje univerzálnost a nadčasovost sdělení.
Kompozice 📝
Kompozice Konce hry je cyklická a repetitivní, s minimem děje a důrazem na dialogy a monology, formálně je hra členěna do jedné dějství bez explicitního dělení na scény, přičemž rytmus hry je dán opakováním frází a absurdních situací.
Charakteristika díla 📜
Jedná se o drama, konkrétně absurdní drama s tragikomickými prvky, jehož výrazovou formou je divadelní hra.
Vypravěč 🧙🏻♂️
V Konci hry se nevyskytuje tradiční vypravěč, hra je prezentována skrze dialogy a monology postav, s absencí autorského komentáře, což divákovi ponechává prostor pro vlastní interpretaci.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Konci hry zahrnují Hamm, slepého a imobilního patriarchu, který vládne svému okolí s krutostí a sarkasmem; Clov, Hammova sluhu, který se o něj stará, ale zároveň touží po svobodě a úniku; Nagg a Nell, Hammovi rodiče, kteří žijí v popelnicích a představují groteskní obraz minulosti a rozpadu.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk hry je spisovný, ale s prvky absurdity a černého humoru, využívá se přímá řeč k vykreslení dialogů mezi postavami, které jsou často plné opakování, nedorozumění a sarkasmu, autor využívá metafory a alegorie, například postavy uvězněné v popelnicích symbolizují lidskou existenci omezenou na přežívání a čekání na konec, opakování a fráze zdůrazňují monotónnost a bezvýchodnost situace, a sarkasmus a černý humor slouží k vyjádření absurdity a beznaděje.
Stručný obsah 🏷
Hra Konec hry zobrazuje absurdní a bezvýchodnou situaci čtyř postav uvězněných v klaustrofobickém prostoru, kde Hamm, slepý a ochrnutý muž, vládne nad svými rodiči Naggem a Nell, kteří žijí v popelnicích, a svým sluhou Clovem, který se o něj stará a chce odejít.
Podrobný obsah díla 🗒
V klaustrofobickém, neidentifikovatelném prostoru s jediným oknem, které nabízí pohled na pustý vnější svět, slepý a ochrnutý Hamm, sedící na vozíku, manipuluje a tyranizuje své rodiče, Nagga a Nell, kteří žijí v popelnicích a objevují se jen na jeho pokyn, a svého sluhu Clova, který se o něj stará a touží po odchodu, ale zároveň se zdá být neschopný odejít; Hamm neustále žádá o léky, jídlo a pozornost, zatímco Clov plní jeho rozkazy s nechutí a sarkasmem, vztah mezi Hammem a jeho rodiči je naplněn hořkostí a vzájemnými výčitkami, Nagg a Nell se krátce vynořují z popelnic, aby si vyměnili útržky vzpomínek a projevili si chvilkovou něhu, ale i jejich vztah je poznamenán absurditou a beznadějí; Clov opakovaně hrozí odchodem, ale vždy se vrací, jeho pokusy o vzpouru jsou marné, Hamm se ho snaží udržet u sebe, protože je závislý na jeho péči, a zároveň ho ponižuje a týrá, hra se odehrává v cyklickém čase, kdy se opakují stejné situace a dialogy, což zdůrazňuje monotónnost a bezvýchodnost jejich existence, postavy neustále hovoří o konci, o smrti, ale zároveň se ho bojí a odkládají ho, jejich životy jsou redukovány na pouhé přežívání, na čekání na konec hry, který však nikdy nepřichází, vnější svět je popsán jako pustý a zničený, což odráží vnitřní stav postav a symbolizuje absurditu lidské existence v moderním světě, hra končí Clovovým odchodem, který je však spíše symbolický než skutečný, protože se zdá, že ani on nemůže uniknout z tohoto bezvýchodného kruhu, Hamm zůstává sám, čeká na nevyhnutelný konec, který však nikdy nepřichází, což zdůrazňuje absurditu a beznadějnost lidské existence v konfrontaci s nicotou.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.