👤Titus Maccius Plautus
Život ❤️
Byl mistrem římské komedie ⯀ Jeho hry jsou psány v hovorové latině ⯀ Jeho díla jsou plná slovních hříček a komických situací ⯀ Jeho práce ovlivnila vývoj dramatické tvorby po staletí ⯀ Jeho hry odrážejí sociální a kulturní život jeho doby ⯀ Dochovalo se 20 jeho her ⯀ Jeho hry obsahují typické postavy jako chytrý otrok, zamilovaný mladík a lakomý stařec ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Komedie o hrnci ⯀ Chlubivý voják ⯀ Dvojčata
Současníci 👥
Livius Andronicus (Odysea), Naevius (Bellum Punicum), Ennius (Annales)
📖 Komedie o duchu (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Komedie o duchu je drama, konkrétně komedie, napsaná ve veršované formě s využitím dialogů.
Téma a motiv 💡
Komedie o duchu se zaměřuje na téma lásky, klamu a intrik, s hlavní myšlenkou, že lstivost a podvody se nakonec obrátí proti jejich strůjci, přičemž motivy zahrnují lásku mezi mladými lidmi, vztah otce a syna, roli otroků v antické společnosti a nadpřirozené prvky v podobě ducha, který je klíčovým prvkem pro rozvíjení děje, přičemž námětem je příběh mladíka, který s pomocí chytrého a vynalézavého otroka předstírá, že je pronásledován duchem, aby získal peníze od svého lakomého otce na výkup své milované.
Zařazení díla 🕑
Komedie o duchu patří do období starověkého Říma a řadí se k literárnímu směru antické literatury, konkrétně k římskému dramatu, které se vyznačuje zaměřením na zábavu a poučení, a často využívá motivy z řecké literatury.
Časoprostor 🕰️
Komedie o duchu se odehrává v Athénách, v antickém Řecku, před domem starce Chrema, kde se většina děje odehrává na ulici, což je typické pro antické komedie, a čas děje je omezen na krátký časový úsek, pravděpodobně jeden den.
Kompozice 📝
Kompozice Komedie o duchu je chronologická s prvky situační komiky a dramatickými zvraty, formálně se dělí na akty a scény, které plynule navazují a gradují děj.
Charakteristika díla 📜
Komedie o duchu je drama, konkrétně komedie, napsaná ve veršované formě s využitím dialogů.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč v Komedii o duchu není explicitně přítomen, děj je vyprávěn skrze dialogy a jednání postav, což odpovídá dramatickému žánru a divadelnímu provedení.
Hlavní postavy 🕵️♂️
V Komedii o duchu vystupují postavy jako: Pánfil, mladý zamilovaný muž, který je ochotný riskovat a lhát, aby získal svou milovanou; Fedrom, chytrý a vynalézavý otrok, který je strůjcem všech intrik a klame Pánefilova otce; Chremes, lakomý a podezíravý otec Pánfila, který se snaží ušetřit peníze a kontrolovat svého syna; Bakchis, krásná hetéra, do které je Pánfil zamilovaný a kterou si chce vyplatit ze zajetí; Pseudolos, zdánlivě pomocník Fedroma, ale ve skutečnosti přítel Pánfila, který hraje roli ducha, aby pomohl s klamáním Chrema, Simo, soused Chrema a Pánfila, do jehož domu se Pánfil uchýlí po předstíraném napadení duchem; a nakonec stará kořenářka, která dodává komický prvek do hry svým povídáním a pověrami.
Jazyk a styl ✍️
Komedie o duchu je psána formou dramatu ve verších, s použitím hovorového jazyka a řadou jazykových prostředků, jako jsou přímá řeč, dialogy, monology, a využívá tropů a figur, například metafor, přirovnání, hyperbol, ironie a komiky situací.
Stručný obsah 🏷
Mladík Federátor si půjčí peníze od lichváře, aby si mohl koupit otrokyni, do které se zamiloval, a s pomocí chytrého otroka Pseudola se snaží lichváře obelhat a dluh splatit s využitím zlata nalezeného ve zdi domu, přičemž se do celého plánu zaplete i Federátorův otec, který má na Pseudola spadeno, a duch děda, který Federátorovi prozradí místo úkrytu zlata.
Podrobný obsah díla 🗒
Federátor, mladý a zamilovaný Athéňan, touží po krásné otrokyni, kterou vlastní nemorální lichvář, a proto si od něj půjčí peníze, aby si ji mohl koupit, ale zároveň ví, že lichváře nechce splatit; s pomocí svého chytrého a lstivého otroka Pseudola vymyslí plán, jak lichváře obelhat a peníze si nechat, a k tomu mu pomůže i náhoda, když v domě najde poklad zlata ukrytý jeho dědečkem, o kterém mu poví duch děda zjevující se v noci; Pseudolus, mistr převlékání a lží, si hraje s identitami a mate všechny okolo, včetně lichvářova otroka, kuchaře, a dokonce i Federátorova otce, Theopropa, který má na Pseudola spadeno kvůli jeho šikovnosti a vtipu; Theoprop se snaží Pseudolovi plány překazit, ale nakonec se stane obětí jeho intrik a sám se zaplete do série komických nedorozumění; duch dědečka hraje důležitou roli, protože je to on, kdo Federátorovi prozradí tajemství o ukrytém zlatě, které mu umožní splatit dluh a získat svobodu pro sebe i pro svou milovanou otrokyni; Pseudolus, jakožto hybatel celého děje, s bravurou orchestruje všechny lži a podvody, s lehkostí manipuluje s postavami a nakonec dosahuje svého cíle, kdy nejenže obelstí lichváře, ale i získá svobodu pro sebe jako odměnu za svou vynalézavost a loajalitu; Komedie o duchu je plná komických situací, zmatků, slovních hříček a nečekaných zvratů, které udržují diváky v napětí až do samého konce, kdy se vše šťastně vyřeší a láska, chytrost a spravedlnost vítězí nad chamtivostí a podlostí.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.