👤Milan Kundera
Život ❤️
Byl autorem románů s hlubokou intelektuální a filozofickou reflexí ⯀ Jeho díla se zabývají existencí, svobodou a totalitou ⯀ Prozkoumává témata paměti, identity a lidské existence ⯀ Mistrně používal ironii a satiru ve svých románech ⯀ Jeho romány překračují hranice jazykových a kulturních bariér ⯀ Jeho díla se stala klasikou světové literatury ⯀ Kunderova práce ovlivnila generace spisovatelů a intelektuálů ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Nesnesitelná lehkost bytí ⯀ Žert ⯀ Kniha smíchu a zapomnění
Současníci 👥
Günter Grass (Plechový bubínek), Ingeborg Bachmann (Malá hudba noční), Thomas Bernhard (Beton), Elias Canetti (Hmota a paměť)
📖 Kniha smíchu a zapomnění (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Jedná se o epiku, konkrétně román s prvky eseje a autobiografie, psaný v próze.
Téma a motiv 💡
V Knize smíchu a zapomnění Kundera zkoumá téma paměti a zapomnění, jak individuálního, tak kolektivního, a jejich vliv na utváření identity a historie; hlavní myšlenkou je, že boj s mocí je zároveň bojem o paměť, neboť totalitní režimy se snaží manipulovat s minulostí a vymazat nepohodlné události a osoby z kolektivního vědomí, a motivy zahrnují smích, zapomnění, lásku, zradu, exil, hudbu a politickou angažovanost, přičemž námět tvoří prolínání osudů několika postav v Československu a ve Francii, které se potýkají s následky okupace a normalizace.
Zařazení díla 🕑
Kundera patří k postmodernismu a jeho tvorba spadá do druhé poloviny 20. století.
Časoprostor 🕰️
Děj Knihy smíchu a zapomnění se odehrává v Československu (především v Praze) a ve Francii, časově se rozprostírá od 50. let do 70. let 20. století, s retrospektivními pohledy do minulosti.
Kompozice 📝
Kniha smíchu a zapomnění má nelineární kompozici, skládá se ze sedmi částí, které se vzájemně prolínají a doplňují, a formálně se člení na kapitoly a podkapitoly, přičemž autor využívá různé literární techniky, jako jsou vnitřní monology, dialogy, popisy, úvahy a snové pasáže.
Charakteristika díla 📜
Jedná se o epiku, konkrétně román s prvky eseje a autobiografie, psaný v próze.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je autor, který se v textu objevuje jako postava i jako komentátor děje, kombinuje er-formu a ich-formu a střídá objektivní popis s subjektivním hodnocením.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy Knihy smíchu a zapomnění zahrnují Tamina, mladou ženu, která se snaží získat zpět dopisy od svého zesnulého manžela, aby ochránila jeho památku před zneužitím komunistickým režimem, a která symbolizuje boj proti zapomnění; Mirek, disident a intelektuál, který se po okupaci Československa ocitá v exilu a potýká se s pocity ztráty a odcizení; Hubel, Mirekův přítel, který se s okupací vyrovnává pragmaticky a snaží se přizpůsobit nové situaci; Marie-Claude, Mirekova milenka ve Francii, která představuje bezstarostnost a hédonismus západní společnosti; a Kundera samotného, který vystupuje jako autor-vypravěč a reflektuje témata paměti, zapomnění a identity.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk Kunderovy knihy je spisovný, elegantní a promyšlený, s využitím přímé řeči pro vykreslení dialogů a vnitřních monologů postav, metafor a symbolů pro prohloubení významu a alegorických prvků pro zprostředkování politických a filosofických témat, přičemž autor mistrně pracuje s ironií a sarkasmem pro kritický komentář k totalitní moci a lidské existenci.
Stručný obsah 🏷
Kniha smíchu a zapomnění sleduje prolínající se osudy několika postav v Praze a v Paříži, které se potýkají s láskou, zradou, exilem, pamětí a zapomínáním v kontextu absurdity totality a jejího vlivu na lidské životy a vztahy.
Podrobný obsah díla 🗒
Kniha začíná příběhem Mirky, která se zoufale snaží získat zpět dopisy, které napsala svému bývalému milenci, jež by mohly být kompromitující v očích komunistického režimu, a poté se zaměřuje na Tamina, exilového spisovatele žijícího v Paříži, který se utápí v nostalgii a vzpomínkách na svou milovanou ženu a rodnou zemi, a na jeho marný pokus o návrat do vlasti, kde se setkává s Marií-Claude, mladou Francouzkou, která mu nabízí pomoc, ale zároveň symbolizuje povrchnost a ztrátu paměti západní společnosti, zatímco se Tamina snaží uchovat vzpomínky na svou minulost a identitu, prolíná se příběh o invazi ruských tanků do Prahy v roce 1968, který je alegorií pro potlačení svobody a lidské důstojnosti, a v němž vystupuje Mirek, muž bojující proti okupaci a snažící se udržet si svou lidskost v absurdní situaci, zároveň se kniha zaměřuje na téma smíchu a jeho ambivalentní povahy, od osvobozujícího smíchu až po smích, který může být nástrojem manipulace a moci, přičemž Kundera zkoumá, jak totalitní režimy využívají manipulace s historií a pamětí k ovládání populace, a jak jednotlivci bojují o uchování své identity a pravdy v prostředí, kde se fakta a fikce prolínají, dále se příběh dotýká osudů dalších postav, jako je Hugo, disident, který se skrývá před policií, a Eva, žena toužící po lásce a svobodě, jejichž osudy ilustrují komplexitu lidských vztahů a boj o přežití v totalitním režimu, a v závěru se kniha vrací k Tamině, který se stále potýká se svou minulostí a ztrátou milované ženy, a k jeho úvahám o smyslu života, paměti a zapomnění v kontextu absurdity lidské existence, přičemž Kundera klade otázky o povaze reality, identity a moci, a o tom, jak se vyrovnat se ztrátou a zachovat si lidskost v světě, který se zdá být absurdní a chaotický.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.