👤John Keats
Život ❤️
Byl klíčovým představitelem anglického romantismu ⯀ Jeho poezie je proslulá smyslovou bohatostí a hudebností ⯀ Zkoumá témata smrti, krásy a pomíjivosti života ⯀ Jeho díla se vyznačují intenzitou emocí a hloubkou myšlenek ⯀ Patří mezi ně „Ode na řeckou vázu“, „Ode na Melancholii“ a „Hyperion“ ⯀ Jeho vliv na světovou literaturu je dodnes značný ⯀ Jeho básně se vyznačují mistrovským užíváním jazyka a metafor ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Endymion ⯀ Lamia ⯀ Hyperion
Současníci 👥
William Wordsworth (Lyrické balady), Samuel Taylor Coleridge (Lyrické balady), Lord Byron (Childe Harold’s Pilgrimage), Percy Bysshe Shelley (Adonais)
📖 Hyperion (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Hyperion je epická báseň, patřící do žánru narativní poezie, psaná ve veršované formě s využitím jambického pentametru.
Téma a motiv 💡
Hyperion se zaměřuje na téma pádu starých Titánů, ztělesňujících krásu, sílu a primitivní síly přírody, kteří jsou svrženi novými olympskými bohy v čele s Diem, Apolónem a dalšími, reprezentujícími rozum, řád a umění; hlavní myšlenkou je zobrazení nevyhnutelného cyklu změny a konfliktu mezi starým a novým řádem, mezi instinktem a intelektem, kde krása a síla Titánů bledne před novým řádem a intelektuální silou olympských bohů; motivy básně zahrnují moc, boj o moc, ztrátu, smutek, hledání smyslu existence, vztah umění a přírody, sílu osudu; námětem je pak mýtus o Titanomachii, boji Titánů proti Olympanům, a zaměření na porážku a utrpení Titánů.
Zařazení díla 🕑
Romantický směr, období autora je raný romantismus, plný snění, fantazie a zájmu o mytologii.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Hyperionu je neurčitý a mytologický, odehrávající se v říši Titánů a bohů, v prostředí jeskyní, lesů a hor, v časech dávno minulých, kdy svět byl ještě mladý a vláda Titánů se chýlila ke konci.
Kompozice 📝
Báseň je rozdělena do tří nedokončených zpěvů, kompozice je založena na sledu scén zachycujících pád Titánů, s použitím retrospektivy a lyrických pasáží; formálně je báseň napsána blankversem, nerýmovaným jambickým pentametrem, který dodává textu vznešenost a epický charakter.
Charakteristika díla 📜
Hyperion je epická báseň, patřící do žánru narativní poezie, psaná ve veršované formě s využitím jambického pentametru.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je vševědoucí, autorský vypravěč, který sleduje osudy postav, popisuje prostředí a události a proniká do myšlenek a pocitů Titánů; vyprávěcí forma je er-forma, s občasným využitím přímé řeči postav.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavami Hyperionu jsou především Titáni: Saturn, bývalý vládce, zosobňující starý řád, nyní sesazený a zlomený žalem, Thea, Saturnova sestra, která sdílí jeho smutek a beznaděj, Hyperion, bůh Slunce, nejmocnější z Titánů, který se odmítá vzdát a plánuje pomstu, Klymene, Ókeanos, Enkelados, Koios a Kreios, další Titáni, kteří trpí porážkou; na straně Olympanů vystupují Apollo, bůh světla, umění a poezie, který se stává symbolem nového řádu, Mnemosyné, bohyně paměti, která pomáhá Apolónovi dosáhnout božství, a nakonec i samotný Zeus, vládce Olympu.
Jazyk a styl ✍️
Hyperion je napsán vznešeným, archaickým jazykem s důrazem na spisovnou angličtinu a blankvers, desetislabičný nerýmovaný verš, a Keats bohatě využívá metafory, personifikace a smyslové obrazy k vykreslení atmosféry a emocí postav, přičemž přímá řeč propůjčuje postavám Titánů individualitu a zdůrazňuje jejich tragický osud, zatímco Apollónův vnitřní monolog odhaluje jeho proměnu v boha.
Stručný obsah 🏷
Epická báseň Hyperion vypráví o pádu starých Titánů, božstev vládnoucích před olympskými bohy, a o vzestupu Apollóna, nového boha světla a umění, který se stává symbolem krásy a imaginace.
Podrobný obsah díla 🗒
Báseň začíná zasedáním poražených Titánů, kteří se shromáždili v jeskyni, aby truchlili nad svou ztrátou moci a postavení, a Saturn, jejich svržený vládce, je ponořen do hluboké melancholie a vzpomíná na svou dřívější slávu, zatímco ostatní Titáni, jako Thea, Hyperionův bratr, a Ókeanos, Titán moří, vyjadřují svou bolest a beznaděj, a Hyperion, bůh slunce, se odmítá smířit s porážkou a vyzývá k boji proti Olympanům, avšak jeho úsilí je marné, neboť osud je proti nim, a mezitím sledujeme Apollónovu cestu k božství, která začíná jeho setkáním s Mnemosyné, bohyní paměti, jež ho učí chápat tajemství vesmíru a umění, a skrze ni Apollón prožívá intenzivní smyslové vjemy a proniká do podstaty krásy, a v klíčové scéně se Apollón promění v boha světla a umění, a jeho proměna je doprovázena extatickým prožitkem a novým chápáním vesmíru, a zároveň chápe utrpení Titánů, ačkoli si uvědomuje, že jejich pád je nevyhnutelný, a tak se Hyperion, poslední z Titánů, vydává na svůj poslední let slunce a mizí v temnotě, symbolizovaný novým úsvitem Apollónova věku, který s sebou přináší krásu, umění a imaginaci, a ačkoliv je báseň nedokončená, fragment naznačuje Keatsův záměr prozkoumat témata změny, ztráty a znovuzrození, a Apollónův vzestup symbolizuje triumf krásy a umění nad starým řádem, a zároveň vyjadřuje bolest a melancholii spojenou se ztrátou minulosti.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.