Hřbitovní kvítí – rozbor díla (Jan Neruda)

👤Jan Neruda


Život ❤️

Byl mistrem českého jazyka a stylu ⯀ Jeho povídky, zejména cyklus Arabesky, jsou dodnes čteny a oceňovány pro jejich lyrismus, psychologickou hloubku a melancholickou atmosféru ⯀ Zanechal bohaté dílo zahrnující poezii, romány, fejetony a překlady ⯀ Jeho dílo se vyznačuje jemnou ironií a citlivým zobrazováním pražského prostředí a jeho obyvatel ⯀ Jeho práce se staly součástí českého kulturního dědictví ⯀ Neruda je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů 19. století ⯀ Jeho vliv na českou literaturu a umění přetrvává dodnes ⯀

Více informací

 

Tvorba (příklady) ✒️

Povídky malostranské ⯀ Hřbitovní kvítí ⯀ Balady a romance

 

Současníci 👥

Karel Havlíček Borovský (Křest sv. Vavřince), Božena Němcová (Babička), Josef Kajetán Tyl (Fidlovačka), Svatopluk Čech (Romance o Janu Žižkovi)

 

📖 Hřbitovní kvítí (rozbor)


Základní charakteristika 📌

Hřbitovní kvítí patří k literárnímu druhu lyrika, konkrétně jde o lyrickoepickou báseň, která je psána ve veršované formě.

 

Téma a motiv 💡

Hřbitovní kvítí se tematicky zaměřuje na melancholickou reflexi života, smrti a pomíjivosti, přičemž hlavní myšlenkou je smíření se smrtí jakožto přirozenou součástí života, motivy zahrnují smrt, lásku, smutek, osamělost, paměť, a vzpomínky na dětství a mládí, a námětem jsou procházky autora po Olšanských hřbitovech, kde pozoruje hroby, náhrobky, a přemýšlí o životě a smrti těch, kteří zde odpočívají.

 

Zařazení díla 🕑

Literární směr, do kterého Hřbitovní kvítí spadá, je realismus, a Nerudovo autorské období je spojováno s tzv. májovskou generací.

 

Časoprostor 🕰️

Děj Hřbitovního kvítí se odehrává na Olšanských hřbitovech v Praze, časově je zasazen do neurčité současnosti autora, pravděpodobně do období jeho dospělosti.

 

Kompozice 📝

Kompozičně je Hřbitovní kvítí cyklickou sbírkou básní, jež je formálně členěna do několika částí, každá s vlastním názvem, které jsou tvořeny různě dlouhými verši s nepravidelným rýmovým schématem, a celkově sbírka vykazuje volnou kompozici bez pevných pravidel.

 

Charakteristika díla 📜

Hřbitovní kvítí patří k literárnímu druhu lyrika, konkrétně jde o lyrickoepickou báseň, která je psána ve veršované formě.

 

Vypravěč 🧙🏻‍♂️

Vypravěčem v Hřbitovním kvítí je lyrický subjekt, který vypráví v ich-formě a jehož prožitky, myšlenky a pocity jsou ústředním tématem básnické sbírky.

 

Hlavní postavy 🕵️‍♂️

Postavy v Hřbitovním kvítí nejsou vyobrazeny v tradičním smyslu, ale spíše jako vzpomínky a obrazy v mysli lyrického subjektu, což zahrnuje zemřelé, jejichž hroby autor navštěvuje na Olšanech, dále pak postavy z autorovy minulosti, jako jsou blízcí příbuzní, přátelé a známí, a nakonec i postava samotného autora, který se reflektuje v kontextu života, smrti a pomíjivosti.

 

Jazyk a styl ✍️

Neruda používá spisovný jazyk s občasnými archaismy a knižními výrazy, které dodávají básním vznešený a melancholický tón, využívá také metafory, personifikace a symboly, například hřbitov jako symbol pomíjivosti a smrti, květiny jako symbol krásy a života, které však rychle vadnou, a dále používá apostrofy, kdy se obrací k mrtvým či k abstraktním pojmům, jako je smrt nebo láska, čímž vytváří silný emocionální náboj a zapojuje čtenáře do svých úvah o životě a smrti, zároveň se v některých básních objevuje i ironie a sarkasmus, které kontrastují s melancholickým laděním celku a poukazují na absurditu lidské existence.

 

Stručný obsah 🏷

Sbírka básní Hřbitovní kvítí zobrazuje melancholickou a pesimistickou atmosféru, kde autor rozjímá nad smrtelností, pomíjivostí života, ztrátou milovaných a hledáním smyslu existence uprostřed všudypřítomné smrti a bolesti.

 

Podrobný obsah díla 🗒

V básnické sbírce Hřbitovní kvítí se Neruda ponořuje do hlubin lidské existence a konfrontuje čtenáře s tématy smrti, pomíjivosti a ztráty, prochází se hřbitovem, kde rozjímá nad náhrobními kameny a osudy těch, kteří pod nimi spočívají, v básni „Na hřbitově“ líčí ponurou atmosféru místa posledního odpočinku, kde se setkává s tichem a smutkem, v „Ukolébavce“ zase zpívá melancholickou píseň o smrti a utěšuje se myšlenkou, že smrt je osvobozením od bolesti a utrpení, básně „Přátelům“ a „Nepřátelům“ reflektují autorovy vztahy s lidmi a ukazují, jak i v smrti nachází smíření a odpuštění, v básni „Svatý Xaverius“ se Neruda zamýšlí nad vírou a nadějí na posmrtný život, zatímco v „Dlouhé chvíli“ se utápí v beznaději a skepsi, „Černá hodinka“ je plná melancholie a smutku nad ztrátou milované osoby, zatímco „Malý Jan“ vypráví příběh o chlapci, který zemřel v mladém věku, a ukazuje na krutost osudu, básně „Vzpomínka“ a „Zaslíbení“ se věnují tématu lásky a ztráty, zatímco v „Modlitbě“ se Neruda obrací k Bohu s prosbou o útěchu a smíření, v závěrečné básni „Na rozloučenou“ se loučí s čtenáři a s životem, přijímá smrt jako nevyhnutelnou součást lidské existence a nachází v ní klid a smíření, celkově sbírka Hřbitovní kvítí představuje hlubokou a melancholickou reflexi lidského života a smrti, Nerudovy básně jsou plné emocí, obrazů a symbolů, které čtenáře nutí k zamyšlení nad smyslem existence a nad pomíjivostí všeho pozemského, hřbitov se stává metaforou pro lidský život, kde se setkáváme s radostí i smutkem, s láskou i ztrátou, s nadějí i beznadějí, a kde nakonec všichni nacházíme svůj poslední odpočinek.

 

⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩ 

Rozbory Studijni-svet.cz   Materiály Rozbor-dila.cz

Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.