👤Jacques Prévert
Život ❤️
Byl klíčovým představitelem francouzského surrealismu ⯀ Jeho poezie se vyznačuje hravou jednoduchostí a hlubokou lidskostí ⯀ Mistrovsky používal neobvyklé metafory a překvapivé obraty ⯀ Jeho díla reflektují existenciální otázky každodenního života ⯀ Spolupracoval s významnými filmaři, jako byl Marcel Carné ⯀ Jeho vliv je patrný v literatuře i filmu ⯀ Získal si trvalé místo v dějinách francouzské a světové literatury ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Slova ⯀ Příběhy ⯀ Déšť a pohoda
Současníci 👥
André Breton (Nadrealistický manifest), Louis Aragon (Paříž zpívá), Paul Éluard (Kapitál), Antonin Artaud (Jezdec bez hlavy)
📖 Haraburdí (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Haraburdí spadá pod literární druh poezie, konkrétněji do žánru básnické sbírky, přičemž výrazovou formou je verš.
Téma a motiv 💡
V Haraburdí se Prévert zaměřuje na téma všedního života, lásky, smrti, sociální nespravedlnosti a absurdity války, s hlavní myšlenkou poukázat na krásu a poezii skrytou v každodenních okamžicích, i v těch zdánlivě banálních či tragických, a motivy zahrnují lásku v různých podobách, od romantické po mateřskou, smrt jako přirozenou součást života, sociální kritiku zaměřenou na chudobu a nerovnost, a protiválečné postoje, přičemž námět sbírky spočívá v zachycení pestré mozaiky lidských osudů, emocí a zkušeností, odrážející autorův osobitý pohled na svět.
Zařazení díla 🕑
Jacques Prévert patří k literárnímu směru surrealismus, který se vyznačuje důrazem na fantazii, sny a podvědomí, a tvořil v období mezi světovými válkami.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor v Haraburdí není explicitně definován, básně se odehrávají v neurčitém čase a na různých místech, často v městském prostředí, v kavárnách, na ulicích, v parcích, ale i v přírodě, čímž vytváří univerzální a nadčasový rozměr.
Kompozice 📝
Kompozice Haraburdí je volná, sbírka se skládá z jednotlivých básní různé délky a formy, bez pevného řazení, s formálním členěním na verše, strofy a básně, přičemž autor využívá nepravidelný rým a rytmus, volný verš i tradiční básnické formy.
Charakteristika díla 📜
Haraburdí spadá pod literární druh poezie, konkrétněji do žánru básnické sbírky, přičemž výrazovou formou je verš.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem v Haraburdí je sám autor, Jacques Prévert, který vystupuje jako lyrický subjekt, vyjadřující své osobní pocity, myšlenky a postoje, s vyprávěcí formou v první osobě singuláru i plurálu, čímž vytváří dojem autentičnosti a bezprostřednosti.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Haraburdí nejsou tradičně vykresleny, spíše se objevují jako fragmenty lidských osudů, reprezentující různé sociální vrstvy a charaktery, jako například milenci, děti, dělníci, vojáci, žebráci, umělci, a další anonymní postavy, které symbolizují lidskou rozmanitost a univerzalitu lidské zkušenosti, s charakteristikou postav spíše naznačenou skrze jejich činy, slova a situace, do kterých se dostávají, než detailně popsanou, přičemž autor se zaměřuje na zachycení jejich emocí, tužeb a snů.
Jazyk a styl ✍️
Prévert používá hovorový, jednoduchý a srozumitelný jazyk, blízký běžné řeči, s častým využitím přímé řeči, dialogů, opakování, výčtu, elips, personifikace, metafor, sarkasmu, ironie a humoru, čímž dosahuje hravosti, dynamiky a autentičnosti vyjadřování, a zároveň se vyhýbá akademickému a strojenému stylu.
Stručný obsah 🏷
Sbírka básní Haraburdí od Jacquese Préverta je mozaikou krátkých, často absurdních a humorných básní, které se dotýkají běžných životních situací, lásky, smrti, společnosti a politiky, a zároveň kritizují konvence a předsudky.
Podrobný obsah díla 🗒
Haraburdí je sbírka plná kontrastů, kde se mísí smutek s humorem, vážnost s hravostí, láska s nenávistí, život se smrtí, a kde autor s vtipem a ironií glosuje lidské slabosti, společenské nešvary a absurditu moderního světa; v básni „Zločin pana Lange“ líčí příběh muže, který se vzepře svému vykořisťovatelskému šéfovi a s pomocí přátel z ulice inscenuje svou smrt, aby se osvobodil a začal nový život; v básni „Barbara“ vzpomíná na milovanou ženu uprostřed bombardování Brestu, a ukazuje kontrast mezi krásou lásky a hrůzou války; v básni „Zahradníček“ líčí absurdní situaci, kdy zahradníček střílí ptáky, kteří mu kradou jahody, a zároveň se stará o květiny; v básni „Prodej“ se s ironií vyjadřuje o konzumismu a materializmu moderní společnosti; v básni „Pater Noster“ paroduje modlitbu Otčenáš a kritizuje pokrytectví církve; v básni „Děti, které se milují“ oslavuje lásku a svobodu mladých lidí, kteří se vzpírají konvencím; v básni „Tento milenec“ s humorem popisuje nešikovnost a roztržitost zamilovaného muže; v básni „Rodinný portrét“ sarkasticky zobrazuje rodinné vztahy a pokrytectví buržoazie; v básni „Ráno“ líčí každodenní rituály obyčejných lidí a ukazuje poezii v banálních věcech; v básni „Měsíc a pouliční lampa“ srovnává romantické představy o měsíci s realitou městského života; a v mnoha dalších básních se dotýká témat jako je smrt, čas, paměť, příroda, dětství, sny a fantazie, a to vše s neotřelým humorem, ironií a poetickou imaginací, která čtenáře nutí k zamyšlení nad sebou samým i nad světem kolem něj.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.