Hana – rozbor díla

 

   Kniha: Hana 

   Spisovatel(ka): Alena Mornštajnová

   Přidal(a): Anna

 

 Alena Mornštajnová

  • Období – současná česká literatura
  • Narodila se ve Valašském Meziříčí. Je vdaná a má dvě dcery
  • Česká spisovatelka a překladatelka
  • Vystudovala angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Ostravské univerzity
  • Pracuje jako lektorka anglického jazyka a překladatelka beletrie
  • Její knihy vydává nakladatelství Host

Další díla:

  • Hotýlek, Slepá mapa, Tiché roky

Současníci:

  • Kateřina Tučková, Radka Třeštíková, Radka Denemarková

 

Rozbor: Hana

  • Téma: Za 2. sv. v., na začátku vypráví příběh o dívce Miře, na konci o Haně, podle skutečné události
  • Motiv: Židé, život před a po 2.sv. válce, vina, rodina a smrt rodičů, epidemie tyfu, koncentrační tábor, láska
  • Druh: epika
  • Žánr: román (historický)
  • Forma vyprávění: ich forma na začátku a na konci, ve 2. části er – forma
  • Časoprostor: Meziříčí, Terezín, Osvětim, během 2. sv. v. a války po válce
  • Kompozice: chronologická na začátku a něco i na konci, jinak retrospektivní, má 3. části – Já, Mira , Ti přede mnou, Já, Hana
  • Slohový postup: vyprávěcí, popisný
  • Vyprávěcí způsoby: dialogy, dlouhá souvětí
  • Typy promluv: dialogy
  • Jazykové prostředky: spisovná čeština, přímá řeč
  • Hlavní myšlenka: Ukázat hrůzy z války

 

Hlavní postavy:  

  • Mira – od 9let – do 18 , svéhlavá, obětavá, spravedlivá, zvědavá, dokáže se srovnat se smutkem a svým osudem, má hnědé oči po matce, upovídaná. Zvykla si na Hanu a chápe ji takovou jaká je
  • Hana – 35 let, Židovka, duševně zmrzačená ze své zkušenosti v koncentračních táborech, je vyhublá, má šedivé vlasy, žádné zuby, moc nemluví, odtažitá, viní sama sebe, v depresích, nosí si po kapsách kousky chleba, neměla důvod žít, až když se starala o Miru, probudila v ní něco, co už dávno bylo pohřbité. Lidé ji mají za podivínku. Hana se však nedokáže nikomu svěřit, protože lidi, kteří neprožili, nevědí, – a ani vědět nechtějí
  • Neměla ráda cizí lidi a změny, nosila furt černé oblečení
  • Rosa – tichá, křehká, nechtěné dítě, mladší sestra Hany, zamilovala se do Karla Karáska a měli spolu děti
  • Jaroslav Horáček – sobecký, lhář, využil Hanu
  • Ivana Horáčková – kamarádka Hany, pracovala v lahůdkářství
  • Urbánek – zaměstnán v papírnictví
  • Mutti Greta a Bruno – prarodiče Hany
  • Ludmila Karásková – příbuzná Elsy, Hany a Rosy, stará, nemocná
  • Karel Karásek – syn Ludmily, vzal si Rosu na starost, pak se do ní zamiloval
  • Elsa – maminka Hany a Rosy, zemřela v Osvětimi spolu s rodiči, starostlivá
  • Ervin – otec Hany a Rosy, zemřel na nějakou infekci
  • Gusta – čestný, dává najevo své názory, s Mirou budou mít svatbu a dítě
  • Ida – sestra Gusty, rozmazlená, namyšlená, pomstichtivá
  • Jarmilka – nejlepší kamarádka Miry, pak ji jí ale sebere Ida, a Mira se zase začne víc přátelit s Gustavem

 

Podrobný děj:

1. část: Já, Mira

První část vypráví o Miře, začíná tím, že ve městečku v Meziříčí vypukla epidemie tyfu. Na oslavě její maminky Rosy si všichni dali věneček (který přinesla Hana), ačkoliv by věděli, že z té c. Naneštěstí Mira měla zakázáno ochutnat věneček, protože předtím zlobila a neposlechla rodiče. Celá rodina musela do nemocnice a na prosbu své maminky musela Mira jít za svou tetou Hanu. Když k ní přišla, viděla, že ji není dobře a tak si pro ní přijela záchranka. Mira šla zpátky ke svému domu, protože předtím zapomněla zamknout. A objevila se tam nejlepší kamarádka maminky (Ivana) a vzala si ji na starost.

Na náměstí hlásili stav nemocných a tam se Mira doslechla, že její maminka umřela a poté celá její rodina. O Haně nic neslyšela. Bylo ji teprve 9 let. Byla karanténa, ale pak se to začalo rozvolňovat

Ivana Horáčková se Miry ujala, když zjistila, že jsou všichni její příbuzní mrtvý. Měla i své dvě děti syna Gustava a mladší dceru Idu. Žárlili na Miru, dělali ji naschvály, šikanovali ji, byli na ní zlý. Rodiče věděli, že takhle to už dál nejde. Pak si pro ní přišla Hana (Protože za ní byl pan Horáček. Když byla v nemocnici, vypadla z okna). Mira bydlela u ní. Už ji bylo 10 let.

Se svojí nejlepší kamarádkou Jarmilkou chodily na půdu, kde dřív bydlela Mira. Už chodily na střední školu, kam začala chodit i Ida a Gustav

– 16 let. Ida ji vzala Jarmilku a Gustav se začal přátelit a setkávat se s Mirou. Vyspali se spolu i na půdě. Gustava vyloučili ze školy a šel na vojnu. Mira otěhotněla, ale odmaturovala a vzali se (ještě před Gustavovým odchodem) a začali spolu bydlet, kde dřív bydleli její rodiče.

 

2. část: Ti přede mnou

Tato část se odehrává před válkou, sledujeme generace rodičů a prarodičů Miry, dospívání Rosy a Hany. S nástupem Hitlera k moci také sledujeme, jak ta rodina postupně ztrácí všechna práva na základě norimberských procesů. Hana Helerová vyrůstala se svými rodiči Ervinem a Elsou, prarodiči Gretou a Brunem a mladší sestrou Rosou. Hana byla židovka a byla zamilovaná do Jaroslava Horáčka. Ludmila – Elsina matka už byla nemocná a radila ji, aby se odstěhovala do Anglie, že to tady není bezpečné (není to její opravdová máma, vzala si jí do péče). Ervin umřel.

Elsa uviděla Hana s Jaroslavem, místo toho aby byla ve škole. Když přišla Hana domů, vynadala ji a řekla ji, že se budou stěhovat za strýcem do Anglie. (Hana celou dobu zdržovala odjezd do Anglie, protože si myslela, že si ji Jaroslav vezme, že se o ní postará atd..)

Jaroslav se na Hanu vykašlal, protože se styděl za to, že ona je Židovka. A proto se zamiloval do Ivany, což byla tehdy Hany kamarádka. A Ivaně se Jaroslav taky líbil. Pak jim matka dovolila svatbu, protože když on není Žid, tak by to Hanu docela zachránilo, šla k němu mu to oznámit no a pak zjistila, že ji nechce.

Židi byli hodně omezováni co se týče pracovně, nakupování atd..

Když byli povoláni do Terezína, matka dala svojí dceru Rosu k Ludmile a Karlovi. Rosa se schovávala na půdě. Rose se Karásek líbil a Karásek taky, ale ještě se vyspal s paní Horáčkovou a doteď se neví, čí otec je Idy. Ludmila poté zemřela.

 

3. část: Já, Hana – Vypráví, jak se vrací zpátky do Meziříčí. Je vyhublá. Setkala se s Urbánkem, který byl v domě, kde dřív bydlela. Měla propadlé tváře…. Vypráví, co prožila v Terezíně. Její matka a babička s dědou byli převezeni do jiného koncentráku.

Spřátelila se tam s Jarkou, která tam na ní byla hodná a radila, že si má najít nějakou známost, aby dostávala víc jídla atd… Jednoho dne Jarka odjela tajně vlakem s dětmi údajně do Švýcarska (ale popravdě jeli do Osvětimi a hned byla mrtvá).

Hana si našla známost Lea a i s ním spala. Otěhotněla. Když ji bylo jednou špatně, šla na prohlídku a zjistili ji, že je těhotná. Vyvolali proto předčasný porod a vzali ji dítě. A řekla jim, že otcem je Leo a že se o ní postará, jenže za trest pak Lea poslali do Osvětimi a hned zemřel.

Hana se dostala i do Osvětimi, kde ji oholily vlasy, a řekli jim, aby se svlékli a šli se umýt a vytetovali jim na ruku jejich číslo. Hana tam prodělala i tyfus, byla vysílená, přemýšlela i na sebevraždu, ale pak už byl konec války.

Mira porodila syna Otíka. Teta Hana ji začala mít ráda a i Gustava, přestože byl Horáček, ale choval se jinak než oni.

Hana se neprojevovala, protože pořád cítila tíhu výčitek a že k vůlí ní zemřela maminka, že zdržovala odjezd do Anglie. Byla, ale ráda že má Miru, cítila zase potřebu pro něco žít.


Další podobné články na webu: