Hamlet – rozbor knihy

 

   Kniha: Hamlet

   Spisovatel(ka): William Shakespeare

   Přidal(a): terih10

 

 

HAMLET

William Shakespeare, 1600-1601

 

-motiv

touha po moci (násilí, intriky, vraždy)

-úvahy o lidském životě a existenci

-chtíč pomsty

-krize renesanční doby

-rodinný a milostný konflikt přerůstá v obecně společenský konflikt

-námět čerpán ze středověkých kronik

 

-časoprostor

-Dánsko, hrad Elsinor, počátek 17. století

 

kompoziční výstavba

-anglické alžbětinská tragédie o 5 dějstvích (expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa)

-chronologická

-vztah dějových linií je chronologický

-rychlý spád

 

-literární druh

-drama

 

-literární žánr

-tragédie

 

-postavy

Hamlet- dvě osobnosti, jedna bláznivá, druhá pomstychtivá, dánský princ

-Claudius- zákeřný, podlý, ctižádostivý, král, strýc HamletaGertruda- nestálá, sobecká, královna, matka Hamleta

-Ofélie- krásná, hodná, milující, dcera Polonia

-Polonius- starý, moudrý, výřečný, nejvyšší komoří

-Horacio– oddaný, obětavý, přítel Hamleta

 

-typy promluv

dialogy, monology, dlouhá složitá souvětí

 

-jazyk

-próza

-poezie

-spisovný jazyk (někdy nespisovná slova)

-dlouhé filozofické monology (Hamlet)

-dvě jazykové linie (vážná a vyjadřující šílenství) (Hamlet)

-vážné výstupy (tragické postavy)

 

veršová výstavba

blankvers (nerýmovaný pětistopý jambický verš)

 

-jazykové prostředky a jejich funkce

vtipné, sarkastické poznámky, slovní hříčky, dobové narážky, cynické poznámky, archaismy, historismy, ironie, alegorie, obrazná pojmenování, hyperbola, metafora, kontrast, básnické výrazy, inverze, eufemismy

 

tropy a figury a jejich funkce

anafora, epizeuxis, personifikace

 

-renesance

14. – 16. století, vznikla v Itálii

=znovuzrození, obrození

-největší rozkvět v 16. století (Alžběta II., Tudorovci, Jindřich VIII.)

-navazuje na antiku (kontrast ke středověku)

-důraz na poznání a vzdělání

-ekonomický a společenský vývoj

-zámořské plavby, řemeslná výroba, obchod, vyšší úroveň vzdělání, vynálezy (kompas, knihtisk)

-literatura v národních jazycích

-román, novela, alegorie, kuchařky, drama, herbáře, nauková literatura

-v tomto období ještě humanismus a reformace

 

-Itálie

Dante Alighieri– Božská komedie

Francesco Petrarca– Sonety Lauře

Giovanni Baccaccio– Dekameron

 

-Francie

Francois Villon– Malý testament (Odkaz), Velký testament (Závěť)

Francois Rabelais– Gargantua a Pantagruel

 

-Španělsko

Miguel de Cervantes Saavedra– Důmyslný rytíř Don Quichote de la Mancha

Lope de Vega– Fuente Ovejuna

 

Anglie

Goeffrey Chaucer– Canterburské povídky

 

William Shakespeare

-1564 – 1616

-narodil se ve Stratfordu nad Avonou (,,labuť avonská“)

-pocházel z řemeslnické rodiny

-studoval základní vědomsti, základy latiny a řečtiny

-vzdělával se sám (italština, francouzština, literatura)

-v 18 se oženil a měl 3 děti

-odjel do Londýna, kde působil jako herec, dramaturg a dramatik a kde napsal asi 37 her

-ke konci života žil ve Stratfordu, kde zemřel

-napsal 154 sonetů, básník

1. období tvorby

-1591-1600

-historické hry (Jindřich IV., V., VI., Julius Ceasar, Richard II., III.), komedie (Veselé paničky windsorské, Kupec Benátský, Večer tříkrálový, Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské, Jak se Vám líbí), tragédie (Romeo a Julie)

2. období tvorby

-1601-1608

-tragédie (Hamlet, Král Lear, Macbeth, Othello)

3. období tvorby

-pohádkové hry (Bouře, Zimní pohádka), historické hry (Jindřich VIII.)

komedie

-složitý děj, situační komika, záměna osob, vítězství lásky, dobra, cílevědomost postav

tragédie

-nedodržena jednota děje, místa a času, nedodržení psaní tragédie veršem, obraz pozemského života, originální charakteristika postav a prostředí, příčina tragédie – lidová vášeň a náhoda, verš i próza, hovorovost, blankvers


Podobné rozbory děl: