Hamlet – rozbor knihy (2)

 

   Kniha: Hamlet

   Spisovatel(ka): William Shakespeare

   Přidal(a): Pavlína

 

 

Téma: zrada, pomsta

  • Hamlet chtěl pomstít otce
  • Laertes chtěl pomstít svého otce a sestru

 

Motiv: nešťastná láska

  • Hamlet a ofelie, vztah Hamleta s Claudiem,

 

Čas:

  • není blíže určen (středověk)

 

Prostor:

  • děj se odehrává v Dánsku na hradě Elsinor

 

Kompoziční výstavba:

  • Je to drama, které má 5 dějství (expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa).
  • Kompozice –  chronologická (události jsou vyprávěné v časovém sledu)

 

 Lit. druh:

  • Drama (je určené k předvádění na jevišti a je tvořeno promluvami postav -monologem a dialogem).

 

Žánr:

  • tragédie (je forma dramatu s vážným obsahem).
  • Tragický konec

 

Forma:  

  • poezie – forma básně

 

Vypravěč / lyrický subjekt:

  • Vypravěč není součástí děje.
  • Drama je psáno v ich – formě.

 

Vyprávěcí způsoby:

  • Autor často používá monology (samomluva), ve kterých popisuje náladu postav, obsahuje i dialogy (promluvy dvou a více postav).

 

Typy promluv:

  • přímá řeč (vypsat)

 

 Veršová výstavba

  • Verš je jeden řádek básně. Dávají dohromady sloku (strofu). Rýmují se. blankverský verš → nerýmovaný verš, není řazený do strof
  • Rým je zvuková shoda slabik na konci verše. Dělí se na střídavý (abab), přerývaný (abcb), sdružený (aabb), obkročný (abba).

 

Postavy:

Hamlet – Dánský princ, syn zavražděného krále, synovec Claudia, spravedlivý a hrdý, uvažuje nad pomstou a předstírá blázna. Miluje překrásnou Ofelii. Zabil Polonia, otce Ofelie

Gertruda – Dánská královna. Hamletova matka. Vnitřně rozpolcená, stojí na straně dobra i zla. Vzala si Claudia.

Claudius – Dánský král. Hamletův strýc a také nevlastní otec, kralovrah, zavraždil svého bratra tak, že mu do ucha nalil jed. Je zrádný, zákeřný, podlý, neschopný vlády, ale ctižádostivý

Horatio – Hamletův nejlepší přítel. Je čestný a spravedlivý. Schopen soudit Hamletovo jednání a Claudiovu vinu.

Ofelie – Poloniova dcera. Hamletova láska. Nedokáže se prosadit, skrývá svoji lásku k Hamletovi, nedokáže mu to říct. Svěřuje se Poloniovi a Claudiovi, je zbabělá. Poté co byl její otec nechtěně zabit Hamletem, zešílí a nešťastnou náhodou utone.

Polonius – nejvyšší královský komoří, otec Ofélie a Laerta. Je až směšně oddaný králi, doplatí na svoji snahu zalíbit se svým životem.

Leartes – syn Polonia a bratr Ofelie, statečný, hrdý, pomstychtivý, emotivní. Chtěl pomstít smrt  svého otce a sestry. Umřel v souboji s Hamletem.

Rosencrantz, Guildenstern – bývalí spolužáci Hamleta

 

Jazykové prostředky

  • Personifikace (oživování neživých věcí)
  • Anafora (opakování slov na začátku verše)
  • Epizeuxis (opakování slov za sebou v jednom verši)
  • Epiteton (básnický přívlastek)
  • Přirovnání
  • Oxymóron (protiklad – ohlušující ticho)
  • Metafory (přenesení významu)

 

Kontext (autorovy doby)

  • Dílo vzniklo v roce 1601. Jde o vrcholné dílo světového dramatu a ze Shakespearových dramat je nejrozsáhlejší. Hlavní postavy zde tvoří členové dvou rodinných kruhů (královského a nejvyššího komořího Polonia).
  • Hamlet je filozofické drama s výstupy sarkasmu i akce.
    Tragédie se odehrává začátkem 17. století na dánském hradě Elsinor a je rozdělena do 5 dějství.
  • Pro dílo jsou typické Hamletovy dlouhé filozofické monology. Snaží se pochopit smysl lidské existence.

 

Wiliam Shakespear (*1564 – †1616)

  • 15-16. století
  • významný anglický básník a dramatik, klíčová postava evropského dramatu
  • věnoval se herectví
  • je mu připisováno autorství 37 her
  • téměř všechny u nás přeložil Josef Václav Sládek
  • Z rodného Stratfordu odešel do Londýna, aby se mohl věnovat divadlu
  • jeho umělecká dráha byla natolik úspěšná, že se stal dokonce spolumajitelem nejslavnějšího londýnského divadla – Globe
  • Zrušil jednotu místa času a děje. Jeho díla jsou nadčasová (to znamená, že platí pořád)
  • V dílech je hybatelem děje – láska, vášeň, intriky

 

Další díla:

  • Romeo a Julie – je to tragedie, která vypráví o nešťastné lásce dvou mladých lidí Romea a Julie.
  • Král Lír – má nehodné děti
  • Othello – byl žárlivec a uškrtil svoji Desdemonu
  • Macbeth
  • Komedie: Komedie plná omylů, Zkrocení zlé ženy, Sen noci Svatojánské, Mnoho povyku pro nic, Veselé paničky windsorské
  • Historické hry – Jindřich (4. 5. 6.), Richard (2. 3.), Julius Caesar, Romeo a Julie
  • Psal i sonety – Milostná báseň, která musí mít 14 veršů.

 

Literární kulturní kontext

  • Znakem renesance –  Zájem o vědění (o člověka)
  •  Znamená znovuzrození nebo návrat
  • Svůj zájem soustředí na člověka
  • Vrací se k Antice – ke kultuře Řecka a Říma
  • 14-16. století

 

Vznikla v Itálii

  • Rozvíjely se přírodní vědy (astronomie).
  • Vznikly nové žánry – novela – má překvapivý konec, sonet,  villonská balada – má 3 sloky stejně dlouhé a 4. Je krátká. Každá sloka končí refrénem.

 

Renesance:

Itálie

  • Dante Alighiery – Božská komedie – 3 části: Peklo, Očistec, Ráj. Duchovní epos.
  • Franceus Petrarca – sonety. Navštívil Prahu za vlády Karla IV.
  • Giovany Boccacio – Tvůrce nového lit. útvaru Novela. Napsal dílo Dekameron (100 novel, ryze světské dílo)
  • Niccolo Machiavelli – komedie Mandragora

 

Francie

  • Francois Villon – 2 sbírky (Závěť a Odkaz), tvůrce Villonské básně
  • Francois Rabelais – pětidílný satirický román Gargantua a Pantagruel
  • Piere de Ronsard – nazýván princem básníků
  • Michel de Montaigne – zakladatel eseje – soubor volně psaných a kompozičně neuspořádaných úvah

 

Španělsko

  • Miguel de Cervantes – Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha
  • Lope de Vega – Komedie Pláště a dýky, Vlčí pramen

 

Anglie

  • Geoffrey Chaucer – Canterburské povídky


Další podobné články na webu: