👤Terentius
Život ❤️
Byl významným římským dramatikem ⯀ Jeho komedie se vyznačovaly elegantním stylem a rafinovaným humorem ⯀ Inspiroval se řeckými komediopisci, zejména Menandrem ⯀ Jeho díla se vyznačují originálním zpracováním a vhledem do římské společnosti ⯀ Přestože se dochovalo jen šest jeho her, jeho přínos k rozvoji římské literatury je nepopiratelný ⯀ Jeho komedie se vyznačují humanistickým přístupem a zůstávají dodnes aktuální ⯀ Jeho jazyk ovlivnil další generace autorů a jeho díla inspirovala mnohé dramatiky a literární umělce. ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Androská ⯀ Eunuchus ⯀ Tchyně
Současníci 👥
Plautus (Pseudolus, Menaechmi, Aulularia), Livius Andronicus (Oresteia), Naevius (Bellum Punicum)
📖 Formion (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Formion patří k dramatu, konkrétně se jedná o komedii psanou ve veršované formě.
Téma a motiv 💡
Téma Formiona se točí kolem lásky, intrik a nedorozumění, přičemž hlavní myšlenkou je ukázat, jak důvtip a prohnanost mohou vést k překonání zdánlivě neřešitelných situací, motivy zahrnují lásku, peníze, podvod, přátelství a štěstí, námětem pak je příběh o tom, jak chytrý otrok Formion pomůže svému pánovi Chremesovu synovi, Antifovi, získat peníze na vykoupení milované dívky a jak se mu podaří lstí a důvtipem zajistit šťastný konec pro všechny zúčastněné.
Zařazení díla 🕑
Formion spadá do období antické literatury, konkrétně do období římské literatury, a řadí se k literárnímu směru, který je v kontextu římské literatury označován jako komedie palliata, inspirovaná řeckými vzory.
Časoprostor 🕰️
Dějem Formiona je Atény, nicméně přesný čas není explicitně uveden, což je typické pro antické komedie, které se spíše zaměřují na nadčasové situace a charaktery.
Kompozice 📝
Kompozičně je Formion členěn do pěti aktů, které jsou dále děleny na scény a psány ve verších, typických pro římskou komedii.
Charakteristika díla 📜
Formion patří k dramatu, konkrétně se jedná o komedii psanou ve veršované formě.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěč v Formionovi není přítomen, děj se odvíjí výhradně skrze dialogy postav, což je typické pro dramatický žánr, vyprávěcí forma je tedy dialogická.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavami Formiona jsou: Antifo, mladý muž zamilovaný do hudbyňky, který se ocitá v nesnázích kvůli nedostatku peněz; Formion, otrok a titulní postava, chytrý a prohnaný, který svými intrikami a důvtipem pohání děj kupředu; Chremes, otec Antifa, přísný a konzervativní, který se snaží syna držet na uzdě; Demifón, Chremesův bratr a Antifův strýc, který se nakonec ukáže být velkorysý a ochotný pomoci; Geta, otrok v Demifónově domě, který pomáhá Formionovi s jeho plány; Phaedria, milenka Antifa, hudbyňka, kterou se Antifo snaží vyplatit z otroctví; Nausistrata, Chremesova manželka a Antifova matka, která má pro syna pochopení; a nakonec Dorio, kuplíř, který drží Phaedriu v otroctví a s nímž Formion musí vyjednávat.
Jazyk a styl ✍️
Terentius ve Formionovi používá elegantní a kultivovaný spisovný jazyk své doby, s důrazem na přirozenost dialogů a charakterizaci postav prostřednictvím jejich řeči, v níž se uplatňuje přímá řeč jakožto dominantní prostředek k vykreslení dramatických situací, a využívá rétorických figur, jako jsou ironie a sarkasmus, a tropů, například metafor, k obohacení a zvýraznění významu sdělení a k dosažení komického efektu.
Stručný obsah 🏷
Formion, propuštěnec, lstí a intrikami pomáhá svému pánu Chremetovu synovi, aby si mohl vzít chudou dívku, kterou miluje, a zároveň pomáhá druhému synovi získat peníze na vykoupení otrokyně, do které se zamiloval.
Podrobný obsah díla 🗒
Příběh začíná, když se Chremes, bohatý Athéňan, vydává na cestu za obchodem a zanechává své dva syny, Fedra a Antifa, v péči svého otroka Geta; Fedro se zamiluje do chudé dívky jménem Pánfila a s pomocí lstivého propuštěnce Formiona, jenž se vydává za právníka, se s ní tajně ožení, zatímco Antifon si zamiluje otrokyni, kterou chce vykoupit, a potřebuje k tomu peníze; když se Chremes nečekaně vrací, Geta se obává jeho hněvu a svěří se Formionovi, který vymyslí plán, jak oba syny zachránit a Chremeta oklamat; Formion nejprve přesvědčí Chremeta, že Fedrův sňatek byl nutný, aby se zabránilo soudnímu sporu o dívčino věno a že on sám, Formion, zaplatil za její propuštění ze zajetí pirátů, a poté vyláká od Chremeta peníze na údajnou svatbu Antifa s dívkou, kterou si Fedro již vzal, a ty použije na Antifonovo vykoupení otrokyně; když se Chremes dozví pravdu od svého souseda Demifona, je rozzuřený, ale Formion si s ním opět poradí a přesvědčí ho, že se ve skutečnosti oženil s dcerou Demifona, takže mu tak nechtěně vrátil peníze dříve zapůjčené Antifonem Demifonovu synovi; nakonec Chremes, zmatený a unavený ze všech intrik, odpouští svým synům i Formionovi, který se stává hrdinou dne a získává Chremetovu vděčnost za to, že mu vlastně pomohl vyřešit problémy s oběma syny, ačkoli to nebylo jeho původním záměrem, a celá hra končí smíchem a radostí, kdy se zdánlivě bezvýchodná situace proměnila ve šťastný konec pro všechny zúčastněné, a Formionova lstivost a důvtip se ukázaly jako klíč k řešení komplikovaných rodinných vztahů a k dosažení všeobecného usmíření.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.