Farma zvířat – rozbor knihy

 

   Kniha: Farma zvířat

   Spisovatel(ka): George Orwell

   Přidal(a): Makky

 

 

FARMA ZVÍŘAT (1945)

Překlad: Gabriel Gössel, Miloš Holub

 

Období: 1. polovina 20. století
Období zmítané válkami, které se projevilo v autorově názoru na různé politické směry. Ve svých knihách naráží na totalitní režim v SSSR (Stalin=vůdce) i jiné režimy v různých zemích.

 

Význam:
Novinář, esejista a autor alegorických románů, které kritizují totalitní režim

 

GEORGE ORWELL („džorž orvel“) Angličan (1903 – 1950) 1. polovina 20. století

Život autora:
– původním jménem Eric Arthur Blair
– narodil se v Indii do rodiny britského úředníka
– vystudoval prestižní střední školu, ale již neměl peníze na vysoké vzdělání
– nějakou dobu žil jako tulák
– dobrovolně se zapojil do španělské občanské války
– své zážitky a odpor k nedemokratickým politickým tendencím popsal ve svých knihách

 

Další díla: stačí jeden!!!
1984 – Román; popisuje svět, v němž vládne absolutní totalita, kterou živí permanentní válka mezi třemi kontinentálními mocnostmi. Společnosti vládne Strana a cokoli proti kolektivnímu myšlení Strany je krutě trestáno, lidská individualita se stává zločinem.

Hold Katalánsku
– Román; popisuje zde zážitky ze španělské občanské války.

Nadechnout se – Román o životě obyčejného člověka, George Bowlinga, pojišťovacího agenta středních let v předválečném Londýně. Jde o velmi průměrného člověka s průměrnými starostmi a nadprůměrnou váhou. Jeho náhled na život je velmi zvláštní.

 

Současní autoři: jedná se o romány
Jean-Paul Sartre – (žán pól sártr) 2. polovina 20. století, Francie
Nevolnost – Román-esej napsaný formou deníku; problematika smyslu života – hlavní hrdina trpí pocitem zbytečnosti, zklamání, úzkosti, ale není schopen aktivně jednat.

 

John Ronald Ruen Tolkien – (džon ronld rúel tolkín) 2. polovina 20. století, Anglie
Pán prstenů – Epos o dobrodružství hobitů; seznamuje s životem ve smyšlené Středozemi. Trilogie – Společenstvo prstenu, Dvě věže, Návrat krále. Protiklad konzumní společnosti a uspěchaného světa.

Jerome David Salinger – (džeroum dejvid selindžr) 2. polovina 20. století, USA
Kdo chytá v žitěPsychologický román, 17letý chlapec Holden Caulfield líčí třídenní cestu z internátní školy domů do New Yorku. Konflikt dospívajícího chlapce s pokryteckým světem a morálkou, hledání opravdovosti, čistoty a lásky ve světě lhostejnosti a krutosti.

 

Farma zvířat

Čas: není určeno,1.pol.20.století
Prostor: Anglie (farma)

 

Děj:
Na panské farmě pana Jonese se odehraje revoluce, plynoucí z myšlenek starého prasete Majora. Po svrhnutí lidské vlády nad farmou se moci chopí prasata Napoleon a Kuliš jako nejchytřejší zvířata. Všem zvířatům se žije dobře, zvýší se produktivita a všichni obyvatelé jsou šťastní, protože již nejsou otroky.

Kuliš a Napoleon se však stále hádají a při jednom hlasování, které se týká stavby větrného mlýna, povolá Napoleon psy a Kuliše z farmy vyžene. Všechna je moc se tak dostane do jeho rukou a začne upravovat zákony ve prospěch prasat. Ostatní zvířata jsou nucena otročit na stavbě mlýna, která byla nakonec povolena. Za všechny zlé věci, které se farmě přihodí, může Kuliš a z historie jsou vymazány všechny jeho zásluhy.
Nakonec se sedm původních zákonů změní v jeden: Všechna zvířata jsou si rovna, některá jsou si rovnější. Napoleon se začne přátelit s ostatními farmáři a již není poznat, kdo je člověk a kdo prase. Všichni jsou totiž stejní.

 

Myšlenka díla:
Kritika totalitního režimu = komunismu v Sovětském svazu. Zde se v roce 1917 k moci dostali bolševici a slibovali, že se všichni lidé budou mít dobře. Vládli ale nedemokraticky a lidé žili v bídě. Román předjímá události, jako byl například nacismus (Hitler) a komunismus ve východní Evropě po 2. sv. válce a tedy i v Československu.

 

Charakteristika hlavní postavy:
Prase Napoleon – samozvaný vůdce ostatních zvířat, vymýšlí pravidla pro ostatní a sám se jimi neřídí, prase, nejchytřejší, je to ale podvodník, zrádce, pokrytec a prospěchář – představitel Stalina.

 

Kompoziční výstavba:
Celý román je psaný chronologicky (děj se drží časové linie a nevrací se).

 

Literární druh:
Epika = vyjadřuje děj

 

Literární žánr a definice:
Antiutopický román = opak utopie; fiktivní společnost, která se vyvinula špatným směrem. Občané antiutopického světa jsou obvykle neskrývaně utlačováni politickým systémem. Jedná se o totalitní společnost.

 

Vypravěč:
Autorský (ví o veškerém dění a co si myslí jednotlivé postavy), er-forma

 

Styl:
Umělecký

 

Jazyk:
Spisovný, hovorové prvky
Barvité popisy
Přímá řeč a dialogy
Rysy bajky – zvířata se chovají jako lidé, poučení
Alegorie – nepřímé vyjádření autorovy myšlenky!!!

 

Filmové zpracování:
Režie – Joy Batchelor a John Halas (1954)
Animovaný                                                                         


Podobné rozbory děl: