Farma zvířat – rozbor knihy (5)

 

   Kniha: Farma zvířat

   Spisovatel(ka): George Orwell

   Přidal(a): Anonym

 

 

Autor: George Orwell (1903 Indie-1950 Británie)

Datum 1. vydání: 1945

Vydavatelství mého vydání: Aurora (2000)

Ilustrátor: Martin Velíšek

Literární druh: Epika

Literární forma: Próza

Literární žánr: Antiutopický román

Téma: Totalita ve zvířecím světě

Motivy: revoluce, farma, totalita, společnost, rebelie, hloupost, pokrytectví, intriky, politika, moc

 

Postavy:

Napoleon

  • nejchytřejší a společně s Kulišem nejvýše postavené prase, pokrytec a podvodník

Kuliš – Prase

  • pravý opak Napoleona, je česný a jedná v zájmu všech zvířat.

Pištík – Prase

  • podporuje Napoleona a je stejný jako on, prolhaný a prospěchářský. Často je to právě on, kdo je v přímém kontaktu se zvířaty z farmy a zdůvodňuje jim různé změny

 

Jazykový plán:

  • Jedná se o bajku, takže celou knihu provází personifikace. V knize je požit spisovný jazyk, a poměrně málo přímé řeči

 

Jak byla kniha přijímána:

  • Kniha byla pro svoje kontroverzní téma zakázána v zemích tvz. Východního bloku, a to až do roku 1989, kdy padl komunistický režim. Roku 2002 byla kniha zakázána v Arabských emirátech, jelikož mluvící prasata jsou proti učení Islámu. Ve francii doteď platí zákon, podle kterého se žádné prase nemůže jmenovat Napoleon. V roce 1945 byla kniha zakázána také v USA, kvůli kritice válečného spojence SSSR. Kniha nebyla po svém vydaní nijak zvláště oblíbená, ale nyní se společně s románem 1984 jedná o jedno ze dvou Orwellových nejznámějších děl. Kniha byla také dvakrát zfilmována, poprvé v roce 1954 a později v roce 1999.

 

Jak knihu vidím já:

  • Kniha se mi velice líbila i přes nepěkný konec. Abych se přiznala, tak by mě asi nenapadlo hledat za postavami z příběhu skutečné historické osoby. Koho jaká postava skutečně představuje jsem se dozvěděla až asi v polovině knihy, kdy jsem si k ní hledala nějaké dodatečné informace. Příběh se mi líbil, byl čtivý, zbytečně se nezdržoval a zpracování formou bajky byl zajímavý nápad. Hlavní myšlenka, že i když se je na začátku dobrý záměr, později se stejně projeví lidská „zkaženost“, je podle mě zbytečně pesimistická. Podle mě příběh líčil průběh totality velmi věrně, takže bych knihu doporučila každému, koho zajímá, jaké to asi může být.


Podobné rozbory děl: