👤František Gellner
Život ❤️
Byl významným českým básníkem, prozaikem, kreslířem, malířem, karikaturistou a ilustrátorem. ⯀ Narodil se 19. června 1881 v Mladé Boleslavi. ⯀ Patřil k představitelům generace anarchistických buřičů. ⯀ Studoval techniku ve Vídni a malířství v Mnichově, Paříži a Drážďanech. ⯀ Pracoval jako kreslíř v redakci Lidových novin v Brně a angažoval se v politickém životě. ⯀ Mezi jeho nejznámější díla patří „Po nás ať přijde potopa“, „Radosti života“ a „Nové verše“. ⯀ Po vypuknutí první světové války narukoval do rakousko-uherské armády. ⯀ Byl prohlášen za nezvěstného na haličské frontě 13. září 1914 a přesné datum a místo jeho úmrtí nejsou známy.
Tvorba (příklady) ✒️
Po nás ať přijde potopa ⯀ Radosti života ⯀ Nové verše
Současníci 👥
Karel Čapek (Povídky z jedné kapsy), Fráňa Šrámek (Splav), Viktor Dyk (Okno)
📖 Demokratické smýšlení (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Báseň Demokratické smýšlení je literárním druhem lyrika, žánrově se řadí k satirické poezii a výrazovou formou je veršovaná skladba.
Téma a motiv 💡
Báseň Demokratické smýšlení tematizuje konflikt mezi individuální svobodou a společenskými normami, přičemž hlavní myšlenkou je kritika pokrytectví a konformismu společnosti, která hlásá demokratické ideály, ale ve skutečnosti potlačuje individualitu; motivy básně zahrnují revoltu proti autoritám, nonkonformismus, individualismus, kritiku maloměšťáctví a falešné morálky, a námětem je setkání lyrického subjektu se skupinou lidí, kteří se ho snaží donutit k násilnému aktu v podobě ubití staré ženy, což lyrický subjekt odmítne, čímž se dostává do konfliktu s jejich představou o demokracii.
Zařazení díla 🕑
Literární směr, do kterého František Gellner spadá, je česká moderna, konkrétněji anarchistický individualismus, a tvořil v období přelomu 19. a 20. století.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor básně Demokratické smýšlení není explicitně určen, odehrává se v neurčitém prostředí, pravděpodobně ve městě, v době, která je spíše obecná a nadčasová, odrážející společenské problémy, které přetrvávají napříč různými epochami.
Kompozice 📝
Kompozice básně je založena na kontrastu mezi očekáváním davu a reakcí lyrického subjektu, formálně je členěna do čtyř slok s nepravidelným rýmovým schématem.
Charakteristika díla 📜
Báseň Demokratické smýšlení je literárním druhem lyrika, žánrově se řadí k satirické poezii a výrazovou formou je veršovaná skladba.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem je lyrický subjekt, který vypráví v ich-formě, a jeho vyprávěcí forma je subjektivní a expresivní, vyjadřující jeho vnitřní pocity a postoje.
Hlavní postavy 🕵️♂️
V básni vystupuje lyrický subjekt, individualista odmítající násilí a konformismus, a dav, anonymní masa reprezentující společnost, která se snaží vynutit si konformitu a potlačit individualitu; lyrický subjekt je charakterizován jako nonkonformní jedinec, který se vzpírá tlaku společnosti a hájí svou svobodu, zatímco dav je zobrazen jako agresivní, netolerantní a pokrytecká masa, která slepě následuje falešné demokratické ideály.
Jazyk a styl ✍️
Jazyk básně je hovorový, s prvky ironie a sarkasmu, využívá přímou řeč k vykreslení dialogu mezi měšťákem a žebrákem, a k zesílení satirického účinku používá metafory, hyperbolu a kontrast.
Stručný obsah 🏷
Báseň Demokratické smýšlení vyjadřuje ironický postoj k pokryteckému chování měšťanstva, které se sice hlásí k demokratickým ideálům, ale ve skutečnosti se řídí sobeckými zájmy a pohrdá chudými.
Podrobný obsah díla 🗒
Báseň začíná popisem měšťáka, který se prochází po ulici a pyšní se svou demokratickou smýšlením, prohlašuje, že všichni lidé jsou si rovni a že je třeba pomáhat chudým; náhle se však setkává s žebrákem, který ho prosí o almužnu, a měšťák reaguje s odporem a pohrdáním, odmítá mu dát cokoliv a s opovržením ho nazývá „darebákem“ a „pobudou“, čímž odhaluje svou skutečnou tvář pokrytce, který se jen předstírá, že mu na chudých záleží; měšťák si zdůvodňuje své chování tím, že žebrák je špinavý a líný, a že si za svou bídu může sám, ačkoliv si je vědom, že žebrák je obětí sociálních poměrů a že nemá žádnou jinou možnost, jak se uživit, měšťák se rozhodne ignorovat jeho prosby a raději si užívá svého bohatství a pohodlí; báseň končí ironickým konstatováním, že měšťák je skutečný demokrat, který věří v rovnost všech lidí, ale jen do té míry, dokud ho to nic nestojí, a že jeho demokratické smýšlení je jen prázdná fráze, kterou používá k zakrytí svého sobectví a lhostejnosti k osudu druhých; Gellner tak kritizuje pokrytectví a falešnou morálku měšťácké společnosti, která se sice verbálně hlásí k humanistickým ideálům, ale ve skutečnosti se chová bezohledně a nelidsky k těm, kteří jsou na okraji společnosti, a poukazuje na propast mezi slovy a činy, která je charakteristická pro tuto společenskou vrstvu; autor zároveň zpochybňuje samotný pojem demokracie, která v podání měšťáka ztrácí svůj původní význam a stává se nástrojem k ospravedlnění sociální nerovnosti a útlaku.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.