👤Petr Bezruč
Život ❤️
Jeho poezie silně reflektuje život a těžkosti Slezanů ⯀ Básně jsou psány často slezským nářečím, čímž umocňuje autenticitu a blízkost k lidu ⯀ Dílo se vyznačuje lyrickou silou a hlubokým sociálním cítěním, bojem za spravedlnost a důstojnost utlačovaných ⯀ Je autorem ikonických „Slezských písní“ ⯀ Jeho tvorba se stala symbolem sociální kritiky a národního uvědomění ⯀ Bezručovy texty jsou dodnes čteny a překládány do mnoha jazyků ⯀ Jeho dílo inspiruje a rezonuje s tématy sociální spravedlnosti a národního sebeurčení ⯀
Tvorba (příklady) ✒️
Slezské písně ⯀ Stužkonoska modrá ⯀ Maryčka Magdónova
Současníci 👥
Karel Čapek (R.U.R., Válka s mloky), Jaroslav Seifert (Město v slzách, Maminka), Fráňa Šrámek (Splav, Podzimní romance), Anna Maria Těsnohlídská (Básně), Viktor Dyk ( Krysař, Epilog)
📖 Dědictví (rozbor)
Základní charakteristika 📌
Lyrickoepická báseň, patřící do žánru sociální balady, je napsána ve veršované formě.
Téma a motiv 💡
Hlavním tématem Dědictví je sociální nespravedlnost a útlak slezského lidu, konkrétně havířů v ostravsko-karvinské oblasti, a Bezruč v básni kritizuje vykořisťování a bídu, ve které se nacházejí, přičemž hlavní myšlenkou je apel na sociální spravedlnost a lidskou důstojnost; motivy bídy, hladu, nemoci, těžké práce, beznaděje a smrti se prolínají s motivy vzdoru, touhy po lepším životě a solidarity mezi utlačovanými, zatímco námětem básně je autorův zážitek z cesty po Slezsku, kde se setkal s chudobou a utrpením místních obyvatel, které ho inspirovalo k napsání tohoto díla.
Zařazení díla 🕑
Literární směr realismu, konkrétně kritický realismus, charakterizuje tvorbu Petra Bezruče, který tvořil v období přelomu 19. a 20. století, a v kontextu Dědictví se tento směr projevuje v syrovém a neidealizovaném zobrazení sociální bídy a utrpení slezského lidu.
Časoprostor 🕰️
Časoprostor Dědictví je zasazen do oblasti Slezska, konkrétně do ostravsko-karvinského revíru, v době konce 19. a počátku 20. století, což je období industrializace, která s sebou přinesla sociální problémy a vykořisťování dělníků.
Kompozice 📝
Kompozice Dědictví je cyklická, sestává z jednotlivých básní, které jsou propojeny tématem sociální nespravedlnosti a utrpení slezského lidu, formálně je členěna do veršů a strof, přičemž autor využívá různé druhy veršů a rýmů.
Charakteristika díla 📜
Lyrickoepická báseň, patřící do žánru sociální balady, je napsána ve veršované formě.
Vypravěč 🧙🏻♂️
Vypravěčem v Dědictví je lyrický subjekt, který se ztotožňuje s utlačovanými a hovoří jejich jménem, čímž vytváří dojem autentičnosti a bezprostřednosti, a vyprávěcí forma je kombinací lyriky a epiky, kdy se střídají pasáže s osobním prožitkem a popisem sociální reality.
Hlavní postavy 🕵️♂️
Postavy v Dědictví nejsou vykresleny individuálně, ale spíše jako kolektivní symbol utlačovaného slezského lidu, mezi nimiž se objevuje postava Maryčky Magdónové, symbol utrpení a beznaděje, která představuje oběť sociální nespravedlnosti, dále anonymní havíři, kteří symbolizují těžkou práci a vykořisťování, a postava Markýze Gero, který představuje symbol moci a bohatství, odpovědný za utrpení lidu.
Jazyk a styl ✍️
Bezruč v Dědictví používá jazyk blízký hovorové řeči slezského lidu, s prvky nářečí a archaismů, čímž umocňuje autentičnost a syrovost zobrazované reality, a využívá expresivní jazykové prostředky, jako jsou metafory (např. „slzy hořké“), personifikace (např. „hory roní slzy“) a zvolání, k vyjádření bolesti a zoufalství, zároveň se v básni objevují prvky přímé řeči, které dávají prostor hlasu utlačovaného lidu a zdůrazňují jeho bezmoc.
Stručný obsah 🏷
Slezské básně, mezi něž patří i báseň Dědictví, zobrazují bídu a utrpení slezského lidu, utlačovaného německými pány a zbaveného svého dědictví, půdy a důstojnosti, přičemž lyrický subjekt, ztotožněný s prostým lidem, vyjadřuje hluboký smutek a beznaděj z bezvýchodné situace.
Podrobný obsah díla 🗒
V básni Dědictví, která je součástí Slezských básní, líčí lyrický subjekt, ztotožňující se s prostým slezským lidem, tragický osud svého kraje a jeho obyvatel, kteří byli oloupeni o své dědictví, půdu a důstojnost, a ukazuje na bezútěšnou situaci slezského lidu, utlačovaného německými pány a zbaveného veškerých práv, přičemž s bolestí v srdci vzpomíná na časy minulé, kdy slezská země kvetla a lidé žili v harmonii s přírodou, a s hořkostí popisuje současný stav, kdy je kraj zdevastován, lidé žijí v bídě a jejich půda je v rukou cizinců, a v básni se opakuje motiv hořkých slz, které symbolizují utrpení a beznaděj slezského lidu, a motiv zrady, kdy byli slezští lidé oklamáni a oloupeni o své právo na důstojný život, a lyrický subjekt se obrací k Bohu s prosbou o pomoc a spravedlnost, ale zároveň vyjadřuje i pochybnosti o jeho existenci, a báseň je prostoupena atmosférou smutku, beznaděje a zoufalství, ale zároveň i skrytou silou odporu a touhou po změně, a Bezruč mistrně využívá metafory a personifikace, aby zdůraznil tragiku situace a vyvolal v čtenáři silné emoce, například když popisuje hory ronící slzy nad osudem svého lidu, nebo když přirovnává slezskou zemi k raněnému ptáku, a opakováním motivu hořkých slz a zrady umocňuje pocit beznaděje a bezvýchodnosti, a zároveň však i zdůrazňuje nespravedlnost, které se slezský lid stal obětí, a použití nářečí a archaismů dodává básni autentičnost a syrovost, a zároveň posiluje identifikaci čtenáře s utlačovaným lidem, a skrze přímou řeč dává Bezruč hlas samotným Slezanům, kteří vyjadřují svou bolest a bezmoc, a volání k Bohu je zároveň voláním o pomoc a spravedlnost, ale i výrazem pochybností a zoufalství, a v závěru básně se objevuje náznak naděje, že se situace slezského lidu jednou zlepší, ale zároveň i varování před dalšími utrpeními, pokud se nic nezmění.
⇩ Tento rozbor díla slouží pouze pro inspiraci, k maturitě používejte pouze ověřené zdroje jako stránky níže ⇩
Rozbory Studijni-svet.cz Materiály Rozbor-dila.cz
Dalšími kvalitními weby jsou například Milujemecestinu.cz či Zapnimozek.cz.